Rok po Charlottesville. Rasisté jsou méně vidět, jejich myšlenky ale zůstávají i v Bílém domě | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rok po Charlottesville. Rasisté jsou méně vidět, jejich myšlenky ale zůstávají i v Bílém domě

Rok po Charlottesville. Rasisté jsou méně vidět, jejich myšlenky ale zůstávají i v Bílém domě

Přesně před rokem najel stoupenec krajní pravice James Fields do davu odpůrců rasismu demonstrujících v americkém městě Charlottesville. Zabil jednu ženu. Událost ale otřásla celými Spojenými státy a prezident Donald Trump schytal kritiku za způsob, jakým se k incidentu a k dění ve městě, kde se střetly dva zcela odlišné světonázory, postavil. Nyní je o amerických pravicových extremistech slyšet podstatně méně. To ale neznamená, že by ze scény zmizeli.

Symbolicky rok po tragických událostech během demonstrací ve městě Charlottesville, kde příznivec krajní pravice James Fields najel do davu protestujících proti rasismu a zabil 32letou Heather Heyerovou, se Spojené státy připravují na další podobnou akci. Před Bílým domem se v neděli sejdou sympatizanti radikálního hnutí Unite the Right pod heslem 'Sjednoťte pravici 2'.

Americké úřady posílily bezpečnostní opatření a v celém obvodu bude platit zákaz nošení zbraní. Právě radikály na odiv vystavované zbraně byly motivem demonstrací v Charlottesville ještě před incidentem. Krajní pravice ve Virginii tehdy protestovala proti stržení sochy konfederačního generála Roberta Leeho a na místě vyvolávala konflikty s oponenty.

Zabitím Heyerové situace eskalovala a nabrala celonárodní význam. Kritika se snesla i na prezidenta Donalda Trumpa, který se zamotal do svých výroků, aby následně oficiálně obvinil z násilností obě strany. Podle záběrů z místa přitom bylo zřejmé, že vinu za násilný průběh demonstrací nesli předně pravicoví radikálové.

Teď Trump komentuje rok od dramatických událostí tweetem: „Násilnosti v Charlottesvillu vedly k nesmyslné smrti a rozdělení (Američanů).“

Rok poté není o příznivcích krajní pravice příliš slyšet. V Bílém domě krátce po Charlottesville skončil kvůli sporům s personálním šéfem Johnem Kellym hlavní stratég Steve Bannon, jenž myšlenky bělošské nadřazenosti a ultrakonzervatismus akcentoval. Organizátoři protestů ve Virginii čelí obviněním, řada z nich přiznala vinu. Fields momentálně ve vězení čeká na soud.

Richard Spencer, jedna z předních tváří myšlenky bělošské nadřazenosti, prohlásil, že kvůli krajně levicové skupině Antifa už nejsou pochody zábavné. Na rozdíl od spoluorganizátora protestů v Charlottesville Jesona Kesslera, jenž teď chystá zmiňovanou demonstraci ve Washingtonu, si Spencer výročí připomínat nehodlá. Zpátky se drží i na sociálních sítích.

Rasisté nezmizeli, jen jsou méně vidět

Charlottesville se stalo milníkem ve snaze krajní pravice dostat se do mainstreamu. Bílí nacionalisté tehdy prohráli bitvu o přízeň umírněnějších konzervativců. Během roku se rozplynula i snaha sjednotit taková hnutí. Americká rasistická scéna je nyní rozštěpenější a méně viditelná.

Radikálům ztěžují život jednotlivé drobnosti. Server PayPal jim například odmítl založit účet, na který by jejich příznivci mohli posílat peníze. Kvůli tomu je obtížnější získat částku, která by pokryla náklady na činnost. Krajní pravice není ani tolik vidět v médiích. Zatímco před rokem jí věnovaly tradiční noviny a televize možná až přehnanou pozornost, nyní si všímají spíše výjimečně.

