Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump letěl do Izraele jednat o míru. Nic nezmůže a víc ho zajímal obchod, tvrdí expert

Trump letěl do Izraele jednat o míru. Nic nezmůže a víc ho zajímal obchod, tvrdí expert

Přinese Donald Trump dlouho vyhlížený izraelsko-palestinský mír, nebo jde jen o jeho další nesplnitelné přání, které tak trochu vyplývá z neznalosti situace? V úvodu své první zahraniční cesty zamířil americký prezident i na Blízký Východ, kde má spojence i nepřátele. Celou dobu tvrdil, že cílem cesty je nastartovat mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou. Podle odborníka na Blízký Východ Břetislava Turečka bychom ale měli Trumpa brát s rezervou. Jeho zbožné volání po míru nic nezmůže, pokud samy znepřátelené strany nebudou chtít problém rozseknout. A zdá se, že současná situace jim možná vyhovuje.

Jak konkrétně chce Trump míru v oblasti pomoci, není jasné. Za celou svoji návštěvu neupřesnil, jaký by měl být další postup a konkrétnějším otázkám novinářů se vyhýbal. Sešel se ovšem ale jak s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, tak se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem.

„Jsem osobně připraven pomoci k uzavření mírové smlouvy mezi Izraelci a Palestinci,“ tvrdil prezident opakovaně a dnes ještě dodal: „Amerika může Izraelcům a Palestincům pomoci nastolit mír a přinést regionu a jeho obyvatelům novou naději. Pokud se obě znesvářené strany na míru dohodnou, zahájí to mírový proces na celém Blízkém východě.“

Trump se vrací k řešení, které už Izrael zamítnul

Při úvahách o příměří mezi Izraelem a Palestinou jde totiž o mnohem víc, než o vztah mezi oběma národy. „Trump při jednáních připomněl to, co Izraelci neradi slyší. Pokud se totiž podaří pohnout s mírovým procesem mezi Izraelem a Palestinou, tak se to samozřejmě odrazí i na vztahu Izraele s celým arabským světem. Pro úspěch jednání ale hodně záleží na tom, aby arabské státy nějak dokázaly ohlídat chování Palestinců a zároveň, aby Američané dokázali nějakým způsobem ovlivnit činy Izraele, který pokračuje v rozšiřování izraelských osad na okupovaných územích,“ vysvětluje pro INFO.CZ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

Trump se tak pomyslně vrací k plánu, který Liga arabských států nabídla Izraeli jako řešení už v roce 2002 na summitu v Bejrútu. Tehdy ovšem návrh zůstal nevyslyšen. „Liga tehdy navrhla Izraeli, že pokud se stáhne z okupovaných území, tak arabský svět existenci židovského státu uzná. Izrael ale ten plán ignoroval a teprve v posledních letech zástupci země říkají, že by se o tom dalo uvažovat. Jenomže v poslední době vidíme, co se stalo v arabském světě. Možná, že jsme propásli správný čas,“ domnívá se Tureček.

Donald Trump v IzraeliDonald Trump v Izraeliautor: Reuters

Trump se na Blízkém východě srazil s realitou

Ariel Šaron pokus o mírové rozhovory v roce 2002 odmítl mimo jiné proto, že by odporoval rezoluci Spojených národů číslo 242 a 338, ze kterých vyplývá, že mírová jednání se mohou vést pouze bilaterálně v rovině Izrael – Palestina a ne Izrael – arabské státy. Podobný způsob řešení ale nyní opět v podstatě navrhuje Trump. Ještě před státní návštěvou prohlásil, že řešení konfliktu prý není tak složité, jak jsme si celé roky mysleli. V tomto tvrzení se ale pravděpodobně odrazila Trumpova začátečnická nezasvěcenost do některých aspektů mezinárodní politiky.

„Lidé z Trumpova okolí slibovali, že přesunou americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, ale najednou vidí, že realita je komplikovanější. Prezident tam nyní byl osobně a o přesunování ambasády už se nemluví. Takže nepřeceňujme roli Donalda Trumpa v řešení tohoto konfliktu. On může leccos říct, ale reálnou diplomacii pak dělají lidé, kteří s tím mají zkušenosti. Je to příklad další srážky jeho předvolebních sloganů s realitou,“ doplňuje Tureček.

Zájem o mír zástěrkou pro výhodný byznys?

Že americkému prezidentovi na situaci v oblasti záleží, může hodně napovědět i skutečnost, že Blízký východ je spolu se Saúdskou Arábií první destinací, kam se vydal na zahraniční cestu jako prezident. Už od počátku tvrdil, že jeho cílem je odstartovat mírové rozhovory a řešit napjatou situaci. Podle Turečka má ale celá cesta hlavně také obchodní rozměr.

„Donald Trump se při své návštěvě doslova vlísával do přízně Saúdských Arabů a tvrdil, že Saúdská Arábie hraje stabilizační roli v oblasti, což je hloupost. Prezident se tak snaží nějak odčinit éru Baracka Obamy, který byl daleko vyváženější. Trump najednou musí i diktátorským státům ukázat, že je s nimi zadobře a že jim bude prodávat dál americké zbraně za miliardy dolarů. Takže důležitou složkou jeho cesty byl i byznys, protože prezident dojednal budoucí příjmy pro americké zbrojovky, takže celá cesta zasahuje i do vnitřní politiky USA. Takovému výsledku jednání budou Američané rozumět mnohem lépe, než třeba dění v Sýrii,“ předpokládá Tureček.

360p 240p
Donald Trump a jeho tanec v Saúdské Arábii

Muslimové jsou pro USA nebezpeční. Ale jen ti, co s Amerikou neobchodují

Spojenectví se Saúdskou Arábií je přitom v případě prezidenta, který chtěl v minulosti zabránit vstupu muslimů do USA an a adresu Rijádu vynášel plamenným tónem nejrůznější odsudky, značným paradoxem. „Trump se pokoušel zakázat vstup občanům ze zemí, které nikdy na území USA žádný teror neprovedli. A Saúdská Arábie, odkud bylo 15 z 19 útočníků 11. září 2001, na tom seznamu paradoxně nebyla. Ale v obecnější rovině Trump už odložil tu protimuslimskou rétoriku, právě protože pochopil, že s tím na Blízkém východě neprojde,“ vysvětluje Tureček obrat v prezidentových antimuslimských snahách.

Přestože se americký prezident snaží upevnit svojí roli v oblasti, v řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelci nepůsobí v podstatě ani jako prostředník. Finální kroky, které by vedly ke startu mírových jednání, musí udělat především obě strany konfliktu. A ty se do toho neženou.

Mír je spíše nereálný, naději přinese až další generace

„Víme, že jak palestinskému, tak izraelskému establishmentu vyhovuje současná situace, kdy nemusí dělat žádná palčivá rozhodnutí a odpovědnost za patovou situaci si mohou přehazovat navzájem. Kdyby bylo potřeba udělat skutečně nějaké zásadní kroky, tak na to mají podle mě jak izraelský premiér, tak palestinský prezident malou moc a podle mě to jsou i moc velcí zbabělci. Myslím, že situace se bude moci dát do pohybu, až přijde nová generace,“ uzavírá expert.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1