Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ruská mafie i vazby na Kreml. Temný příběh Trumpova právníka, na něhož si došlápla FBI

Ruská mafie i vazby na Kreml. Temný příběh Trumpova právníka, na něhož si došlápla FBI

Americký preztident Donald Trump dostal na začátku týdne další tvrdou ránu. FBI v pondělí prohledala byt a kancelář jeho osobního právníka Michaela Cohena. Příkaz k tomu dal zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který rozpletá případ ruského vlivu a manipulací před volbami v USA. Právník Cohen má za sebou temnou minulosti a FBI by mohl pomoci objasnit Trumpovy vazby na Rusko. Prezident na razii reagoval podrážděně a nešetřil kritikou, na pozadí právníkova příběhu se totiž odhaluje spletitá pavučina vztahů sahajících do dávné minulosti, která se Trumpa nebezpečně dotýká.

Ani s odstupem dní není zcela jasné, proč vyšetřovatelé Cohena prověřují. Jedním z možných důvodů jsou peníze zaslané pornoherečce Stephanii Cliffordové, která tvrdila, že měla sex s Trumpem a Cohen jí zaplatil za mlčení 130 tisíc dolarů (asi 2,7 milionu korun) krátce před volbami. Kritici prezidenta navíc tvrdí, že se za vším schovávají dokumenty o údajně nelegálním financování Trumpovy kampaně, které mu pomohlo do Bílého domu.

Cohen může být pro Muellerův tým skutečně cenným skalpem. Jak ukazuje úryvek z nové knihy „Trump/Russia A Definitive History“ od novináře Setha Hetteny, který publikoval magazín Rolling Stone, prezidentův osobní právník má skrze svoji rodinu silné vztahy s ruskými oligarchy. Jeho kontakty přitom sahají přímo do Kremlu.

Vyrůstání mezi mafiány

Do Trump Organization nastoupil Cohen v roce 2006. Jeho příběh a vztah s Trumpem samotným má však daleko delší trvání. Muž, kterému se pro jeho nevybíravé metody jednání přezdívá Tom – podle postavy Toma Hagena z filmu Kmotr – vyrůstal mezi podsvětím.

Jeho strýc Morton Levine provozoval klub, v němž se scházeli ruští gangsteři. On sám byl akcionářem klubu pronajímaného ruské mafii. Podle Levinea se Cohen po Trumpově zvolení prezidentem podílu zbavil.

Trump se se svým osobním právníkem seznámil díky Cohenovu tchánovi původem z Ukrajiny Fimovi Shustermanovi. Ten byl v roce 1993 se svými společníky odsouzen za trestný čin spojený s praním špinavých peněz.

„Fima mohl být Trumpovým tichým obchodním partnerem, který přivedl ruské investory. Cohen, který se do jeho rodiny přiženil, dostal práci v Trump Organization jako odměnu Shustermanovi,“ cituje autor knihy nejmenovaného federálního vyšetřovatele. Cohen taková slova označil za „nepravdu“ a obvinil zdroj z vytváření falešných zpráv.

Cohen však díky Shustermanovi získal přístup k obchodníkům ze zemí bývalého Sovětského svazu. Spolu s ukrajinským rodákem Simonem Garberem provozovali v New Yorku taxi službu s 260 vozidly. Právě společnost, kterou po rozpadu spolupráce vedl Cohen sám, nyní zajímala FBI. Část zabavených dokumentů se vztahuje k tomuto podnikání.

Projekt, který přilákal Rusy

Postupem času začal právník investovat do nemovitostí v Trumpových realitních projektech. Přesvědčil k tomu i své nové ukrajinské příbuzné. „Má skvělý vhled na realitní trh. Investoval do mých budov, protože rád vydělává peníze. A to se mu daří. Ve zkratce, je velice chytrou osobou,“ komentoval to v roce 2007 Trump.

