Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Reportáž: Návrat do džungle. Calais srovnalo tábor migrantů se zemí, přichází ale noví

720p480p360p240p

Na travnatém svahu za svodidly poposedává necelé desítka mladíků. Podle vzhledu zřejmě z Afriky. Možná přišli obhlédnout terén. Čekají na svou příležitost, jak se dostat do Británie. Na dálničním nadjezdu projíždí jeden kamion za druhým – způsob, jak se přes kanál dostat. K běžencům se po silnici blíží policejní auto znamenající kontrolu dokladů. Jeden z mála výjevů, který v nenápadném francouzském městečku na pobřeží kanálu La Manche prozrazuje, že místo je přestupní stanicí pro tisíce migrantů na jejich cestě do Spojeného království. Ulice Calais jsou v deštivém květnovém počasí opuštěné. Občas po nich projde starší pár, většinou britští turisté. Místní se o migrantech bavit nechtějí. „Ne, to opravdu ne,“ odmítají naše otázky v místní kavárně a pozorují novinářskou návštěvu podezřívavým pohledem až do chvíle, kdy zaplatí a odejde. 

Ospalá severofrancouzská obec se v posledních letech stala jedním z nejpřísněji střežených míst v zemi. Přístav, kde se naloďují kamiony i osobní auta na trajekt do Británie, je obehnán vysokými ploty s ostnatým drátem na vrchu. Vše pod nepřetržitým dohledem kamer. Poblíž hlídkují plně vyzbrojení policisté se samopaly.

Dramatické televizní záběry ukazující tisíce migrantů okupujících město se ale míjí se současnou realitou. Na člověka cizího vzhledu v podstatě nenarazíte. Nechvalně proslulé tábořiště migrantů, které se pomalu měnilo v malé město se svým vlastním životem, srovnaly úřady loni na podzim se zemí. Na místě takzvané džungle dnes stojí jen cedule upozorňující na přísný zákaz vstupu, natož jakéhokoliv kempování. Oblast, kterou zabíraly stany, v nichž žilo až osm tisíc běženců, bagry vyklidily. Zůstala jen planina. Na druhé straně rámuje neutěšený pohled několikaproudá silnice a opět plot s ostatním drátem.

Velkou část obyvatel džungle rozvezly autobusy do imigračních center napříč Francií. Od roku 2015 jich po celé zemi vyrostly více než čtyři stovky. Někteří migranti ale v okolí Calais i přesto zůstali. A na první pohled jsou neviditelní. Bojí se policie i úřadů, bivakují ukrytí mezi vzrostlými keři na pobřeží. Podle dobrovolníků, kteří na místě působí, tak žije několik stovek lidí. Další ale každým dnem přichází. „Bez jakéhokoliv přístřeší přebývá v okolí Calais na sedm stovek lidí,“ vypraví nám John, který na místě dobrovolnicky pomáhá už několik měsíců. V uplynulých týdnech sem migranti přišli z Eritreje, Etiopie nebo třeba Súdánu. Poté, co před několika měsíci lehl popelem tábor v nedalekém městečku Dunkerque, přišli další lidé. „Především Afghánci a Pákistánci,“ dodává padesátník a vede nás do pečlivě zorganizovaného skladu.

Spolupracuje tu několik dobrovolnických organizací, které běžencům rozdávají oblečení, teplé pokrývky nebo jídlo. Hned u vchodu se nachází sekce s oblečením. Na začátku celého řetězce je potřeba rozhodnout, zda jsou kusy v použitelném stavu. „Tohle není dobré, podívejte,“ ukazuje Brit s kšiltovkou na hlavě a v oranžové věstě. „Oblečení vyřadíme, pokud jsou na něm skvrny, je potrhané, příliš velké nebo s nevhodnými nápisy. Chceme poslat dál jen takové kusy, které by nosila i vaše babička,“ dodává s nadsázkou a ukazuje na box, kde podle nakresleného měřítka posoudí, o jakou velikost trička nebo kalhot jde. Vše má svůj jasný řád. „Neříkal bych tomu sofistikovaný systém,“ oponuje. „Prostě jen oblečení prohlédneme, změříme a vytřídíme. Děláme chyby. Třeba tuhle mikinu bych do téhle velikosti já nedával,“ napravuje přešlap některého ze svých „kolegů“.

Distribuce pomoci migrantům v Calais, FrancieDistribuce pomoci migrantům v Calais, Francieautor: Markéta Žižková, Lucie Bednárová
Podobný systém funguje také u hygienických balíčků nebo stanů. Nejvíce jdou ale na odbyt ponožky. „Ty jsou naprosto klíčové. Ani nedokážeme uvěřit tomu, jaký je o ně zájem. Migranti si je nemají kde vyprat a usušit. Po pár dnech je tak musí vyhodit a potřebují nové,“ vysvětluje John.

