Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rok po Charlottesville. Rasisté jsou méně vidět, jejich myšlenky ale zůstávají i v Bílém domě

Rok po Charlottesville. Rasisté jsou méně vidět, jejich myšlenky ale zůstávají i v Bílém domě

Přesně před rokem najel stoupenec krajní pravice James Fields do davu odpůrců rasismu demonstrujících v americkém městě Charlottesville. Zabil jednu ženu. Událost ale otřásla celými Spojenými státy a prezident Donald Trump schytal kritiku za způsob, jakým se k incidentu a k dění ve městě, kde se střetly dva zcela odlišné světonázory, postavil. Nyní je o amerických pravicových extremistech slyšet podstatně méně. To ale neznamená, že by ze scény zmizeli.

Symbolicky rok po tragických událostech během demonstrací ve městě Charlottesville, kde příznivec krajní pravice James Fields najel do davu protestujících proti rasismu a zabil 32letou Heather Heyerovou, se Spojené státy připravují na další podobnou akci. Před Bílým domem se v neděli sejdou sympatizanti radikálního hnutí Unite the Right pod heslem 'Sjednoťte pravici 2'.

Americké úřady posílily bezpečnostní opatření a v celém obvodu bude platit zákaz nošení zbraní. Právě radikály na odiv vystavované zbraně byly motivem demonstrací v Charlottesville ještě před incidentem. Krajní pravice ve Virginii tehdy protestovala proti stržení sochy konfederačního generála Roberta Leeho a na místě vyvolávala konflikty s oponenty.

Zabitím Heyerové situace eskalovala a nabrala celonárodní význam. Kritika se snesla i na prezidenta Donalda Trumpa, který se zamotal do svých výroků, aby následně oficiálně obvinil z násilností obě strany. Podle záběrů z místa přitom bylo zřejmé, že vinu za násilný průběh demonstrací nesli předně pravicoví radikálové.

Teď Trump komentuje rok od dramatických událostí tweetem: „Násilnosti v Charlottesvillu vedly k nesmyslné smrti a rozdělení (Američanů).“

Rok poté není o příznivcích krajní pravice příliš slyšet. V Bílém domě krátce po Charlottesville skončil kvůli sporům s personálním šéfem Johnem Kellym hlavní stratég Steve Bannon, jenž myšlenky bělošské nadřazenosti a ultrakonzervatismus akcentoval. Organizátoři protestů ve Virginii čelí obviněním, řada z nich přiznala vinu. Fields momentálně ve vězení čeká na soud.

Richard Spencer, jedna z předních tváří myšlenky bělošské nadřazenosti, prohlásil, že kvůli krajně levicové skupině Antifa už nejsou pochody zábavné. Na rozdíl od spoluorganizátora protestů v Charlottesville Jesona Kesslera, jenž teď chystá zmiňovanou demonstraci ve Washingtonu, si Spencer výročí připomínat nehodlá. Zpátky se drží i na sociálních sítích.

Rasisté nezmizeli, jen jsou méně vidět

Charlottesville se stalo milníkem ve snaze krajní pravice dostat se do mainstreamu. Bílí nacionalisté tehdy prohráli bitvu o přízeň umírněnějších konzervativců. Během roku se rozplynula i snaha sjednotit taková hnutí. Americká rasistická scéna je nyní rozštěpenější a méně viditelná.

Radikálům ztěžují život jednotlivé drobnosti. Server PayPal jim například odmítl založit účet, na který by jejich příznivci mohli posílat peníze. Kvůli tomu je obtížnější získat částku, která by pokryla náklady na činnost. Krajní pravice není ani tolik vidět v médiích. Zatímco před rokem jí věnovaly tradiční noviny a televize možná až přehnanou pozornost, nyní si všímají spíše výjimečně.

Právě v tom ale může být skryté riziko. Menší mediální pokrytí vyvolává dojem, že se Americe podařilo rasistů téměř zbavit. Ti ale mezitím pokračují v činnosti i mimo světla reflektorů a v obtížnějších podmínkách. „Zastánci bělošské nadřazenosti ze země nezmizeli. Vidíme vývoj jejich taktiky a techniky. Vidíme je efektivně využívat sociální média k vypuštění a šíření jejich myšlenek,“ konstatoval na webu ABC News George Selim, bývalý činovník ministerstva vnitřní bezpečnosti, který nyní působí jako viceprezident Ligy proti nenávisti (ADL).

Ta ve čtvrtek vydala zprávu, v níž ukazuje, že krajní pravice je na americké scéně stále aktivní. V poslední době dosahuje její propaganda vůbec nejvyšší úrovně od loňského srpna. Letos mají radikálové na svědomí už na 500 incidentů, což je více než za celý rok 2017. ADL napočítala celkem 54 veřejných akcí, kterých se příznivci bělošské nadřazenosti zúčastnili od událostí v Charlottesville. Kromě nich se snaží anonymně pronikat do univerzitních kampusů, kde vyvěšují své reklamy a letáky.


1080p 720p 360p
Trumpův exstratég Bannon v pořadu Štrunc: Zeman je populista a nacionalista, vypukla vzpoura proti elitám


Radikálové jdou do voleb, mají podporu od Trumpa

Myšlenky bělošské nadřazenosti a rasismu ale zůstaly třeba i na konzervativní televizi Fox News, která je nakloněná republikánům a ve vysílání dává silně najevo sympatie k Donaldu Trumpovi. „Amerika, jakou jsme znali a milovali, už neexistuje kvůli masivním demografickým změnám, které jsou výsledkem ilegální migrace a občas i migrace zbožňované progresivisty,“ prohlásila ve vysílání moderátorka Laura Ingrahamová.

Navzdory odchodu Steva Bannona se podobná rétorika drží také v Bílém domě. Trumpova administrativa zrušila program DACA, jenž chránil mladé přistěhovalce, kteří se v USA ocitli jako děti, před deportací. Dalším tisícům lidí odebraly imigrační úřady kvůli politice nulové tolerance děti, což následně prezident po vlně kritiky zakázal, ale dosud se řadu rodin nepodařilo sjednotit. Trump také zavírá oči před problémem bezbřehého policejního násilí na menšinách, převážně namířeného proti černošské komunitě.

„Republikánské publikum je nyní skrze mainstreamové konzervativní představitele krmeno filosofií bělošských nacionalistů,“ konstatuje ve své textu na webu The Atlantic novinář Adam Serwer, který dodává, že řada republikánských politiků staví situaci tak, že bílí Američané mohou vyhrát pouze tehdy, pokud ti „barevní“ prohrají.

Trump ale není zdaleka jediný, kdo národnostní a rasovou kartu dlouhodobě - nehledě na aktuální komentář k ročnímu výročí výše zmíněných událostí - hraje. Čím dál více se objevuje i mezi dalšími republikány včetně kandidátů do Kongresu. Vítěz republikánských senátorských primárek ve Virginii Corey Stewart, jehož mimochodem Trump podpořil, má kontroverzní minulost s vazbami na antisemity a bílé nacionalisty. Někteří v jeho týmu byli zase v kontaktu s Jasonem Kesslerem, o němž šla řeč v souvislosti s Charlottesville.

Pozornost budí též Paul Nehlen, který chce ve Sněmovně reprezentantů vystřídat jejího dosavadního předsedu Paula Ryana a jehož kvůli jeho rasistickým a antisemitským výrokům zablokovala sociální síť Twitter, nebo kalifornský sněmovní kandidát republikánů John Fitzgerald. Ten v neonacistickém podcastu pro změnu popřel holokaust.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1