Kromě skvělého vhledu do realit měl Cohen i skvělé vztahy s ruskými byznysmeny. Právě k němu se vztahuje velká část dotazů ohledně Trumpových aktivit v Rusku a zemích někdejšího SSSR. Zároveň je Cohen jedinou osobou, která by na ně mohla odpovědět.

V 90. letech se kolem Trumpova pozdějšího obhájce pohyboval tým agentů, zvaný Rudá hvězda, který vyšetřoval ruskou mafii. Podle několika zdrojů autora knihy byl Cohen jedním z právníků, kteří pomáhali lidem zapleteným do praní špinavých peněz nakupovat nemovitosti v projektu Sunny Isles Beach na Floridě.

720p 360p
Rusko vs. USA

V něm sedmi budovám propůjčil své jméno i Trump. Developer projektu Gil Dezer si to pochvaloval. „Rusové zbožňují značku Trump,“ prohlásil nadšeně a věděl proč. Postupem času si nemovitost v objektu koupilo hned 63 Rusů. Podle agentury Reuters za ně zaplatilo téměř 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).

Investované peníze přitom zřejmě pocházely přinejmenším z části z trestné činnosti. „Trump je génius. Nebo zlý génius. Místo, aby ruské špinavé peníze byly pasivním vedlejším příjmem, učinil z nich centrální část jeho byznysplánu,“ hodnotil bývalý prokurátor Kenneth McCallion, jenž sledoval toky ruských špinavých peněz do jeho nemovitostí.

Reality si v Sunny Isles koupil například Vladimir Popovjan, kterého ruský Forbes označil za přítele bývalého zápasníka Rafaela Samurgaševa, který řídil zločineckou skupinu v Rostově na Donu. Nemovitost si zde koupili i Shustermanovi, Cohenovi vyženění příbuzní. Trumpův nejstarší syn Donald junior byl s vývojem situace spokojený natolik, že později prohlásil: „Viděli jsme mnoho peněz tekoucích z Ruska.“

Ivanka v Putinově křesle

Nemovitosti prodávala Elena Baronoffová. Žena, která v roce 2015 zemřela na rakovinu, byla podle novináře Glenna Simpsona součástí organizovaného zločinu. Mimo to doprovázela v zimě na přelomu let 2007 a 2008 Trumpovy děti Erica a Ivanku na jejich cestě do Moskvy.

Vyfotila se tam nejen s nimi, ale například i s Michaelem Babelem, mužem, jenž pracoval pro ruského oligarchu Olega Děripasku. Ten měl v době předvolební kampaně v USA spolupracovat s šéfem Trumpova štábu Paulem Manafortem.

Baronoffová měla vazby také na různé obchodní skupiny na Sicílii. Italský ostrov sehrál v jejím příběhu zajímavou roli. Podle zpráv se právě tady setkala s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který byl údajně jejím blízkým přítelem.

Možná ještě zajímavější je Cohenova vazba na Felixe Satera. S americkým developerem se znali přes třicet let. Sater je na fotce i s Trumpem. Spolupracoval na projektu hotelu Trump SoHo, který se později dostal do problémů.

V roce 2006 doprovázel Sater Ivanku a Donalda juniora do Moskvy. Na dceru nynějšího prezidenta se snažil zapůsobit svými konexemi. Později se chlubil, že ji posadil do Putinova křesla v Kremlu. Trump od něj ale dal ruce pryč. Když vyšla najevo jeho kriminální minulost, hodil Satera přes palubu. „Nepřátelím se s ním,“ prohlásil v roce 2015.

Návrat starého přátelství

V době, kdy Trump kandidoval na prezidenta, se však Sater znovu spojil s Cohenem. Potřeboval od něj pomoci při obchodních aktivitách v Rusku a žádal o přímluvu u Dmitrije Peskova, Putinova tiskového mluvčího. Obchod nakonec nedopadl. Cohen do Kremlu napsal, ale nedočkal se odpovědi.

