Exekuce jsme ve sněmovně řešili amatérsky. Po volbách už se nesmí obcházet Legislativní rada vlády, říká lidovecký poslanec Výborný

Jaroslav Kramer, Petr Toman

Poslanci před několika týdny stvrdili zásadní změny v exekucích. S procesem přijetí ale není spokojen poslanec za KDU-ČSL a předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Marek Výborný. Takto významné novely podle něj musí připravovat vláda a neměly by se na koleni přepisovat ve sněmovně. Sám přitom navrhl několik změn. „Mohli jsme jako poslanci nedělat nic, protože vláda není schopna připravit kvalitní velkou novelu. Pak bychom ale exekučnímu prostředí nepomohli. Museli jsme tak vzít odpovědnost na sebe s tím, že výsledek není stoprocentně kvalitní,“ říká v podcastu Politici mezi paragrafy.

Marek Výborný je poslanec za KDU-ČSL, člen ústavně právního a mandátového a imunitní výboru. Vystudoval historii a teologii a řadu let působil ve školství, konkrétně jako vyučující a následně ředitel pardubického gymnázia. I když není vystudovaný právník, patří k hrstce politiků, kteří se v právní oblasti výrazně profilují. A to zejména pokud jde o insolvence a exekuce.

„První polovinu volebního období jsme se ve sněmovně věnovali novele insolvenčního zákona, další více než dva roky jsme debatovali nad velkou novelou exekučního řádu,“ říká Výborný s tím, že novela nakonec prošla legislativním procesem v podobě, se kterou je spokojen. „Senátoři dokázali odstranit všechny problémy, které byly v původní sněmovní verzi. Na rovinu řeknu, že mám ze samotného výsledku radost,“ dodává. A to přes to, že v novele chybí mnohými „adorovaná“ místní příslušnost exekutorů. Právě na toto téma by se do budoucna ještě rád zaměřil, i když nemá s některými poslanci z řad koaličního partnera ODS jednotný názor.

Způsob, jakým se změn v oblasti exekucí politická reprezentace výsledku dobrala, ale Marek Výborný za dobrý nepovažuje. „To nejde za Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem. Marie Benešová vytáhla ze šuplete to, co připravil Robert Pelikán, a bylo to od začátku kritizováno všemi,“ říká s tím, že vládní návrh byl odsouzen k neúspěchu. I proto by podle něj neměly do budoucna zásadní legislativní návrhy přicházet z vlády ve stavu, kdy je bude mít sněmovna ambici překopat. Možnou cestou, jak tomu předejít, je podle Výborného posílení neformální pozice Legislativní rady vlády, jejíž stanoviska musí vláda respektovat. „Na příkladu stavebního zákona je vidět, jak dnes vláda sama obchází svůj poradní orgán,“ dodává poslanec.

Podcastová série Politici mezi paragrafy

  • 22. 7. Jakub Michálek (Piráti)
  • 29. 7. Marek Výborný (KDU-ČSL)
  • 5. 8. Radek Vondráček (ANO)
  • 12. 8. Marek Benda (ODS)
  • 19. 8. Stanislav Polčák (STAN)

Marek Výborný se nedávno zviditelnil také návrhem na ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. Současně s tímto návrhem se do druhého čtení ve sněmovně dostal také návrh na uzákonění manželství pro všechny. Po volbách se tu podle Výborného pod tlakem lobbistických skupin otevřela novela občanského zákoníku, která chtěla institut manželství otevřít pro osoby stejného pohlaví. I proto připravil „protinávrh“. „Ani jeden z těch návrhů nemůže být z logiky legislativního procesu doprojednán. Není reálné, že by se to do voleb stihlo,“ říká Výborný s tím, že KDU-ČSL nebude v novém volebním období toto téma aktivně otevírat.

Tématem podcastu Politici mezi paragrafy s Markem Výborným je také program koalice SPOLU v oblasti srozumitelnosti a množství přijímaných zákonů. „Chtělo by to trochu zabrzdit v legislativní přehršli nových zákonů,“ říká poslanec s tím, že koalice chce po volbách zvrátit současný trend „legislativního blahobytu“. „Musíme vážit, zda jsou všechny nové předpisy ku prospěchu a zda jsou potřeba,“ dodává s odkazem na návrh, aby se ke každému novému právnímu předpisu přidala také tabulka práv a povinností.

sinfin.digital