Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Temné pozadí katarské krize. Izolovaný stát viní hackery a Spojené arabské emiráty

Temné pozadí katarské krize. Izolovaný stát viní hackery a Spojené arabské emiráty

Konec katarské krize je v nedohlednu a její obrysy jsou stále nečitelnější. Země, která už několik týdnů čelí blokádě a tlaku, aby přistoupila na drsný seznam požadavků, se teď chytla informací amerického deníku The Washington Post. V zásadě tak ožívá scénář, že krize je záměrně vyvolaná a její příčiny leží někde zcela jinde než v tom, že Katar údajně podporuje teroristy. Stát oznámil, že s článkem souhlasí. V textu se objevilo tvrzení, že Spojené arabské emiráty (SAE) se v květnu zapojily do hackerského útoku na katarskou státní tiskovou agenturu. Státní tajemník SAE pro zahraniční politiku naopak informace v článku označil za nepravdivé, uvedla agentura Reuters.

The Washington Post s odkazem na americké zpravodajské zdroje napsal, že kontroverzní citáty katarského emíra šajcha Tamima bin Hamada Sáního, které se v květnu objevily na stránkách katarské tiskové agentury a které Katar záhy označil za falešné, byly výsledkem hackerského útoku, který naplánovaly Spojené arabské emiráty. Zda SAE za útok někomu zaplatily, nebo ho spáchaly samy, podle zpravodajských zdrojů není jasné.

Několik arabských zemí s Katarem v červnu přerušilo diplomatické styky a právě hackerský útok měl podle The Washington Post na tomto kroku nemalý podíl.

Ve zprávě katarské agentury se tehdy objevilo, že emír kritizoval politiku Spojených států vůči Íránu s tím, že „Írán je islámská velmoc, kterou nelze ignorovat“. Zároveň údajně řekl, že palestinské radikální hnutí Hamas, které vládne v Pásmu Gazy „legitimně zastupuje Palestince“. Katar tehdy uvedl, že na agenturu zaútočili neznámí hackeři.

720p 360p
O co jde v Kataru?

O dva týdny později Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt vypověděly s Katarem diplomatické styky a zavedly hospodářské sankce. Zdůvodnily to tím, že Katar podle nich podporuje některé teroristické skupiny a sbližuje se s Íránem. Později tyto země sepsaly 13 požadavků, které má Katar splnit, chce-li krizi vyřešit. Katar ale obvinění popírá a požadavky považuje za zasahování do svých vnitřních záležitostí.

„Informace publikované v listu The Washington Post odhalily zapojení SAE a jejich vysoce postavených činitelů v hackerských útocích na katarskou tiskovou agenturu,“ uvedla v prohlášení katarská vláda. „Článek zcela jasně potvrzuje, že byl spáchán hackerský útok,“ pokračovalo sdělení. Státní tajemník SAE naopak odmítl, že by se Spojené arabské emiráty zapojily do jakéhokoli hackerského útoku a článek označil za nepravdivý.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1