Měl ale něco jiného. Sater mu slíbil pomoci s kampaní. „Michaeli, dostal jsem Ivanku do Putinova křesla, dostanu Putina do tohoto programu a zařídíme Donaldovo zvolení. My oba víme, že nikdo jiný netuší, jak to vytáhnout bez hlouposti nebo chamtivosti. Já vím, jak to zahrát a my to doděláme. Kamaráde, náš chlapec se stane prezidentem USA a my to můžeme řídit. Dokážu, aby si na to vsadil celý Putinův tým,“ prohlásil Sater.

Právě tato slova a spojení těchto dvou lidí upoutalo pozornost zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera a vyústilo až v pondělní policejní razii. Nyní Cohen sám čelí vyšetřování a čeká se, zda zachová celoživotní loajalitu vůči Trumpovi, nebo o podezřelých kontaktech promluví.

 

Migrant do každé rodiny? Do Česka míří projekt „Uprchlíci, vítejte“

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ačkoli se migrační krize z roku 2015 Česku prakticky úplně vyhnula a počet lidí, kterým ČR ročně udělí azyl, se počítá jen na desítky, rozdělila migrace českou společnost.

„V Česku je migrace jistě kontroverzní. Ale nemyslím, že to, jak k ní přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti,“ říká Michal Sikyta. Podle něj jsou Češi schopní si uvědomovat, že nic není černobílé, ani otázka přijímání uprchlíků.

Link

Sám má zkušenosti z Rakouska, které v roce 2015 přijalo necelých 100 tisíc lidí. Tamní verze projektu je proto taky mnohem větší než kdy asi bude ta česká, kterou zaštiťuje Sdružení pro integraci a migraci.

„To, že teď přichází méně uprchlíků. neznamená, že se to nemůže rychle a dramaticky změnit. A pak tu budeme mít funkční platformu, která v takové situaci nabídne řešení,“ říká.

Spolubydlení uprchlíků s domácími podle jeho zkušenosti urychluje integraci, pomáhá uprchlíkům najít práci a naučit se rychleji jazyk. V Česku chce zatím „Uprchlíci, vítejte“ ubytovat řádově jednotky až desítky osob.

Link

Proč v Česku s projektem začínáte až tři roky po poslední migrační vlně? Není to pozdě?

Myslíme si, že to téma je aktuální pořád, i když už se tolik neobjevuje v médiích. Situace v Česku se zas tak moc nezměnila – pořád je tu hodně lidí s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, kteří mají problém najít adekvátní bydlení. Týká se to počtu lidí v řádu několika stovek.

Druhá věc je integrace uprchlíků – myšlenkou projektu je umožnit jim sdílet domácnost s místními lidmi. Podle nás je to klíč k úspěchu – je pro ně pak mnohem jednodušší naučit se češtinu, najít si zaměstnání, zorientovat se v novém prostředí a navázat sociální vazby.

Převzali jste název projektu z původní německé verze tak, jak byl – tedy „Uprchlíci, vítejte“. Nemůže vás to v očích řady Čechů diskvalifikovat už od začátku? Tenhle národ se rozdělil na „vítače“ a „odmítače“, jakoby nic jiného ani neexistovalo…

Samozřejmě je to určitý politický statement, ale na druhé straně to vyjadřuje, že ten projekt je konstruktivní odpovědí na celou tuhle problematiku. Tím, že se snažíme uprchlíkům zprostředkovat bydlení. Takže podle mě je to hlavně odpovědný přístup.

Když jsme u těch vítačů a odmítačů…. Jste sluníčkář?

Já vlastně nevím, co to je. Možná to má popisovat určitou naivitu – ale náš projekt rozhodně naivní není. My ty uprchlíky jenom nevítáme, my nabízíme řešení. Konstruktivní a odpovědný přístup. Ne, že řekneme „všechny vás vítáme“, ale taky to vítání nějak aplikujeme. Tím, že umožníme uprchlíkům bydlet s místními.

