Články odjinud

Situace Rohingů v Bangladéši je strašná, hrozí tu katastrofa, říká pro INFO.CZ humanitární pracovník

Situace Rohingů v Bangladéši je strašná, hrozí tu katastrofa, říká pro INFO.CZ humanitární pracovník

Od loňského srpna uteklo do Bangladéše na 700 tisíc Rohingů, kteří se v Barmě stali terčem brutálních etnických čistek. Zájem o kritickou situaci rohingských uprchlíků ze strany médií – především těch českých – ale postupem času utichá. V provizorních táborech přitom s nadcházejícím monzunovým obdobím hrozí katastrofa obřích rozměrů. „Všichni vědí, že ten problém přijde a možná z toho bude katastrofa, to záleží na tom, jestli se oblastí proženou i cyklony. Ale i když to budou monzuny standartního rozsahu, přinese to obrovské problémy. Pokud to budou velké záplavové monzuny, bude to katastrofa,“ říká Marek Štys z Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni, který se právě vrátil z Bangladéše a pro INFO.CZ poskytl svědectví toho, jak to  na místě vypadá.

„Jak bangladéšská vláda, tak místní komunity a lidé z vesnic poblíž uprchlických táborů vytvořili globální exemplární příklad toho, jak se zachovat k uprchlíkům, kteří utíkají ze strachu o život před genocidou, nebo přinejmenším před etnickými čistkami, které v Barmě probíhají. Klobouk dolů před tím, jakým způsobem přijímají rohingské uprchlíky. Stovky tisíc lidí, které tam přišly, přitom na místní komunity a vesnice vytvářejí obrovský tlak,“ říká pro INFO.CZ Marek Štys.

Příslušníci muslimského menšinového etnika Rohingů jsou v Barmě vystavováni systematické perzekuci, kdy je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Poté, co však rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na stanoviště barmské policie, armáda zahájila proti obyčejným Rohingům nemilosrdné tažení, kdy byli muži zabíjeni, ženy znásilňovány a celé rohingské vesnice vypalovány do základů. Tuto brutální razii OSN označila za etnickou čistku, která trvá dodnes.

„Systematické násilí proti Rohingům přetrvává...ačkoliv už nejde o stejné krveprolévání a hromadné znásilňování jako loni, pokračuje méně intenzivní terorizující kampaň, jejímž cílem je Rohingy nechat vyhladovět a přinutit tak poslední příslušníky této menšiny v Barmě uprchnout do Bangladéše,“ popsal začátkem března tristní situaci v Barmě asistent generálního tajemníka OSN pro lidská práva Andrew Gilmour.

O statisíce rohingských uprchlíků se stará sousední Bangladéš, která jim poskytla útočiště v provizorních uprchlických táborech. Tato chudá jihoasijská země, kde žije víc než 163 milionů obyvatel, je ale už sama o sobě přelidněná a náhlý příval 700 tisíc rohingských uprchlíků na ni vytváří obrovský tlak.

„Skoro milion uprchlíků zde vytváří velkou zátěž pro životní prostředí. Došlo tam a stále dochází k obrovskému odlesnění, což je velký problém. Probíhá tam velké soupeření o pracovní příležitosti, vzdělávací systém v těchto oblastech v podstatě zkolaboval, protože spousta Rohingů okupuje i školy,“ říká vedoucí humanitárních programů organizace Člověka v tísni.

Jak moc je situace tragická, ukazuje pohled do uprchlických táborů, kde Rohingové přežívají. „V táborech je situace hrozná. Musím říct, že to jsou jedny z nejhorších táborů, které bych přirovnal asi k táborům v Jižním Súdánu. Opravdu ta situace je tam hodně špatná, což je dáno především nedostatkem místa. Chatrče a přístřešky, které jsou postavené jeden na druhý, jsou často improvizovaně poslepované z igelitů a rozštípaných bambusů. Uprchlíci dostali po příchodu do Bangladéše jednu oblast, kam se mohli přesunout, takže spousta těch domů stojí v naprosto nevhodných lokalitách a jsou nacpané na prudkých svazích, v malých údolíčkách,“ popisuje Štys.

Celkový dopad na oblast poblíž barmských hranic je podle něj obrovský, a bangladéšská vláda proto nyní zvažuje řešení, jak a kam rohingské uprchlíky z táborů přesunout. Vzhledem k přelidněnosti a nedostatku místa ale není kam.

„Zatím mají jeden dost bizarní plán, který se realizuje se stavbou ostrova, který vzniknul asi před deseti lety jako písečná naplavenina v deltě Brahmaputry a který se bangladéšská vláda za pomoci privátních investic ze Spojených států a Velké Británie snaží zpevňovat a doufá, že by tam mohli alokovat až 150 tisíc uprchlíků. To se mi zdá jako šílený plán, protože ostrov a celá ta oblast v deltě řeky může být během monzunového období a případných tajfunů a cyklonů zaplavena. Nicméně to ilustruje řešení, která se Bangladéš snaží najít, aby uprchlíky někam přesunula. Najít fyzické místo v Bangladéši je ale obrovský problém,“ vysvětluje Štys.

Monzuny a tajfuny mohou znamenat katastrofu

Právě nadcházející monzunové období, které začne koncem dubna, nebo začátkem května a skončí na přelomu srpna a září, se pro místní humanitární pracovníky stává obrovským strašákem. Provizorní obydlí z bambusu a igelitu se totiž pro rohingské uprchlíky může stát smrtící pastí.

„Oblast, kde se nacházejí uprchlické tábory, je pravidelně zaplavovaná a ta údolíčka se v podstatě promění v řeky a rybníky bahna. Druhým problémem pak budou velmi pravděpodobné sesuvy půdy, kdy se hlína na odlesněných stráních a svazích neudrží a bude padat. Nemluvě o tom, pokud by do táborů přišel tajfun nebo cyklon, ten by mohl způsobit opravdu masové ztráty na životech,“ popisuje nejhorší obavy Štys.

Vzhledem k tomu, že není lidi kam přesunout, je jediným řešením se na kritickou situaci připravit. V táborech proto v současnosti probíhá oprava obydlí – posilují se rohové sloupy a střešní konstrukce, vylepšují se igelitové střechy a zároveň se upravuje infrastruktura, kdy se zpevňují stezky podél táborů a vytvářejí se schodiště.

„Nezbývá nic jiného, než se na to připravit, protože tam jiné řešení v podobě přesídlení neexistuje. Všichni vědí, že ten problém přijde a možná z toho bude katastrofa – to záleží na tom, jestli se oblastí proženou i cyklony. Ale i když budou monzuny standartního rozsahu, přinese to obrovské problémy. Pokud to budou velké záplavové monzuny, bude to katastrofa,“ říká pracovník humanitární organizace Člověk v tísni, která na místě pomáhá mimo jiné právě s přípravou na monzunové období.

„Masivním problémem tam je také sanitace, protože toalety jsou postavené na svazích, takže všechno stéká těmi chatrčemi dolů a během monzunů to bude všechno vyplavené mezi lidi. Bohužel ale v tuto chvíli neexistuje dobré řešení, protože tam je kritický nedostatek místa, který to celé zásadně omezuje,“ dodává Štys s tím, že v současnosti jsou tábory poměrně dobře zásobované jídlem a základní zdravotní pomocí. To se ale během masivních dešťových srážek může rázem změnit.

„Během monzunů bude zásadním problémem také přístupnost do odlehlejších částí táborů, kdy bude spousta míst fyzicky odříznutých a není jasné, jakým způsobem si lidé budou docházet pro distribuci humanitární pomoci, která samozřejmě probíhá na centrálních asfaltových cestách,“ popisuje další z obrovských potíží, které s monzuny souvisejí.

Návrat Rohingů je prozatím nereálný

Kromě problémů v podobě chatrných přístřešků či špatných sanitárních podmínek se v táborech objevují i problémy jiného rázu. Některé tábory se totiž nachází přímo v místě migračních tras slonů, kteří mohou být pro člověka nebezpeční. „Největší tábor byl postavený na kraji místní rezervace, kde žije stádo asi tří set slonů, a často tam proto dochází ke konfliktům s migrujícími slony, kteří těmi tábory procházejí. Na 15 lidí už bylo v tomto táboře ušlapáno. Vláda se to snaží nějakým způsobem řešit, ale bohužel slony nejde nikam odvést,“ popisuje vedoucí humanitárních programů.

Vedle fyzických obtíží se však rohingští uprchlíci musí vyrovnat také s vlastními psychickými problémy způsobenými hrozivými zážitky z Barmy. „Je tam spousta lidí, kteří během útěku z Barmy prožili nesmírně traumatické situace – střelbu, vraždění nebo smrt v rodině. Spousta žen byla znásilněna, trauma ze sexuálních útoků je tam proto obrovské. Brzy to bude devět měsíců od jejich vyhnání a nyní se řeší, co se bude dělat se stovkami znásilněných žen, které jsou těhotné,“ říká Štys s tím, že vedle přípravy na monzunové období se Člověk v tísni na místě snaží pomáhat právě traumatizovaným ženám a se zvýšením bezpečí žen, dívek ale i chlapců v táborech.

Situace v uprchlických táborech, kde někteří Rohingové tráví už víc než sedm měsíců, je velmi špatná a vyhlídky na zlepšení jsou prozatím nulové. Do přeplněných táborů totiž podle Štyse míří každý den stovky dalších lidí a Arakanský stát, který byl doposud barmským domovem Rohingů, se postupně vyprazdňuje. Systematické vyhánění Rohingů navzdory proklamacím barmské vlády totiž pokračuje dodnes.

Například organizace Amnesty International přišla s informací, že na místě rohingských vesnic, které byly vypáleny a následně srovnány se zemí buldozery, se nyní budují armádní základny, heliporty a silnice. „Vznikají tady nové základny, v nichž mají být umístěny stejné bezpečnostní síly, které páchaly zločiny proti lidskosti na Rohinzích. To ještě více maří vyhlídky na dobrovolný, bezpečný a důstojný návrat rohingských uprchlíků,“ uvedla začátkem tohoto týdne představitelka AI Tirana Hassanová. Na základě nedávné dohody o repatriaci mezi Barmou a Bangladéšem by se přitom většina rohingských běženců měla do Barmy vrátit v průběhu dvou let. Samotní Rohingové ale zpět nechtějí.

720p 360p
Rohingové

„Návrat lidí je v tomto momentně nereálný. Vzhledem k tomu, že se přístup barmské vlády a armády rozhodně nemění – spíše naopak – a v barmské společnosti se hledá nějaký zastánce Rohingů jen stěží, kdo by se v jejich kůži chtěl vracet? Barmská vláda navíc nevypadá, že by byla ochotná přes hranici kohokoliv pouštět a je zdokumentováno i likvidování rohingských vesnic,“ říká Štys. „Myslím, že teď už i barmská vláda přiznává, že to je trvalá situace. Ať ta vládní memoranda mezi bangladéšskou a barmskou vládou vypadala jakkoliv, je naprosto nepravděpodobné, že by se za současné situace kdokoliv z uprchlíků chtěl do Arakanského státu vrátit,“ uzavírá humanitární pracovník.

 

 

Články odjinud