Krizi už vidíme. Vládní programy na záchranu ekonomiky nestačí, říká Dlouhý

Michal Půr, Jan Palička

03. 06. 2020 • 09:00

Projevy ekonomické krize už v Česku jasně vidíme. O tom, jak bude hluboká, ale budeme více vědět až na podzim, domnívá se prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Nejdůležitější je teď podle něj dostat likviditu do ekonomiky. „Otevřeně si ale řekněme, že se tak nestane skrze programy Covid, Antivirus nebo Pětadvacítku,“ upozorňuje Dlouhý v rozhovoru s šéfredaktorem INFO.CZ Michalem Půrem. Jaký bude dopad koronavirové pandemie na ekonomiku? Kdy se vrátíme na úroveň doby před COVID-19? A stane Dlouhý šéfem OECD? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

Koronavirová pandemie a opatření proti jejímu šíření uvrhly českou ekonomiku do krize, jejíž projevy jsou podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého jasně patrné. „Máme změřeno, že HDP prudce klesá. Koneckonců nemusíme ani měřit HDP. Stačí se podívat, kolik obchodů a provozoven muselo ze dne na den zavřít. Viděli jsme pokles i ve zpracovatalském průmyslu. Čili krize to je,“ říká Dlouhý s tím, že její hloubku půjde posoudit na podzim tohoto roku.

„První makroekonomické odhady jsou, že letos HDP klesne při středním scénáři mezi 7,5 až 8 %, příští rok by mohl o 4 až 6 % růst, což je docela hodně. Šest procent jsme měli naposledy v roce 2006. Ale teď to bude z nižší základny,“ nastiňuje Dlouhý dopady koronavirové krize na českou ekonomiku.

Mezi ekonomy podle něj začíná převládat přesvědčení, že na úroveň roku 2019 a týdnů před pandemií se Česko dostane až v polovině roku 2022. „Lidé se mě hodně ptají na nezaměstnanost, protože panují obavy z jejího prudkého nárůstu. Na Hospodářské komoře se domníváme, že tolik neporoste, maximálně k 5 %, možná ani to ne,“ uvádí Dlouhý.

V čem ale spatřuje riziko, je nárůst míry inflace. „Podle Centrální banky se inflace nemusíme bát, protože poklesla poptávka, neboť lidé mají méně peněz a trápí je nejistota, ale tím, jak se všechno rychle zavřelo, poklesla i nabídka. A možná i více než poptávka,“ komentuje situaci Dlouhý. 

Krátkodobý ekonomický dopad koronavirové pandemie může podle Dlouhého být největší od hospodářské krize ve 30. letech. Dle jeho slov se na tom shoduje většina ekonomů. „Už dnes je to horší než ta předchozí krize, která ale byla jiného typu. Otázkou je, zda jsme se z ní nějak poučili,“ říká Dlouhý. „Jestli dnes může premiér a ministryně financí říkat, že si můžeme ta opatření dovolit, protože naše veřejné finance a dluh jsou pod kontrolou, pak je to i v důsledku toho, že ten zlý Kalousek možná za minulé krize udělal nějaké chyby, ale nakonec tu zemi nezadlužil,“ dodává s tím, že kdyby došlo před 12 lety k vyššímu zadlužení, i současná krize by se hůře zvládala.

Okamžité reakce vlády na koronavirovou krizi považuje Dlouhý za v jádru dobré a koncepční, ale někdy provázené až zoufale chaotickou realizací. „Kroky byly přijaty, mohli jsme si dovolit zemi krátkodobě zadlužit, ale teď je nejdůležitější dostat likviditu do ekonomiky. Dle jeho názoru se tak nestane skrze programy Covid, Antivirus nebo Pětadvacítku. „Jestli máme odhady, že narůstá potřeba likvidity, a ten nedostatek by mohl koncem června být 400 miliard a koncem září 600 miliard, tak ty peníze přes tyto programy jsou jen desítky miliard,“ vysvětluje Dlouhý. 

V závěru rozhovoru se Dlouhý vyjádřil i ke spekulacím, že je žhavým kandidátem do vedení OECD. „Nejsem žhavý kandidát, dokonce ještě ani kandidát. Nabídky se podávají až v září a je to věcí ministerstva zahraničí,“ říká Dlouhý. „Na sněmu v červenci budu kandidovat opět na prezidenta Hospodářské komory,“ dodává s tím, že pokud by Česko svého nominanta do OECD prosadilo a byl by jím on sám, pak by z funkce prezidenta Hospodářské komory ČR musel odejít.

SDÍLET

Billboard-bottom-1