Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ruské mlžení kolem Sýrie? Své vojáky Moskva stahuje, místo nich vysílá „mužíčky“ z Kavkazu

Ruské mlžení kolem Sýrie? Své vojáky Moskva stahuje, místo nich vysílá „mužíčky“ z Kavkazu

Vladimir Putin na začátku roku oznámil, že stáhne vojáky ze Sýrie. Přesto pro něj blízkovýchodní země zůstává místem enormních strategických zájmů a ve světle toho možná nepřekvapí informace respektovaného titulu Foreign Policy. Píše, že ruské stahování se ze Sýrie Moskva doplnila veskrze neoficální strategií, v rámci které do oblasti vysílá bojovníky z Kavkazu, kteří pod rouškou pomoci místním dohlížejí na dění oblasti.

Rusko začalo stahovat své vojáky ze Sýrie na počátku ledna. Jako první odplula námořní flotila v čele s letadlovou lodí Admirál Kuzněcov. Podle ruské generality se vláda spojence Bašára Asada ustálila natolik, že už není třeba tak rozsáhlé armádní pomoci.

Kreml tímto krokem chtěl pravděpodobně také uklidnit napjaté mezinárodní vztahy. V uplynulých měsících se totiž objevila například podezření, že při leteckých náletech Rusů umíralo množství civilistů a že nálety cílily dokonce na syrské nemocnice.

Po počátečním stahování vojenských sil ale nyní Rusové otočili. Plánují rozšířit své základny a roste také počet bojovníků, kteří slouží na jejich pokyn. Nové bojovníky podle respektovaného webu Foreign Policy verbují z Kavkazu.

720p 480p 360p 240p
Kam se rozutečou bojovníci Islámského státu?

Mezi žoldáky figurují bojovníci z Čečny a Ingušska. Doteď se ruské vojenské intervence v zemi oficiálně omezovaly především na útoky ze vzduchu. Bojovníci z Kavkazu jsou ale určení ryze pro pozemní akce. Jaké přesně, není známo. Do jisté míry to může připomínat scénář známý z východní Ukrajiny, kam Moskva před časem vyslala své neoznačené vojáky konající podle neprůhledného scénáře.

Bojovníci z Kavkazu mají několik nesporných výhod. Většina z nich vyznává sunnitskou verzi islámu, která se shoduje s většinovým náboženstvím obyvatel Sýrie. Když poprvé tyto jednotky dorazily na syrské území, měli u sebe vojáci dokonce příručku, která obsahovala některé užitečné fráze a slovní spojení, která ozbrojencům usnadňovala jednání s místními.

Počet čečenských bojovníků v oblasti se nyní odhaduje asi na 400 až 500 mužů, Ingušů je kolem 300. Zapojují se údajně do běžných činností jako rozdělování pomoci či stráž základen nebo kontrolních přechodů. A přestože v oblasti se objevují poprvé, není novinkou, že Rusko své muslimské spojence z Kavkazu využívá k získání vlivu na Středním Východě. Čečenský lídr Ramzan Kadyrov už několikrát posloužil jako prostředník při jednání Moskvy a sunnitskými státy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1