Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Norsku narůstá nervozita z Ruska. Ameriku požádá o posily, chce dvojnásobný počet jejich vojáků

V Norsku narůstá nervozita z Ruska. Ameriku požádá o posily, chce dvojnásobný počet jejich vojáků

Norsko chce více než zdvojnásobit počet amerických vojáků na svém území. Rozmístěni mají být mnohem déle a i v oblasti poblíž Ruska. S odvoláním na vládu v Oslu o tom dnes informovala agentura Reuters. Záměr by mohl dál zvýšit napětí v norsko-ruských vztazích.

První američtí vojáci dorazili do Norska loni v lednu, aby tam cvičili boj v zimních podmínkách. Nyní je ve středním Norsku přibližně 330 členů americké námořní pěchoty, odejít však mají na konci letoška.

Oslo požádá Washington, aby příští rok poskytl 700 mariňáků. Dodatečné vojáky chce rozmístit na severu v kraji Troms poblíž Ruska a polární oblasti.

Vyslané jednotky se mají podle záměru norské vlády střídat po pěti letech. Na začátku loňska přišli američtí vojáci pouze na šest měsíců, v červnu pak byl jejich pobyt prodloužen.

Od ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014 vládu v Oslu stále více znepokojuje chování Moskvy. Norská ministryně zahraničí Ine Eriksenová Söreideová ale prohlásila, že žádost o americké posily není namířena proti Rusku. Norsko podle ní ani neplánuje zřídit stálou americkou vojenskou základnu.

720p 480p 360p 240p
Lovecká jednotka

Norsko i Spojené státy jsou členy Severoatlantické aliance, která v poslední době vyslala rotující jednotky i do Pobaltí. "Obrana Norska závisí na podpoře našich spojenců v NATO, jako je tomu u většiny ostatních zemí aliance," uvedl norský ministr obrany Frank Bakke-Jensen, kterého citovala agentura AFP.

Norsko se v roce 1949 stalo zakládajícím členem NATO. Aby uklidnilo tehdejší Sovětský svaz, zavázalo se, že nedovolí cizím vojskům vstup na své území. Později tento závazek zmírnilo, aby umožnilo společná vojenská cvičení se zahraničními armádami na norském území.

Loňský příchod amerických vojáků do Norska kritizovalo Rusko opakovaně s tím, že tento krok zhorší norsko-ruské vztahy a zvýší napětí na severním křídle NATO. K současným plánům norské vlády se ruská ambasáda v Oslu zatím nevyjádřila.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1