Právě v tom ale může být skryté riziko. Menší mediální pokrytí vyvolává dojem, že se Americe podařilo rasistů téměř zbavit. Ti ale mezitím pokračují v činnosti i mimo světla reflektorů a v obtížnějších podmínkách. „Zastánci bělošské nadřazenosti ze země nezmizeli. Vidíme vývoj jejich taktiky a techniky. Vidíme je efektivně využívat sociální média k vypuštění a šíření jejich myšlenek,“ konstatoval na webu ABC News George Selim, bývalý činovník ministerstva vnitřní bezpečnosti, který nyní působí jako viceprezident Ligy proti nenávisti (ADL).

Ta ve čtvrtek vydala zprávu, v níž ukazuje, že krajní pravice je na americké scéně stále aktivní. V poslední době dosahuje její propaganda vůbec nejvyšší úrovně od loňského srpna. Letos mají radikálové na svědomí už na 500 incidentů, což je více než za celý rok 2017. ADL napočítala celkem 54 veřejných akcí, kterých se příznivci bělošské nadřazenosti zúčastnili od událostí v Charlottesville. Kromě nich se snaží anonymně pronikat do univerzitních kampusů, kde vyvěšují své reklamy a letáky.


1080p 720p 360p
Trumpův exstratég Bannon v pořadu Štrunc: Zeman je populista a nacionalista, vypukla vzpoura proti elitám


Radikálové jdou do voleb, mají podporu od Trumpa

Myšlenky bělošské nadřazenosti a rasismu ale zůstaly třeba i na konzervativní televizi Fox News, která je nakloněná republikánům a ve vysílání dává silně najevo sympatie k Donaldu Trumpovi. „Amerika, jakou jsme znali a milovali, už neexistuje kvůli masivním demografickým změnám, které jsou výsledkem ilegální migrace a občas i migrace zbožňované progresivisty,“ prohlásila ve vysílání moderátorka Laura Ingrahamová.

Navzdory odchodu Steva Bannona se podobná rétorika drží také v Bílém domě. Trumpova administrativa zrušila program DACA, jenž chránil mladé přistěhovalce, kteří se v USA ocitli jako děti, před deportací. Dalším tisícům lidí odebraly imigrační úřady kvůli politice nulové tolerance děti, což následně prezident po vlně kritiky zakázal, ale dosud se řadu rodin nepodařilo sjednotit. Trump také zavírá oči před problémem bezbřehého policejního násilí na menšinách, převážně namířeného proti černošské komunitě.

„Republikánské publikum je nyní skrze mainstreamové konzervativní představitele krmeno filosofií bělošských nacionalistů,“ konstatuje ve své textu na webu The Atlantic novinář Adam Serwer, který dodává, že řada republikánských politiků staví situaci tak, že bílí Američané mohou vyhrát pouze tehdy, pokud ti „barevní“ prohrají.

Trump ale není zdaleka jediný, kdo národnostní a rasovou kartu dlouhodobě - nehledě na aktuální komentář k ročnímu výročí výše zmíněných událostí - hraje. Čím dál více se objevuje i mezi dalšími republikány včetně kandidátů do Kongresu. Vítěz republikánských senátorských primárek ve Virginii Corey Stewart, jehož mimochodem Trump podpořil, má kontroverzní minulost s vazbami na antisemity a bílé nacionalisty. Někteří v jeho týmu byli zase v kontaktu s Jasonem Kesslerem, o němž šla řeč v souvislosti s Charlottesville.

Pozornost budí též Paul Nehlen, který chce ve Sněmovně reprezentantů vystřídat jejího dosavadního předsedu Paula Ryana a jehož kvůli jeho rasistickým a antisemitským výrokům zablokovala sociální síť Twitter, nebo kalifornský sněmovní kandidát republikánů John Fitzgerald. Ten v neonacistickém podcastu pro změnu popřel holokaust.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.