Články odjinud

Příběh ženy, která se v Afghánistánu stará o narkomany. Pomohla stovkám lidí, sama tím riskuje

Příběh ženy, která se v Afghánistánu stará o narkomany. Pomohla stovkám lidí, sama tím riskuje

Drogová závislost je v Afghánistánu obrovský problém. V zemi, která je považována za opiovou mocnost světa, žijí podle průzkumů na tři miliony závislých, center pro odvykání je ale zoufale málo. Čtyřicetiletá Laila Haidariová se proto rozhodla narkomanům podat pomocnou ruku a založila pro ně odvykací centrum, kterým za osm let fungování prošly stovky lidí. Kvůli pomoci drogově závislým ale jeho zakladatelka dostává výhrůžky smrtí. 

„Drogově závislí, se kterými pracuji, jsou považováni za zločince a nebezpečné osoby, tím pádem jsem považovaná za zločince i já,“ říká pro britský deník The Guardian Laila Haidariová, která navzdory výhrůžkám smrti v Kábulu před osmi lety založila soukromé centrum pro drogově závislé. Od té doby pomohla téměř 4800 lidem, kteří by jinak skončili na ulici nebo mrtví.

 K založení centra ji vedla závislost na drogách, do které v minulosti spadl její bratr. „Starala jsem se o bratra a pomáhala jsem mu dát se znovu dohromady, protože jsem věřila tomu, že si zaslouží být zachráněn. Byl to dobrý muž,“ vzpomíná na bratra a dodává, že každý, komu pomohla, si zasloužil druhou šanci.

Drogová závislost je v Afghánistánu velmi rozšířený problém. Země je největším producentem opia – surovinou pro výrobu heroinu – a to navzdory dlouholetému úsilí Spojených států. Podle Generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu USA od roku 2001 vynaložily 8,6 milionu dolarů pro boj proti obchodování s drogami, přesto ze země dodnes pochází 80 procent světové produkce opia.  

Afghánistán tak zároveň zůstává domovem obrovského počtu drogově závislých. Podle průzkumu o užívání drog je v zemi s 35 miliony obyvatel celkem 2,9 milionu lidí závislých na drogách. Center pro odvykání je však v Afghánistánu žalostně málo – v hlavním městě Kábulu je 27 center, v celé zemi pak celkem 115. Všechny praskají ve švech a potřebám všech drogově závislých v zemi nestačí.

720p 360p
Terezu H. v Pákistánu nechytili náhodou. Sousední stát heroinem zásobuje celý svět

Centrum, které založila Laila v roce 2010, nese jméno „Mother Camp“ – pojmenoval ho tak první klient, kterému pomohla. „Starala jsem se o ně, myla je, vařila pro ně a ty nejslabší dokonce krmila. Tehdy mi začali říkat ‚matka‘,“ vysvětluje Laila.

Laila, která byla za mlada nadějnou filmařkou, vzala vlastní úspory, pronajala si malý prostor na západě Kábulu a za pomoci darů od přátel v podobě starého nábytku se jí centrum podařilo otevřít. Od té doby je její odvykací tábor mezi drogově závislými stále vyhledávanější. V současnosti je kapacita centra 25 míst, většinou se počet jeho klientů pohybuje kolem 40.

Jen během letošního roku centrum přijalo 117 lidí závislých na drogách. „Závislí v kempu obvykle zůstávají 30 až 40 dní. Když jsou do centra přijati, dobrovolníci je umyjí a oholí,“ popisuje jeden z pracovníků Mother Campu. Pak jsou nově přijatí okamžitě odstřihnuti od drog – lékař je jim k dispozici, pouze pokud se objeví závažnější problémy.

„Úplné odstřihnutí od drog je nejdůležitější krok. Podle našich zkušeností to nikdy nemělo negativní vliv – pomáhá to, aby se stali odolnými v jejich misi zbavit se závislosti,“ dodává. Obyvatelé tábora se pak účastní skupinové terapie, případně pomáhají s vařením a uklízením.

Provozovat centrum je však po Lailu velmi náročné. Každý měsíc vyjdou náklady na 1500 až 3000 dolarů – záleží na tom, kolik klientů zde zrovna přebývá. Provoz hradí Laila za pomoci rodiny a přátel, od vlády či mezinárodních organizací žádné peníze nedostává. „Příspěvkové fondy pro drogově závislé nebyly mezi Afghánci nikdy zrovna populární,“ dodává Laila, která problém vyřešila po svém. V roce 2011 otevřela restauraci, kde pracují i obyvatelé odvykacího tábora. Tím se snaží náklady pokrýt. 

Zpočátku měla Laila obavy, že do restaurace nebude kvůli personálu nikdo chodit. „Podařilo se nám ale u mnoha lidí vzbudit zájem – především těch, kteří už znali naši práci. Mezi naší klientelou jsou převážně mladí, vzdělaní Afghánci, kteří nás chtějí podpořit,“ vysvětluje provozovatelka centra.

Ne vždy ale byla odezva na její práci pozitivní. Muži a ženy zde totiž mohou žít a bavit se dohromady, což konzervativní část společnosti nese s nelibostí. „Obviňují mě z podpory nemorálních a neislámských hodnot. Někteří mě dokonce obviňují z toho, že provozuji bordel,“ dodává s tím, že už dostala několik výhrůžek smrtí.

Její práce však získává mezinárodní pozornost. Před nedávnem měl v Severní Americe a několika evropských městech premiéru dokument s názvem „Laila At the Bridge“, který vypráví příběh jejího života. Navzdory výhrůžkám se Laila nevzdává a je odhodlaná v práci pokračovat. „Má to tady své chyby, ale je to dobrá země s dobrými lidmi, kteří žízní po soucitu. Zaslouží si, aby byli zachráněni,“ uzavírá Laila.

 

 

Články odjinud