Link

Vy jste se podílel na rozjezdu stejné platformy v Rakousku v roce 2015. Jak to zafungovalo tam?

Na začátku nás bylo jen pár, ale pak se to začalo velmi dynamicky rozrůstat a před pár dny jsme ubytovali pětistého člověka, takže myslím, že to funguje velmi dobře.

Situace v současném Česku je ale jiná, nepřichází sem desítky tisíc lidí jako tehdy do Rakouska a Česko má kapacity, jak uprchlíky, kteří sem při současných počtech přijdou, ubytovat.

Nějaké ubytovací kapacity tu jsou, ale musíme se ptát, jakou mají úroveň a jestli není lepší, aby uprchlíci byli spíš v centru společnosti a sdíleli domácnosti s místními lidmi.

Není ale tenhle přístup jen střídání dvou extrémů? Na jedné straně může být přetížená státní infrastruktura pro uprchlíky, nedostatečná empatie státních institucí vůči nim. Na straně druhé ale vy nabízíte nastěhovat si uprchlíky domů. Nejde to ještě jinak?

Je potřeba si říct, co tomu předchází – nejde jen o to, že zprostředkujeme kontakt mezi majitelem bytu a uprchlíkem. Obě strany se registrují na našich stránkách a my se pak od nich snažíme získat podrobnější informace, jak tráví volný čas, jaké mají představy o sdílení jedné domácnosti a podobně. Tenhle „screening“ trvá několik týdnů.

Link

Jak obě strany kontaktujete – po telefonu, nebo s nimi děláte osobní pohovory.

Jako první krok vyplní poměrně obsáhlý registrační formulář, pak přichází komunikace po telefonu nebo mailem. A nakonec osobní setkání v bytě, kde se znovu probírá, jak by vypadalo to případné soužití, obě strany si vyzkouší, jestli jsou tam řekněme nějaké vzájemné sympatie a jestli by do toho vlastně chtěli jít. Teprve pak se rozhodnou.

Naše Podpora tím nekončí. Třeba v Rakousku existuje i psychosociální tým, takže pokud se objeví nějaké problémy, můžou se na nás obrátit. Klienti tedy mají k dispozici rozsáhlé poradenství.

Jaký je ideální profil uprchlíka pro tenhle program?

Jsou to lidé s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, můžou to být i lidé, kterým ještě běží azylové řízení. Ta nemožnost najít adekvátní bydlení, se v Česku týká i řady lidí, kteří tu žijí už řadu měsíců a třeba už i umí trochu česky. Pro ně je ten projekt určený, naopak lidé, kteří jsou v Česku úplně čerstvě, nejsou naše primární cílová skupina.

Cítíte už po takovém ubytovávání uprchlíků v Česku poptávku – z obou stran?

Kdybychom ji necítili, nikdy bychom s tím projektem nezačali. Máme už pár registrací, zatím v řádu jednotek zájemců.

Link

Kdo může ubytovat uprchlíka u sebe doma? Jsou tam nějaké minimální požadavky?

Může to být naprosto kdokoli – třeba studentské spolubydlení nebo rodina. Pro nás je důležité, aby to byl samostatný pokoj, aby ten pokoj byl nabídnutý minimálně na šest měsíců, ideálně na rok nebo déle, a to kvůli určité stabilitě pro uprchlíka.

Kromě té samotné klíčové myšlenky – integrace soužitím – máte v projektu ještě nějaké jiné nástroje, jak uprchlíka motivovat k tomu, aby se o integraci opravdu aktivně snažil?

V Rakousku, kde je projekt nesrovnatelně větší, a je vlastně součástí celé sítě projektů, jsou v rámci podpůrného týmu k dispozici třeba i sociální pracovníci, kteří dotyčnému můžou pomoct s hledáním práce, jsou tam zdravotníci, je tam školní projekt a tak dál. Celou tuhle infrastrukturu mají k dispozici jak uprchlíci, tak jejich hostitelé, u kterých bydlí.

