Rakousko čelí kritice. Sjezdovky v Tyrolích mělo údajně zavřít dříve | info.cz

Články odjinud

Rakousko čelí kritice. Sjezdovky v Tyrolích mělo údajně zavřít dříve

Rakouská vláda podle některých epidemiologů neomluvitelně podcenila nebezpečí rozšíření koronaviru z Tyrolska. Kvůli tomu, že tyrolské sjezdovky uzavřela pozdě, se údajně nákaza rozšířila i do mnoha dalších zemí Evropy.

Tyrolské oblasti Paznauntal a St. Anton am Arlberg, na které vláda uvalila v pátek karanténu, patří z hlediska rozšíření viru Covid 19 k nejrizikovějším oblastem nejen v Evropě, ale na celém světě. Mírou rizika je dnes Tyrolsko podle odborníků na podobné úrovni jako v italská Lombardie nebo čínská provincie Hubei.

Problém však zůstává v tom, že rakouská vláda údajně měla na toto riziko reagovat mnohem dříve. Píší o tom dnes dokonce i rakouská média. Oblasti Paznauntal a St. Anton am Arlberg kabinet poslal do karantény až v pátek, všechny tyrolské sjezdovky se budou ale kompletně uzavírat až v pondělí. Přitom, jak upozorňuje například deník Der Standard, virus se zřejmě z Tyrolska několik dní zbytečně šířil do celé Evropy.

„Například na Islandu bylo tyrolské lyžařské středisko Ischgl označeno za vysoce rizikové už 5. března. A to z toho důvodu, že se v něm nakazilo 14 islandských lyžařů, kteří se vrátili domů,“ napsal Der Standard. Vláda spolkové země Tyrolsko však informaci, že se Islanďané nakazili právě při lyžování v Tyrolích, označila za velmi nepravděpodobnou.

Krátce poté však začaly přicházet zprávy o dalších možných nakažených. Pozitivně testován byl na virus v Německu například německý barman, který pracoval v baru v tyrolském Kitzlochu a v následujících dnech se přidávali další nakažení, kteří bar navštívili nebo v něm pracovali. „Až do včerejška byl právě zdroj z tohoto baru původní příčinou většiny nových infekcí v Tyrolsku a jejich počet každý den roste,“ napsal Der Standard.

Podle oficiálních zpráv lze nákazu až několika stovek lidí z Islandu, Velké Británie, Dánska, Německa a Norska zpětně „vysledovat“ k tyrolskému lyžařskému středisku Ischgl. V Dánsku bylo v sobotu zaregistrováno více než 200 pozitivních koronavirových infekcí, při nichž epidemiologové ve většině případů našli spojení právě s tímto střediskem. Nákazu totiž roznášeli účastníci vracejících se lyžařských zájezdů. Dánští odborníci předpokládají, že zhruba polovina všech nakažených v zemi se buď nakazila přímo v Ischglu nebo na ně přenesli infekci lidé, kteří se z tohoto střediska vrátili.

Podobně spekulují o Ischglu i Norové a Britové. List The Gurdian píše o britském lékaři, který byl ve středisku na dovolené s pěti přáteli, po návratu mají všichni příznaky onemocnění. Na výsledek testů se ale ještě čeká. Otázkou ale především zůstává, jak pobyt v Ischglu ovlivnil epidemii v Německu. Němci jsou totiž nejčastějšími návštěvníky střediska, z 1,4 milionu lidí, kteří tady ročně přenocují, tvoří celou polovinu.

Mnozí hygienici se každopádně dnes ptají, proč tyrolská vláda uzavřela všechny „après-ski“ bary v Ischglu až 10. března, tedy pět dní po islandském varování. Tyrolští radní se hájí tím, že až v této době měli dostatek věrohodných informací, na jejichž základě mohli rozhodnout. Zvláštní je ale údajně také fakt, že karanténu pro celou oblast Paznaun a St. Anton am Arlberg vyhlásil rakouský kabinet až v pátek 13. března. „To vyvolává otázky, na které budou muset odpovídat odpovědní činitelé,“ napsal Der Standard.

Stejně lehkovážné  ze strany rakouských úřadů se nyní zdá rozhodnutí povolit lyžování v tyrolských střediscích i během karantény, tedy až do dneška. Sjezdovky se uzavřou až zítra. Podle lékařů však nejde jen o možné další rozšíření viru, ale také o to, že každý den otevřených sjezdovek zároveň přináší řadu lyžařských zranění. A to může být v době epidemie velmi nebezpečné, protože mohou chybět lůžka v nemocnicích. „Prognózy očekávaného objemu pacientů jsou alarmující,“ citoval Der Standard některé lékaře. Tyrolská vláda se ale hájí tím, že se sjezdovky zůstaly v provozu, aby se zabránilo chaosu při možném odjezdu tisíců zahraničních rekreantů současně. Také starosta Ischglu Werner Kurz jakékoliv pochybení odmítá. „Jednali jsem tak, jak nám nařídily úřady,“ uvedl Kurz.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud