Situace Rohingů v Bangladéši je strašná, hrozí tu katastrofa, říká pro INFO.CZ humanitární pracovník | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Situace Rohingů v Bangladéši je strašná, hrozí tu katastrofa, říká pro INFO.CZ humanitární pracovník

Situace Rohingů v Bangladéši je strašná, hrozí tu katastrofa, říká pro INFO.CZ humanitární pracovník

Od loňského srpna uteklo do Bangladéše na 700 tisíc Rohingů, kteří se v Barmě stali terčem brutálních etnických čistek. Zájem o kritickou situaci rohingských uprchlíků ze strany médií – především těch českých – ale postupem času utichá. V provizorních táborech přitom s nadcházejícím monzunovým obdobím hrozí katastrofa obřích rozměrů. „Všichni vědí, že ten problém přijde a možná z toho bude katastrofa, to záleží na tom, jestli se oblastí proženou i cyklony. Ale i když to budou monzuny standartního rozsahu, přinese to obrovské problémy. Pokud to budou velké záplavové monzuny, bude to katastrofa,“ říká Marek Štys z Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni, který se právě vrátil z Bangladéše a pro INFO.CZ poskytl svědectví toho, jak to  na místě vypadá.

„Jak bangladéšská vláda, tak místní komunity a lidé z vesnic poblíž uprchlických táborů vytvořili globální exemplární příklad toho, jak se zachovat k uprchlíkům, kteří utíkají ze strachu o život před genocidou, nebo přinejmenším před etnickými čistkami, které v Barmě probíhají. Klobouk dolů před tím, jakým způsobem přijímají rohingské uprchlíky. Stovky tisíc lidí, které tam přišly, přitom na místní komunity a vesnice vytvářejí obrovský tlak,“ říká pro INFO.CZ Marek Štys.

Příslušníci muslimského menšinového etnika Rohingů jsou v Barmě vystavováni systematické perzekuci, kdy je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Poté, co však rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na stanoviště barmské policie, armáda zahájila proti obyčejným Rohingům nemilosrdné tažení, kdy byli muži zabíjeni, ženy znásilňovány a celé rohingské vesnice vypalovány do základů. Tuto brutální razii OSN označila za etnickou čistku, která trvá dodnes.

„Systematické násilí proti Rohingům přetrvává...ačkoliv už nejde o stejné krveprolévání a hromadné znásilňování jako loni, pokračuje méně intenzivní terorizující kampaň, jejímž cílem je Rohingy nechat vyhladovět a přinutit tak poslední příslušníky této menšiny v Barmě uprchnout do Bangladéše,“ popsal začátkem března tristní situaci v Barmě asistent generálního tajemníka OSN pro lidská práva Andrew Gilmour.

O statisíce rohingských uprchlíků se stará sousední Bangladéš, která jim poskytla útočiště v provizorních uprchlických táborech. Tato chudá jihoasijská země, kde žije víc než 163 milionů obyvatel, je ale už sama o sobě přelidněná a náhlý příval 700 tisíc rohingských uprchlíků na ni vytváří obrovský tlak.

„Skoro milion uprchlíků zde vytváří velkou zátěž pro životní prostředí. Došlo tam a stále dochází k obrovskému odlesnění, což je velký problém. Probíhá tam velké soupeření o pracovní příležitosti, vzdělávací systém v těchto oblastech v podstatě zkolaboval, protože spousta Rohingů okupuje i školy,“ říká vedoucí humanitárních programů organizace Člověka v tísni.

Jak moc je situace tragická, ukazuje pohled do uprchlických táborů, kde Rohingové přežívají. „V táborech je situace hrozná. Musím říct, že to jsou jedny z nejhorších táborů, které bych přirovnal asi k táborům v Jižním Súdánu. Opravdu ta situace je tam hodně špatná, což je dáno především nedostatkem místa. Chatrče a přístřešky, které jsou postavené jeden na druhý, jsou často improvizovaně poslepované z igelitů a rozštípaných bambusů. Uprchlíci dostali po příchodu do Bangladéše jednu oblast, kam se mohli přesunout, takže spousta těch domů stojí v naprosto nevhodných lokalitách a jsou nacpané na prudkých svazích, v malých údolíčkách,“ popisuje Štys.

Celkový dopad na oblast poblíž barmských hranic je podle něj obrovský, a bangladéšská vláda proto nyní zvažuje řešení, jak a kam rohingské uprchlíky z táborů přesunout. Vzhledem k přelidněnosti a nedostatku místa ale není kam.

„Zatím mají jeden dost bizarní plán, který se realizuje se stavbou ostrova, který vzniknul asi před deseti lety jako písečná naplavenina v deltě Brahmaputry a který se bangladéšská vláda za pomoci privátních investic ze Spojených států a Velké Británie snaží zpevňovat a doufá, že by tam mohli alokovat až 150 tisíc uprchlíků. To se mi zdá jako šílený plán, protože ostrov a celá ta oblast v deltě řeky může být během monzunového období a případných tajfunů a cyklonů zaplavena. Nicméně to ilustruje řešení, která se Bangladéš snaží najít, aby uprchlíky někam přesunula. Najít fyzické místo v Bangladéši je ale obrovský problém,“ vysvětluje Štys.

Monzuny a tajfuny mohou znamenat katastrofu

Právě nadcházející monzunové období, které začne koncem dubna, nebo začátkem května a skončí na přelomu srpna a září, se pro místní humanitární pracovníky stává obrovským strašákem. Provizorní obydlí z bambusu a igelitu se totiž pro rohingské uprchlíky může stát smrtící pastí.