Zbožím, jehož se nejvíc nedostává, jsou přikrývky. Může za to „hra“, do níž je zapojená místní policie. Běženci jí přidělávají práci, co nejvíce z nich chce odradit. Podle dobrovolníků tak dennodenně policisté sprejují pokrývky migrantů, na které narazí, pepřovým sprejem. Ten nejde vyprat. „Zničí jim věci. Snaží se je zastrašit i dalšími způsoby,“ říká Brit. Strategie je jasná: odradit další příchozí. „Když pak běžencům z Calais zavolá nějaký jejich známý, řeknou mu: sem nechoď, je to tu těžké,“ vysvětluje.

„Pokud si někde udělají migranti ležení, tak na ně policisté přijdou,“ přizvukuje mu sympatický dredatý Francouz, který běžencům v přímořském městečku také pomáhá. „Jsou tu hlavně mladí muži. Ale také hodně nezletilých bez doprovodu. Nejmladšímu, kterého jsem potkal, bylo jedenáct let. Většina z nich je ale mezi patnácti a dva a dvaceti,“ popisuje. Cíl cesty je jasný: Velká Británie. Pro některé to ale znamená opakování dalších a dalších neúspěšných pokusů dostat se skrytí v kamionu přes kanál. „Někdy také naskočí do špatného náklaďáku a skončí třeba v Belgii,“ vypráví mladík.

Různorodá skupinka dobrovolníků se mezitím chystá na večerní vyjížďku do terénu. Do dodávky nakládají jídlo i oblečení a pokrývky. Vedle mladých lidí ve vytahaných svetrech pomáhá i starší manželský pár. Dobrovolníci se do Calais sjíždí i z jiných zemí. Někteří tu zůstanou chvíli, jiní i několik měsíců. „Přijel jsem v srpnu. Poslouchal jsem rádio a slyšel jsem o situaci dětí bez doprovodu. S mladými v těžké situaci jsem pracoval třicet let, takže mi dávalo smysl pomáhat tady,“ popisuje svou motivaci Brit John.

Mladí migranti čekají na autobus, který je rozveze do azylových center po Francii.Mladí migranti čekají na autobus, který je rozveze do azylových center po Francii.autor: Reuters

Podle údajů neziskových organizací žije dnes v okolí Calais na dvě stovky nezletilých migrantů bez doprovodu. Ještě více než dospělí čelí riziku zneužití: od sexuálního až po obchodování s lidmi. Z života na ulici si odnáší psychické i fyzické následky. Průměrná dobu, kterou už pobývají v Evropě, je necelých osm měsíců, ukazují data dubnového průzkumu několika neziskových organizací v Calais a okolí. Drtivá většina z nich touží po životě v Británii, ať už kvůli tomu, že tam vidí možnost lepšího života nebo už tam mají část rodiny. Více jak 42 procent nezletilých se snaží dostat za svými rodiči, sourozenci nebo třeba tetou a strýcem. A i oni zažívají policejní násilí. V průzkumu odpovědělo více jak 96 procent z nich, že si něčím takovým prošli. „Jednou na nás uprostřed noci zaútočili slzným plynem, když jsme spali pod mostem. Jindy mě pronásledovali dva policisté. Bili mě obuškem a kopali,“ popsal neziskovým organizacím sedmnáctiletý Eritrejec.

Jakkoliv se úřady snaží, aby do Calais nepřicházeli noví migranti s touhou dostat se do Británie, běžence nástupní místo na trajekty stále láká. „Migranti, kteří jsou dnes různě po Francii, se budou chtít vrátit do Calais. Francii vnímají jenom jako tranzitní zemi, nechtějí tu zůstat. Musíme počítat s tím, že budou vracet do Dunkerque a Calais,“ popisuje Corinne Torre z francouzské pobočky Lékaři bez hranic. Nic na tom podle ní nezmění ani urputná snaha úřadů a policie v boji proti provizorním migrantským táborům. Francouzské úřady už varovaly, že situace se může zhoršit v létě.

Výhled pro blízkou budoucnost přímořského městečka je tak zřejmě jasný: opevněné pobřeží, obyvatelé, kteří už se o migrantech nechtějí vůbec bavit, a běženci bivakující v okolí města čekající, až se jim splní sen a vylodí se na druhé straně La Manche - v Británii.

Jaký je život albánské rodiny na ulicích Lille? A jaké vyhlídky mají běženci, kteří uvízli v Paříži? Čtěte další reportáže INFO.CZ z Francie.

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867