Co se stalo s uprchlíky, kteří programem prošli v Rakousku? Jsou nějaká spolehlivá data k tomu, jak dopadla jejich integrace?

My s těmi lidmi zůstáváme v kontaktu, děláme společné aktivity. Jeden příklad z mojí zkušenosti – mladík, kterému jsme zprostředkovali ubytování, začal studovat ve Vídni ekonomii a založil organizaci, která pomáhá lidem v Somálsku, odkud on sám pochází, s podporou vzdělávání a škol. V Česku se hodně zdůrazňuje, že je potřeba pomáhat v zemích, odkud lidé utíkají, spíše než pomáhat jim tady v Evropě. Tohle je dobrý příklad toho, jak člověk, který sám utekl, té zemi zpětně pomáhá, aby neutíkali ostatní.

Link

Jak často jste museli řešit ve spolubydlení Rakušanů s uprchlíky nějaké konflikty?

Velice málo, to mě dost překvapilo. Sám bydlím ve studentském bytě a ta míra konfliktů tam je poměrně vysoká – a s tím i fluktuace. Znám spoustu lidí, co takové bydlení mění po roce i dříve. Bavíme se tady o zhruba pěti stech zprostředkovaných spolubydlení a ta míra konfliktů byla velmi nízká.

Vídeň je specifické město, zvyklé na migraci, sociálně nebývale soudržné, s vysokou kvalitou života. Sousedským projektům se tam daří, včetně těch na integraci cizinců. Jsou tyhle podmínky vůbec přenositelné do Česka?

Proč by ne? Projekt „Uprchlíci, vítejte“ v současnosti běží ve 13 evropských zemích, nově také ve Francii, a dále v Austrálii a Kanadě. Samozřejmě, že realita z hlediska zákonů a dalších věcí je v těch jednotlivých státech odlišná. Ale ta základní myšlenka zůstává stejná.

V Česku je to jistě kontroverzní téma. Ale nemyslím, že to, jak k němu přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti.

Takže Češi jsou ve skutečnosti k uprchlíkům méně nepřátelští, než se obecně předpokládá?

Ano, do určité míry. Minimálně ve schopnosti uvědomit si, že to téma není černobílé. Ani my neříkáme, že v integraci nejsou problémy. Ale snažíme se to řešit konstruktivně. Zprostředkovávat kontakty a pak ty nové vazby podporovat.

Článek původně vyšel na webu HlídacíPes.org. INFO.CZ ho publikuje se souhlasem redakce.

-1

', perex: '

Prezident Miloš Zeman se na Žofínském fóru zase rozpovídal. Nikoho sice tentokrát neposlal do tepláků jako vloni Zdeňka Bakalu, ani v Česku nehledal novičok, díky jeho moudrosti ale zase máme spoustu nových „idiotů“. Kromě komentátorů nově do hrdého klubu mentálů přibyli i sportovní komentátoři, ti kvůli komentování olympijské jízdy Ester Ledecké. Je škoda, že Zeman mezi idioty skromně nezahrnul i sebe, ve skutečnosti by jim totiž měl dělat předsedu.

', image: 'https://img.cncenter.cz/img/12/normal1050/4986174-img-milos-zeman-zofinske-forum-prezident-v0.jpg?v=0', views: 5019, title: 'Zoufalec týdne: Miloš Zeman. Komentář Petra Holce', imgCount: 7, type: 'wide gallery', url: 'https://www.info.cz/nazory/zoufalec-tydne-milos-zeman-komentar-petra-holce-30871.html' }, { id: 30000, date: '2018-05-12 14:19:00', body: '

Podle webu Daily Mail se 20 stop dlouhá stvůra objevila u města San Antonio v pátek 11. května. Okamžitě se k ní začali stahovat místní obyvatelé a zatímco někteří se s pozůstatky fotili, jiní neskrývali obavy, že se blíží velká katastrofa. „Na provincii se řítí zemětřesení,“ cituje britský bulvár slova jednoho z místních.

