Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Svět v roce 2017 podle obyvatel Západu: Třetí světová válka a teroristické útoky

Svět v roce 2017 podle obyvatel Západu: Třetí světová válka a teroristické útoky

S hodně pesimistickým odhadem dalšího světového dění vstupují do nového roku obyvatelé Západu. Většina z devíti tisíc respondentů, kteří se zúčastnili průzkumu agentury YouGov, se obává, že svět stojí na pokraji globálního válečného konfliktu.

Největší obavy z vypuknutí třetí světové války mají Američané. Na otázku, zda svět směřuje k válce, nebo k míru se 64 procent respondentů přiklonilo k první možnosti. Míru věří pouze 15 procent z nich. Takřka totožná čísla naměřili výzkumníci také ve Francii, Německu a Velké Británii.

O něco optimističtější jsou obyvatelé severských zemí, v mír doufá zhruba třetina respondentů. Poměr těch, kteří věří v klid zbraní a těch, kteří se obávají globálního válečného konfliktu, je ale i tady nakloněn ve prospěch „strašpytlů“. Válku očekává zhruba 45 procent respondentů ze Švédska, Norska a Dánska. Obdobně smýšlí 52 procent Finů.

:gallery:true:true:true:gallery:true:true:true:gallery:true:true:true:gallery:true:true:true

Zdroj: YouGov

Nadpoloviční většina respondentů má za to, že válku rozpoutá Rusko. Za nejpravděpodobnější tuto variantu považují Britové (71 %), Švédové (68 %) a Norové (68 %). Američané se tentokrát ocitli na druhém konci žebříčku. Za bezpečnostní hrozbu ve vojenském smyslu označilo Rusko 59 % amerických respondentů.

Že by režim Vladimira Putina ohrozil Evropu a Spojené státy v ekonomické rovině, většina respondentů nepovažuje za pravděpodobné. Nejvyšší hodnoty naměřili výzkumníci ve Finsku (42 %) a Francii (38 %).

Teroristi znovu udeří

Vedle vypuknutí celosvětové války obchází Evropany a Američany také strach z teroristických útoků. Nejvíce se bojí Francouzi, kteří v posledních patnácti měsících zažili hned dva velké teroristické útoky. Drtivá většina z nich (81 %) si myslí, že bude Francie v roce 2017 znovu napadena.

Teroristického útoku se bojí také 68 % respondentů z Velké Británie a 60 % německých účastníků průzkumu, který ale proběhl před prosincovým teroristickým útokem na vánočním trhu v Berlíně. Ve Spojených státech předpokládá útok teroristů 52 procent respondentů.

Průzkum k nahlédnutí ZDE

V severských zemích se teroristů bojí méně. V Norsku (43 ku 42 %) a ve Finsku (63 ku 26 %) dokonce počet těch, kteří si myslí, že k žádnému útoku nedojde, převýšil počet lidí očekávajících útok. 

Průzkum se uskutečnil mezi 21. listopadem a 9. prosincem v osmi evropských zemích (Francie, Velká Británie, Německo, Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko) a Spojených státech. Zúčastnilo se ho na devět tisíc respondentů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1