„Oblast, kde se nacházejí uprchlické tábory, je pravidelně zaplavovaná a ta údolíčka se v podstatě promění v řeky a rybníky bahna. Druhým problémem pak budou velmi pravděpodobné sesuvy půdy, kdy se hlína na odlesněných stráních a svazích neudrží a bude padat. Nemluvě o tom, pokud by do táborů přišel tajfun nebo cyklon, ten by mohl způsobit opravdu masové ztráty na životech,“ popisuje nejhorší obavy Štys.

Vzhledem k tomu, že není lidi kam přesunout, je jediným řešením se na kritickou situaci připravit. V táborech proto v současnosti probíhá oprava obydlí – posilují se rohové sloupy a střešní konstrukce, vylepšují se igelitové střechy a zároveň se upravuje infrastruktura, kdy se zpevňují stezky podél táborů a vytvářejí se schodiště.

„Nezbývá nic jiného, než se na to připravit, protože tam jiné řešení v podobě přesídlení neexistuje. Všichni vědí, že ten problém přijde a možná z toho bude katastrofa – to záleží na tom, jestli se oblastí proženou i cyklony. Ale i když budou monzuny standartního rozsahu, přinese to obrovské problémy. Pokud to budou velké záplavové monzuny, bude to katastrofa,“ říká pracovník humanitární organizace Člověk v tísni, která na místě pomáhá mimo jiné právě s přípravou na monzunové období.

„Masivním problémem tam je také sanitace, protože toalety jsou postavené na svazích, takže všechno stéká těmi chatrčemi dolů a během monzunů to bude všechno vyplavené mezi lidi. Bohužel ale v tuto chvíli neexistuje dobré řešení, protože tam je kritický nedostatek místa, který to celé zásadně omezuje,“ dodává Štys s tím, že v současnosti jsou tábory poměrně dobře zásobované jídlem a základní zdravotní pomocí. To se ale během masivních dešťových srážek může rázem změnit.

„Během monzunů bude zásadním problémem také přístupnost do odlehlejších částí táborů, kdy bude spousta míst fyzicky odříznutých a není jasné, jakým způsobem si lidé budou docházet pro distribuci humanitární pomoci, která samozřejmě probíhá na centrálních asfaltových cestách,“ popisuje další z obrovských potíží, které s monzuny souvisejí.

Návrat Rohingů je prozatím nereálný

Kromě problémů v podobě chatrných přístřešků či špatných sanitárních podmínek se v táborech objevují i problémy jiného rázu. Některé tábory se totiž nachází přímo v místě migračních tras slonů, kteří mohou být pro člověka nebezpeční. „Největší tábor byl postavený na kraji místní rezervace, kde žije stádo asi tří set slonů, a často tam proto dochází ke konfliktům s migrujícími slony, kteří těmi tábory procházejí. Na 15 lidí už bylo v tomto táboře ušlapáno. Vláda se to snaží nějakým způsobem řešit, ale bohužel slony nejde nikam odvést,“ popisuje vedoucí humanitárních programů.

Vedle fyzických obtíží se však rohingští uprchlíci musí vyrovnat také s vlastními psychickými problémy způsobenými hrozivými zážitky z Barmy. „Je tam spousta lidí, kteří během útěku z Barmy prožili nesmírně traumatické situace – střelbu, vraždění nebo smrt v rodině. Spousta žen byla znásilněna, trauma ze sexuálních útoků je tam proto obrovské. Brzy to bude devět měsíců od jejich vyhnání a nyní se řeší, co se bude dělat se stovkami znásilněných žen, které jsou těhotné,“ říká Štys s tím, že vedle přípravy na monzunové období se Člověk v tísni na místě snaží pomáhat právě traumatizovaným ženám a se zvýšením bezpečí žen, dívek ale i chlapců v táborech.

Situace v uprchlických táborech, kde někteří Rohingové tráví už víc než sedm měsíců, je velmi špatná a vyhlídky na zlepšení jsou prozatím nulové. Do přeplněných táborů totiž podle Štyse míří každý den stovky dalších lidí a Arakanský stát, který byl doposud barmským domovem Rohingů, se postupně vyprazdňuje. Systematické vyhánění Rohingů navzdory proklamacím barmské vlády totiž pokračuje dodnes.

Například organizace Amnesty International přišla s informací, že na místě rohingských vesnic, které byly vypáleny a následně srovnány se zemí buldozery, se nyní budují armádní základny, heliporty a silnice. „Vznikají tady nové základny, v nichž mají být umístěny stejné bezpečnostní síly, které páchaly zločiny proti lidskosti na Rohinzích. To ještě více maří vyhlídky na dobrovolný, bezpečný a důstojný návrat rohingských uprchlíků,“ uvedla začátkem tohoto týdne představitelka AI Tirana Hassanová. Na základě nedávné dohody o repatriaci mezi Barmou a Bangladéšem by se přitom většina rohingských běženců měla do Barmy vrátit v průběhu dvou let. Samotní Rohingové ale zpět nechtějí.

720p 360p
Rohingové

„Návrat lidí je v tomto momentně nereálný. Vzhledem k tomu, že se přístup barmské vlády a armády rozhodně nemění – spíše naopak – a v barmské společnosti se hledá nějaký zastánce Rohingů jen stěží, kdo by se v jejich kůži chtěl vracet? Barmská vláda navíc nevypadá, že by byla ochotná přes hranici kohokoliv pouštět a je zdokumentováno i likvidování rohingských vesnic,“ říká Štys. „Myslím, že teď už i barmská vláda přiznává, že to je trvalá situace. Ať ta vládní memoranda mezi bangladéšskou a barmskou vládou vypadala jakkoliv, je naprosto nepravděpodobné, že by se za současné situace kdokoliv z uprchlíků chtěl do Arakanského státu vrátit,“ uzavírá humanitární pracovník.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.