Když přišel do našeho studia INFO.CZ klaun a také lektor a kouč Lukáš Houdek z organizace Zdravotnický klaun, měl chuť se u nás procházet kolem všech kamer a kabelů tzv. klaunským stylem. Tedy neobratně, s možností cokoliv převrhnout, ale zároveň zodpovědně, aby v nás nevyvolal hrůzu a strach, ale radost a smích. To je totiž základní pravidlo humoru, a zároveň tenká hranice, po které se klauni pohybují v nemocnici, kde navštěvují nemocné děti a přinášejí jim dobrou náladu a uvolnění do prostředí plného stresu a nejistoty.
„Humor klaunů není násilný a nesnaží se dosáhnout předem daných výsledků. Klauni tam nechodí jako terapeutická pomůcka. Klauni sami jsou mistři neúspěchu,” říká Lukáš Houdek a dál vysvětluje tohle zajímavé spojení a to, jak přetavit své nedostatky v přednosti. „Když chce být člověk úspěšný v neúspěchu, když chce být konfrontován s problémem tak, že z toho nechce vytěžit vztek a frustraci, ale radost a hru, tak na to musí mít určité nástroje. A ty klauni mají,” říká Lukáš Houdek. Jedním z nástrojů je dle něj nebojácnost a určitá neštítivost k věcem, které zůstavají ve stínu. „Všichni se snažíme neudělat chybu. Nezakopnout, nebýt přivřený v metru. A když se to stane, tak se stydíme, že jsem byli nachytáni v nějaké slabé chvíli. Ale klauni mají úplně jiné zkoumání reality.”
A jak vlastně základní princip humoru funguje? „Abychom se něčemu mohli zasmát, je důležité, aby to nemělo následky. Např. když někdo zakopne a upadne, zasmějeme se, pokud si ten člověk neublíží. Ta virtuozita spočívá v tom, jak danou situaci a její nebezpečí, rizikovost a neúspěch vyšponovat do nejvyššího možného stupně, který je ale zároveň pořád o stupínek níž, než když se lidé začínají bát a mají strach, že se něco skutečně stane,” vysvětluje Lukáš Houdek.
Tuto velmi tenkou hranici mezi dobrým humorným klaunstvím a strachem z nebezpečí si zdravotní klauni velmi dobře uvědomují. „Když jsme se bavili o křehkosti studia, tak křehkost v nemocnici je ještě daleko víc znásobená. Jde tam o zdraví. Děti jsou bolavé, mají konkrétní problém, který se může neopatrností ještě zvětšit. Když má někdo kapačku, tak víte, že kolem ní musíte projít velmi opatrně. My se tam pohybujeme ještě s větší obezřetností, ale zároveň víme, že jsme tam pozváni, ne proto, že jsme extra opatrní, ale protože víme, kde má ta opatrnost extra skulinky, a kde se na ní dá zaútočit. Tak, aby děti, rodiče i personál prožili určitou úlevu, že ne všechno je permanentně našponované, jak se zdá,” říká Lukáš Houdek a doplňuje zajímavost, že zdravotní klaun se může ptát na otázky, které by jiný dospělý klást nemohl.
Organizace Zdravotní klaun aktuálně pořádá konkurz na nové zdravotní klauny. Zve i introvertní jedince, kteří by se neměli bát napsat, pokud v sobě mají otevřenou mysl, hravost a také empatii. Poslat životopis s motivačním dopisem mohou do 20. srpna na adresu [email protected] . Konkurz pak proběhne 2. září. Nečekejte ale, že bude probíhat jako pohovor na běžnou práci. „Pokusíme se spolu hrát nějakou hru v rámci klaunského cvičení. A na tomto principu se snažíme odhalit ochotu a připravenost adeptů být hravý i v rámci nějaké struktury. Tzn. být hraví, zároveň zodpovědní a také dramaturgicky přítomní a bdělí,” vysvětluje Lukáš Houdek.
Jaký zlozvyk je třeba odbourat u činoherců, kteří se chtějí stát zdravotními klauny?
Která část školení je pro budoucí klauny nejtěžší?
Jak se smířit s tím, že v nemocnici není tzv. čtvrtá stěna, kterou profesionální herci v divadlech mají?
Jak se vyrovnat a sžít se strachem, co se může v nemocnici u pacientů pokazit?
Jak se prolíná mysl člověka s jeho rolí zdravotního klauna?
I o tom všem povídal v podcastu Jeviště Lukáš Houdek z organizace Zdravotní klaun.
