Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Oběťmi bojů v Afghánistánu se loni stalo na deset tisíc civilistů, útoků přibývá zejména v Kábulu

Oběťmi bojů v Afghánistánu se loni stalo na deset tisíc civilistů, útoků přibývá zejména v Kábulu

Více než 10 000 civilistů bylo v loňském roce zabito nebo zraněno během bojů v Afghánistánu. Počet obětí je o devět procent nižší než v minulém roce, přibylo naopak útoků letadel spojeneckých sil. Vyplývá to ze zprávy asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA), kterou dnes organizace zveřejnila.

Celkem si boje v Afghánistánu loni vyžádaly 3468 mrtvých civilistů, dalších 7015 bylo zraněno. Za dvě třetiny obětí nesou odpovědnost bojovníci z protivládních hnutí. Z toho 42 procent útoků spáchali radikálové z teroristické organizace Tálibán, deset procent bojovníci z takzvaného Islámského státu a 13 procent blíže neurčené protivládní skupiny. Pětinu z celkového počtu obětí pak mají na svědomí akce provládních sil.

Útoky protivládních skupin, které záměrně cílily na civilní obyvatelstvo, způsobily 27 procent obětí mezi civilisty... šlo především o sebevražedné atentáty a útoky, při nichž radikálové útočili dvěma nebo více způsoby na jeden cíl, cituje agentura Reuters zprávu mise OSN.

Útoků radikálů přibývá zejména v afghánské metropoli Kábulu, kde atentáty loni zasáhly 16 procent civilistů.

720p 360p
Proč se bát al-Káidy? Hrozí další 11. září?

Afghánští civilisté umírají během každodenní rutiny - při cestě autobusem, během modliteb v mešitách, cestou kolem budovy, která se stala cílem (atentátu), uvedl ve svém prohlášení Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Mezinárodní právo podobné útoky zakazuje a ve většině případů budou zaznamenány jako válečné zločiny. Pachatelé musejí být identifikování a přivedeni k zodpovědnosti, dodal Husajn.

Podle zprávy OSN v minulém roce výrazně přibyl počet leteckých útoků spojeneckých jednotek. Zemřelo během nich 295 civilistů a dalších 336 se zranilo, což je až o sedm procent více než v roce předešlém. Počet leteckých zásahů tak podle OSN byl loni nejvyšší od roku 2009.

Z údajů OSN dále vyplývá, že se zvýšil i počet útoků na nábožensky významná místa, kterých bylo loni 38, což je až třikrát více než v roce 2016. Celkem během nich zemřelo 202 lidí a dalších 297 bylo zraněno.

Boji na území Afghánistánu byly loni zasaženy zejména ženy. V roce 2017 zemřelo během násilností 359 žen, což je o pět procent více než v roce předešlém. Počet obětí mezi dětmi loni proti loňskému roku klesl o deset procent. Boje se celkem dotkly 3179 dětí, 861 zahynulo a 2318 bylo zraněno.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1