Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Při nepokojích v americké Virginii najelo několik aut do chodců, místem pochoduje krajní pravice

360p

Guvernér amerického státu Virginie vyhlásil vyjímečný stav poté, co se ve městě Charlottesville strhla bitva mezi stoupenci krajní pravice a jejich odpůrci. Do kolemjdoucích podle listu The Washington Post záměrně najelo několik aut, tři lidé zemřeli, mezi nima dva policisté. Násilí už odsoudila první dáma Spojených států Melania Trumpová. Prezident Donald Trump vyzval ke zklidnění situace. 

O incidentu s auty na svém twitterovém účtu informovalo i vedení města. Matthew Korborn stál nedaleko místa nárazu. Říká, že viděl, jak jedno auto začalo prudce couvat, poté se k němu přidalo další, poté se rozjeli proti chodcům. Podle policie se incidentu účastnila nejméně tři auta.

Prezident Trump v projevu prohlásil, že odsuzuje násilí na všech stranách, ke kterému dochází už léta. "Za to nemůže Donald Trump, ani Barack Obama, tohle se tu děje už léta. Teď je potřeba nastolit řád a pořádek. Žádný občan by se neměl bát o svou bezpečnost v naší společnosti," řekl Trump.

Násilí už městem zavládlo včera, kdy se belošští extremisté střetli se svými odpůrci v univerzitním areálu ve virginském Charlottesville. Důvodem incidentu byl spor o vlajku s konfederačním křížem, kterou kritici označují za symbol rasismu a otrokářství. Bitku rozehnala policie slzným plynem, uvedla agentura Reuters.

V řadě jižní států USA dodnes neutichla diskuse o oprávněnosti vyvěšování praporu z dob americké občanské války v letech 1861-1865. Stoupenci tento prapor považují za historický odkaz, kritici za symbol rasistické a otrokářské minulosti amerického Jihu. Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po předloňském rasovém útoku v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů.

 

Ve virginském Charlottesvillu se má dnes sejít několik tisíc stoupenců nadvlády bílé rasy na shromáždění nazvaném Sjednoťte pravici. Akce má být protestem proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leeho z místního parku.

Mítink, který se má uskutečnit v centru města, radnice zakázala, ale soud její rozhodnutí zrušil. Před účastí na shromáždění varoval virginský guvernér Terry McAuliffe, místní jednotky Národní gardy proto proti stovkám těch, co neuposlechly okolo poledne místního času zasáhly. V oblasti teď platí výjimečný stav. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1