Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

REPORTÁŽ z Nairobi: Smetiště, čichání lepidla a pouliční gangy. Nahlédněte, jak žijí děti ulice

REPORTÁŽ z Nairobi: Smetiště, čichání lepidla a pouliční gangy. Nahlédněte, jak žijí děti ulice

Desítky tisíc nairobských dětí tráví své dětství v hrozivých podmínkách, jak ve své reportáži pro časopis Lidé a Země zachytil Jakub Zahradníček. Žijí, pracují a spí na městských smetištích. Místo školy čichají lepidlo. A aby vůbec přežily, tvoří organizované gangy.   

 
 
 

Keňská metropole Nairobi patří mezi nejmodernější africká města. Centrum zdobí rozlehlé úpravné parky a blyštivé kancelářské budovy, bohaté rezidenční čtvrti překypují zelení, ve městě je několik golfových klubů a obrovských zábavních center s megamarkety a multikiny.

Ovšem pro kontrasty se v Africe nemusí chodit daleko. Nairobský slum Kibera v jižní části města se řadí k největším na světě a v současnosti jej obývá kolem milionu lidí. Kousek odsud leží nezdravě šedivá a prašná zóna zvaná Industrial Area, kde hledá práci spousta venkovanů přibyvších do města za lepšími vyhlídkami. V dalším slumu Mathare na opačném konci Nairobi jdou počty obyvatel chatrčí z vlnitého plechu do statisíců. V Nairobi je i mnoho menších chudinských čtvrtí, žijících strategicky v symbióze například s obrovskými městskými smetišti.

Právě slumy jsou nejjistějším a neochvějně činným zdrojem bezprizorních dětí ulice. Ty pobíhají po centru Nairobi mezi upravenými lidmi v oblecích a kostýmcích, žebrají, kradou, povalují se na křižovatkách, v podchodech a zákoutích, hledají obživu na smetištích. Odhady počtu street kids žijících v Nairobi se značně rozcházejí – podle posledních odhadů pracovníků humanitárních organizací by jich mohlo být kolem padesáti tisíc, a toto číslo stále roste.

Obrovské množství dětí bez domova a zázemí souvisí s prudkými změnami v tradičním africkém modelu soudržnosti rodiny a kmene. Dříve, a hlavně ve venkovských oblastech to bylo pevným pravidlem, se o osiřelé dítě postarali příbuzní nebo ostatní příslušníci kmene a jen málokdy skončilo ponecháno napospas osudu. Dnes doufá mnoho chudých venkovských zemědělců v lepší živobytí ve městech. Stěhují se a opouštějí své vesnice, takže se rodina rozpadá a tříští. Jednotlivci nebo celé početné rodiny nakonec mizí v křivolakých uličkách slumů s velmi mizivými vyhlídkami do budoucna. A ve městě se na rodinnou nebo kmenovou soudržnost nehraje, tady každý kope výhradně sám za sebe.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz.

720p 360p
Drsný život v "africké KLDR". Ženám zakazují otěhotnět, režim mučí vězně v kontejnerech na poušti

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1