Třetí Československá republika byla pro mnoho lidí „nadějeplná“, ale s tragickým koncem v podobě února 1948, říká Jiří Padevět

Jaká vlastně byla tzv. třetí republika, tj. naše země, naše Československo, od vyhnání německých nacistů sovětskou a americkou armádou v květnu 1945 do komunistického převzetí moci v únoru 1948?

Nejčastější slovo, jež jsme v té souvislosti nalezli, bylo „nadějeplná“ či „nadějíplná“. Nadějí, že po skončení šesti let okupace (v případě českých zemí) a trpkého podvolení se Německu (v případě Slovenska) přijde nová, lepší doba, doba svobodného Československa, s menšími sociálními rozdíly (pro většinou obyvatelstva), bez tvrdých dopadů, jaké přinesla Velká hospodářská krize třicátých let...

A jaká byla ve skutečnosti? Napínavá léta, doba, od jejíhož počátku se hrálo o budoucnost ČSR, doba, v níž stále zjevněji dominovali komunisté, úzce napojení na Stalinův Sovětský svaz, což potvrdil i výsledek parlamentních voleb v roce 1946, po nichž následovala nejen Gottwaldova „dvouletka“, ale stále vypjatější politické střety, vrcholící v únoru 1948 převzetím moci komunisty.

Byla to ale také léta divokého i řízeného odsunu zejména německého obyvatelstva ze země, léta mezinárodní pomoci v podobě UNRRA a léta, kdy vedoucí představitelé republiky akceptovali Stalinův příkaz a odmítli Marshallův plán, republika „zdivočelé země“ ze známého televizního seriálu, republika „Obecné školy“ Jana Svěráka i knížky „Přicházím z periferie republiky“ novináře Michala Mareše.

A hlavně republika mnoha často velmi smutných a krutých příběhů. Tak si náš podcast poslechněte, přátelé!

sinfin.digital