HTML box

Matka dvou dětí Imelda říká, že sama nechtěla věřit tomu, co vidí. „Nikdy jsem nic podobného nepozorovala, Bože, byla jsem šokovaná a děti byly vyděšené.“ 

Experti na mořský život odebrali vzorky, které teď budou analyzovat. Předběžně se domnívají, že se jedná o velrybu, ale její druh zatím neurčili. Nebylo by to poprvé, kdy se beztvará hmota vyvržená mořem ukáže být velrybou v rozkladu. Takřka vždy to vzbudí podobně velké pozdvižení.

Link

Jisté je jedno: ať už přihlížející mají celou událost za zajímavé zpestření nebo za předzvěst něčeho špatného, musejí bez výjimky snášet příšerný puch, který i sami zoologové v nadsázce popisují „jako z jiného světa“.

„Když jsem si dal sprchu, začalo to být lepší, ale stále ten zápach cítím,“ dodává k tomu jeden z pracovníků, který osobně odebíral vzorky. Útěchou jemu i místním může být, že vláda by v průběhu dneška měla nechat mršinu odstranit.

', perex: '

Pozdvižení na jedné z filipínských pláži vzbudil nález pozůstatků neidentifikovaného zvířete, které tam vyplavilo moře. Nevábná organická masa pokrytá jakýmsi „vlasy“ láká vědce. Místní se mezitím bojí, že je to znamená blížící se pohromu. Informují o tom dnes britské bulvární deníky.

', image: 'https://img.cncenter.cz/img/12/normal1050/4967749-img-filipiny-v0.jpg?v=0', views: 4756, title: 'Moře na Filipínách vyplavilo záhadnou stvůru. Místní se v panice báli, že nastal soudný den', imgCount: 1, type: 'wide image', url: 'https://www.info.cz/magazin/more-na-filipinach-vyplavilo-zahadnou-stvuru-mistni-se-v-panice-bali-ze-nastal-soudny-den-30000.html' }, { id: 30343, date: '2018-05-19 06:00:00', body: '

-1

Link

Link

Link

Online reportáž se svatby můžete sledovat zde>>>

', perex: '

V sobotu čeká Velkou Británii další královská svatba. Ženit se bude druhorozený syn princezny Diany a prince Charlese Harry. Jeho vyvolenou je americká herečka Meghan Markleová a všichni napjatě očekávají, jak budou oslavy vypadat. Inspiruje se dvojice tradicí, nebo bude jejich sňatek naopak netradiční? Jisté ovšem je, že událost přítáhne velkou pozornost stejně jako se to povedlo u předchozích svateb členů britské královské rodiny.

', image: 'https://img.cncenter.cz/img/12/normal1050/4976045-img-svatba-velka-britanie-kralovna-kralovska-rodina-v0.jpg?v=0', views: 4399, title: 'GALERIE: Století královských svateb. Podívejte se na svatební dort Alžběty II. a zákulisí sňatku princezny Diany', imgCount: 32, type: 'normal', url: 'https://www.info.cz/magazin/galerie-stoleti-kralovskych-svateb-podivejte-se-na-svatebni-dort-alzbety-ii-a-zakulisi-snatku-princezny-diany-30343.html' }, ]; // Spust controller $('.main-article.next-article').nextArticleController({ articles: articles, mainArticleId: mainArticleId, nextArticleRenderer: { element: '.main-article.next-article', options: { renderCallbacks: [function(selectedArticle) { if (selectedArticle.type.indexOf('normal') < 0) $('.four-col.left.second').css({marginTop: 776}); }] } }, nextArticleLoader: { element: loaderSelector, options: { duration: 10 } }, scrollTarget: { element: loaderSelector, options: { tolerance: 200 } } }); }); })(jQuery);