Obhájci práv, nebo lidé s krví na rukou? Nad dostupnými zbraněmi v USA drží ochranu lobby | info.cz

Články odjinud

Obhájci práv, nebo lidé s krví na rukou? Nad dostupnými zbraněmi v USA drží ochranu lobby

Sedmnáct mrtvých těl po střelbě ve městě Parkland na jihu Floridy oplakávají nejen jejich rodiny. Událost znovu dostala do centra pozornosti benevolentní americký přístup k držení zbraní. Za ten bojuje hlavně Národní asociace držitelů zbraní (NRA) a daří se jí bránit jakýmkoli zásadnějším změnám. V čem spočívá úspěch NRA, která je považována za jednu z nejmocnějších lobbistických skupin v USA?

Byl v péči psychiatrů, měl násilnické sklony, vyhodili ho ze školy. Přesto se 19letý střelec dostal k poloautomatické útočné pušce typu AR-15. Ve floridském Parklandu s ní zabil 17 lidí, dalších třináct je v péči lékařů.

Útočné pušky a jejich rostoucí popularita mezi běžnými Američany představují trend, který přispívá k tragédiím v amerických městech. Od roku 2014 proběhlo podle dat organizace Gun Violence Archive jen na školách 273 útoků. Střelci zasáhli 439 lidí, 121 z nich zemřelo.

Děsivost útočných pušek spočívá v jejich konstrukci. Firmy je navrhují, aby dokázaly zabít co nejvíce lidí v co nejkratším čase. Standardní AR-15 zvládne vypálit 30 nábojů za minutu, ty lepší 45. Poloautomatické zbraně patří především do rukou vojáků. V armádě se používají od války ve Vietnamu. Koupit si je však může i běžný Američan.

Na rozdíl od automatických zbraní se k těm poloautomatickým dostane prakticky kdokoli, kdo má právo držet pistoli. Problémem nejsou ani ceny. Na trhu jdou sehnat pušky za méně než 200 dolarů (asi 4 tisíce korun), průměrně stojí kolem tisíce dolarů (asi 20 tisíc korun).

Koloběh událostí

Po každé větší střelbě se začne mluvit o jejich regulaci. To ale naopak vede znepokojené Američany, aby se začali předzásobovat, a prodej zbraní tak roste. Ve skutečnosti přitom od slov k činům nepřechází. Tradiční koloběh asi nejlépe vystihuje příspěvek na účtu parodujícím někdejšího poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steva Bannona.

„Nechte mě vysvětlit, jak to funguje. Stane se masová střelba. Kongres pošle kondolence. Někdo navrhne zpřísnit držení zbraní. Lobbisté kontaktují kongresmany. Kongresmani řeknou, že je příliš brzy. Nikdo neudělá nic. Zpět k bodu jedna,“ napsal.

 

Skutečný Bannon je proti tomu příznivcem tradičního otevřeného přístupu ke zbraním. Když Trump po střelbě v Las Vegas, nejtragičtější v historii USA, připustil zpřísnění pravidel, Bannon ho skrze krajně pravicový web Breitbart, jenž tehdy vedl, varoval, že by takový krok znamenal prezidentův konec. Tvrdil, že téma zbraní ho vyneslo do Bílého domu.

Bannon možná nebyl daleko od pravdy. Trump se kromě jiných témat profiloval také jako obhájce druhého dodatku americké ústavy, jenž právo držet zbraň umožňuje. Získal i silnou podporu od Národní asociace držitelů zbraní. NRA ho podpořila zhruba 30 miliony dolarů (609 milionů korun). Trump se jí za to odvděčil. Po svém nástupu do funkce rozhodl, že zvrátí Obamovo rozhodnutí a umožní přístup ke zbraním i tisícům lidí s psychickými problémy.

„Jsem tu, abych vám doručil dobrou zprávu. Osm let útoků na svobody druhého dodatku jsou u konce. Jste mými přáteli, to mi můžete věřit. Vy jste se postavili za mě a já se postavím za vás,“ prohlásil Trump loni v dubnu na konferenci NRA. Ještě na přelomu století stál přitom na opačné straně barikády a volal po přísnějších pravidlech.

Miliony dolarů pro politiky

NRA má v debatě o zbraních dlouhodobě silné slovo. Sama se na svých webových stránkách prezentuje jako obhájce práv obyvatel USA, která jsou podle ní v ohrožení. Americká média ji označují za jednu z nejvlivnějších lobbistických skupin ve Washingtonu.

Přitom když asociace v roce 1871 vznikala, politické ambice neměla. Jejím cílem bylo podporovat střelbu na vědecké bázi. Na lobbistickou skupinu se změnila až v první polovině 20. století. Začala se podílet na debatě o zákonech týkajících se regulace zbrojařského průmyslu a držení zbraní. Největší politickou aktivitu ale rozjela až od 70. let s cílem oslabit regulace z roku 1968.

V roce 1975 kvůli tomu NRA zřídila dokonce své lobbistické křídlo a fondy, ze kterých finančně podporovala kandidáty do Kongresu a Bílého domu. Praxe funguje dodnes a představuje jednu z hlavních sil, kterými si NRA uchovává vliv na schvalovanou legislativu.

