Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Válka není na spadnutí, uklidňují američtí generálové. Mají ale 4 scénáře konfliktu s KLDR

Válka není na spadnutí, uklidňují američtí generálové. Mají ale 4 scénáře konfliktu s KLDR

Američtí generálové i diplomaté ujišťují, že žádná vojenská akce proti KLDR není na spadnutí. Válečné loďstvo ke Korejskému poloostrovu nemíří, ministr zahraničí USA si zahrál golf na Havaji. Žádný ze zhruba 200.000 Američanů žijících v Jižní Koreji se nepřipravuje na evakuaci, napsal dnes list The New York Times. Přesto s odvoláním na vojenské plánovače deník popisuje možné scénáře silového řešení severokorejského problému.

1. Preventivní úder proti některé ze severokorejských raket

Zasáhnout může americké letectvo, případně mohou být nasazeny rakety s plochou dráhou letu typu Tomahawk. Co by se ale dělo pak, americké armádní velení znepokojuje. Prezident Donald Trump může spoléhat na to, že jediný úder severokorejského vůdce Kim Čong-una přesvědčí, že jeho arzenál byl poškozen a Kim se vzdá konfrontace s asijskými sousedy a s USA.

720p 360p
Severní Korea versus USA

Kim si ale podle amerických stratégů může zásah vyložit špatně. Může ho považovat nikoli za jednorázovou událost, ale za první vlnu širšího útoku. Může spustit salvu dělostřeleckých nebo raketových útoků na Soul či Tokio. Nebo může vydat rozkaz k pochodu za militarizovanou zónu oddělující oba korejské státy.

Méně riskantní variantou je využití protiraketového systému THAAD rozmístěného na ostrově Guam, který by sestřelil pokusnou severokorejskou raketu. Tato akce by mohla být označena za čistě obrannou. Věrohodnosti systému THAAD by ale neprospělo, kdyby severokorejskou testovací raketu minul.

2. Útok na raketové a jaderné síly KLDR

Pokud Kim zaútočí jako první, možná vysláním raket proti ostrovu Guam, Trump bude muset zvolit odpověď. Může dát rozkaz k překvapivému totálnímu útoku na severokorejský raketový a jaderný arzenál. Rakety Tomahawk by byly odpáleny z amerických lodí, útočné letectvo by startovalo ze základen na Guamu, v Japonsku a na letadlových lodích. Vystavilo by se ovšem riziku palby severokorejské protivzdušné obrany, která chrání výzbroj uloženou často v dobře opevněných podzemních bunkrech. Neviditelné bombardéry by odstartovaly z USA a palivo by doplňovaly za letu.

Americké velení ale znepokojuje možnost, že nebude možné zlikvidovat celý severokorejský arzenál strategických raket a jaderných zbraní. Některá z raket by mohla doletět k území USA nebo jejich spojenců. Bylo by pak na protiraketové obraně, aby takové zbraně sestřelila. 

3. Postupné hromadění sil k pozemní invazi do KLDR

Operace by začala evakuací Američanů a spojenců z Jižní Koreje, což by byla obrovská logistická akce, jež by v mezidobí poskytla čas diplomacii a sankcím. Mezitím by z Havaje i jiných regionů ke Koreji zamířilo loďstvo a pozemní síly by připravovaly dělostřelectvo, radary a další výzbroj. Moment překvapení by se vytratil, ale Kim by dostal výstražný signál.

Vojenští experti se ale obávají, že Pchjongjang by této doby využil k přesouvání mobilních raket dlouhého doletu, což by zkomplikovalo jejich zaměření. Kim Čong-un by mohl chápat americké přípravy jako pokus svrhnout jeho režim a mohl by zasadit úder jako první - konvenční nebo jaderný.

Výsledek totální války na Korejském poloostrově by byl devastující, zahynuly by zřejmě statisíce lidí. A to i v případě, že by jaderné zbraně nebyly nasazeny, což ani zdaleka není jisté.

4. Jiné možnosti

Američtí generálové se shodují v názoru, že vojenské řešení krize by bylo složité, obtížné a nebezpečné. Prezident Barack Obama v roce 2014 nařídil kybernetický útok na severokorejský raketový program. V následujících třech letech se počet neúspěchů KLDR prudce zvýšil, i když není známo, do jaké míry to bylo vlivem amerických zásahů. Kybernetické útoky ovšem nezpomalily severokorejský program natolik, aby odvrátily nynější krizi.

720p 360p
Krutá KLDR

Americká vláda by se mohla uchýlit i k podvratným krokům ke změně severokorejské vlády. Šéf CIA Mike Pompeo v červenci řekl, že "pokud jde o (severokorejský) režim, najdeme snad cestu, jak ho separovat". Rychle ale dodal, že se to "nestane zítra".

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744