Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Terorista z Manchesteru vyrobil bombu za studentskou půjčku. Bratranec oslavoval Hitlera

Terorista z Manchesteru vyrobil bombu za studentskou půjčku. Bratranec oslavoval Hitlera

S odstupem dní, které uplynuly od nejhoršího teroristického útoku v Británii od roku 2005, vycházejí na světlo další souvislosti. Jak uvedl deník The Guardian, Salmán Abádí, který v Manchesteru v pondělí zavraždil 22 lidí, financoval teroristický plán nejspíš z peněz daňových poplatníků. Těžko uvěřitelné tisíce liber k němu tekly i když byl v zahraničí, kde právě dost možná podstupoval teroristický výcvik nebo přejímal instrukce. Škola ani instituce spravující tyto studentské půjčky to neumí vysvětlit a nechtějí nic koementovat s odkazem na probíhající vyšetřování.

The Guardian s odvoláním na policejní zdroje uvádí, že Abádí v roce 2015, kdy začínal studium na Salfordské univerzitě, postupně dostal sedm tisíc liber, v přepočtu něco přes 200 000 korun.

Situace se údajně opakovala i o rok později navzdory faktu, že studia vzdal. Univerzita nechce podezření komentovat, stejně tak neřekla, zda včas informovala správce peněz o tom, že Abádí na ně už nemá nárok.

„Pro teroristy je to (systém studentských půjček - pozn. redakce) snadný způsob, jak postupovat a financovat jejich aktivity,“ uvedl pro deník David Videcette, bývalý detektiv metropolitní policie. „Vše, co je potřeba udělat, je skočit si na univerzitu,“ popisuje systém zjevně nedostatečné kontroly.

Britští novináři zmiňují, že Abádí mohl pobírat i příspěvky na bydlení nebo podporu v nezaměstnanosti.

Ačkoli prý nikdy nepracoval, mohl si dovolit pravidelné cesty do Libye, odkud pochází jeho rodina, a dokázal si pronajímat byty a obstarat chemikálie k výrobě bomby. Tu pak přímo v jednom pronajatém apartmánu zřejmě sestrojil - správce budovy uvedl, že stopy v bytě tomu nasvědčují.

720p 480p 360p 240p
VIDEO: Hrdinové a oběti útoku v Manchesteru

Právě okolnosti, za jakých smrtící výbušninu Abádí sestavil, jsou další samostatnou kapitolou vyšetřování. The Guardian uvádí, že velkou roli sehrál jeho bratranec, který provozuje holičství v Manchesteru. To policie v pátek prohledala a muže podle všeho zadržela.

Jedna z teorií je, že Abádí použil k sestrojení bomby peroxid vodíku běžně používaný právě v kadeřnictvích k odbarvování.

Jak uvádí bulvární The Sun, Abádího bratranec se na Twitteru vyjadřoval velmi kontroverzně. Jeho identitu na základě fotografie potvrdili oslovení prodavači z okolí salonu. Napsal například, že Manchester je “jeho nepřítel číslo jedna” a “podělaná díra”. V dalších tweetech vyjadřoval nenávist k ženám nebo k židům. “Kdyby byl Hitler naživu, všichni ti židi by shořeli zaživa v komorách,” stálo v jednom ze šokujících a nesmyslných vzkazů, které zjevně roky visí na sociální síti, aniž by administrátory a úřady zneklidňovaly.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1