Střelba na Floridě autor: Info.cz

Na lobbing dává asociace kolem tří milionů dolarů (asi 60 milionů korun) ročně. V roce 2017 ale částku navýšila na 4,1 milionu dolarů (cca 83 milionů korun). Za posledních dvacet let věnovala jednotlivým kandidátům a zákonodárcům miliony dolarů. Rekordmanem je senátor John McCain více než 7,7 milionu dolarů (156 milionů korun). Většinu peněz získal během prezidentské kampaně v roce 2008.

Prezidentské volby jsou pro NRA tradičně velkou událostí, na kterou vynakládá nemalé prostředky. Více peněz než přímo na účty kandidátů ale dává na negativní kampaň vůči jejich oponentům. Ať už v boji o Bílý dům nebo Kongres podporuje asociace především republikány. Ve Sněmovně reprezentantů je jen pět demokratů, v Senátu pouze dva, kteří dostali od NRA peníze.

Organizace lobbující za přísnější kontrolu držení zbraní takové částky neposkytují. Lobbistický rozpočet NRA je asi desetkrát vyšší než v případě jejich oponentů ze spolku Everytown.

Součást „bažiny“

„NRA není úspěšná díky svým penězům. Abychom byli přesní, bez peněz je těžké být v americké politice silný. NRA má peníze, které používá na podporu kandidátů. Ale věřím, že zdroj její síly pochází od voličů,“ upozorňuje profesor ústavního práva z Právnické fakulty Kalifornské univerzity Adam Winkler, který se řadí k podporovatelům druhého dodatku.

Jeho slova mají základ v číslech. Ačkoli NRA vychází dominantně ze srovnání lobbistických organizací angažující se ve stejném tématu, lobbisté věnující se jiným oborům ve Washingtonu utrácí daleko více peněz.

Síla NRA pramení především z popularity tématu a kontaktů, které si během let fungování dokázala mezi politiky vybudovat. Pokud Donald Trump sliboval, že v prezidentském úřadě „vysuší bažinu“ a myslel tím právě různé konexe ovládající americkou politiku, je NRA zářným příkladem, jak vypadá část této bažiny.

„Organizace, které by chtěly zpřísnit kontrolu držení zbraní, nejsou tak dobře financované, zakotvené a nemají takovou historii jako NRA,“ upozorňuje na přednosti zbrojařské lobby Dan Auble z nestranného institutu Centrum pro odpovědnou politiku.

Sílu NRA dokazuje, že už několikrát přispěla k porážce s ní nesouhlasících politiků. Na voliče působí například známkováním kandidátů a zákonodárců podle toho, jak podporují její cíle. Mezi členy NRA působí i řada slavných osobností jako někdejší guvernérka Aljašky a uchazečka o pozici viceprezidentky z roku 2008 Sarah Palinová či herci Tom Selleck a Whopi Goldbergová.

Pocity vs. historie

Asociaci pomáhá také třaskavé téma druhého dodatku americké Ústavy. Na případné omezování držení zbraní jsou citliví především obyvatelé jižanských států. V nich převládá pocit, že se je federální vláda snaží odzbrojit, aby se proti jejím zásahům případně nemohli bránit.

„Lidé nahlížejí na ty samé věci a docházejí ke zcela odlišným závěrům, co se dělo v 18. a 19. století,“ myslí si profesor Nicholas Johnson z Fordham University, který je zastáncem přísnějších pravidel držení zrbaní.

Jeho kolega z Roger Williams University Carl Bogus navíc připomíná, že okolnosti, za kterých druhý dodatek vznikl, se od těch dnešních výrazně liší. Jeho autor James Madison tehdy vyšel vstříc majitelům otroků, kteří se báli revolty a chtěli mít nástroj, jak ji potlačit. Jiné jsou též zbraně. V 18. století ještě neexistovaly poloautomatické ani automatické pušky.

„Dobře udržované milice jsou nezbytné k zabezpečení svobodného státu, právo lidu vlastnit a nosit zbraně nebude porušeno.“
Druhý dodatek americké Ústavy

Navzdory své síle i NRA občas narazí. Oponenti jí tradičně obviňují z masakrů a přisuzují vinu za vysoké počty mrtvých. V roce 2012 ale schytala kritiku i od republikánů. Veřejnost tehdy popudily výroky viceprezidenta NRA Wayna LaPierra. Ten po střelbě na základní škole Sandy Hook, kde útočník zabil 26 lidí, prohlásil, že za tragédii může nedostatek ozbrojené ochrnaky.

Od té doby vystupuje NRA zdrženlivěji. Po středečním neštěstí na Floridě například smazala valentýnský tweet propagující nákup zbraní. Po střelbě v Las Vegas, která byla s 91 mrtvými nejtragičtější v dějinách USA, podpořila asociace zákaz tzv. bump stocku (příslušenství umožňující změnit poloautomatickou zbraň na automatickou s frekvencí až 400 výstřelů za minutu). Právě bump stock umožnil řádění střelce z Las Vegas.

Realita je ale opět o něco složitější. Zakázat bump stock se na federální úrovni stále nepodařilo. Nelegální je pouze v některých oblastech jako New York nebo New Jersey.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud