Stavební zákon je reformní. Do tří let se dostaneme na úroveň vyspělé Evropy, říká Dostálová

Michal Půr, Jan Palička

02. 09. 2020 • 07:00
Nový stavební zákon je podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO), v jejíž gesci stavební řízení je, reformním počinem. I když je jeho plná účinnost včetně kompletní digitalizace plánována až na rok 2023, už v příštím roce by se měly zavádět mechanismy, které přispějí k výraznému zrychlení řízení a to i u velkých staveb jako dálnice. „Po roce 2023 se dostaneme na úroveň vyspělých evropských států,“ slibuje Dostálová. Jaké změny nový zákon přinese? A co ho čeká ve sněmovně?

Poslance čeká projednání návrhu nového stavebního zákona, který podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové není jen velkou novelou předpisů stávajících, ale plnohodnotnou rekodifikací a reformním legislativním počinem. „Kdybych s tímto přišla na Legislativní radu vlády jako s novelou, tak bych, jak se říká, nestačila spočítat schody. Tam je tolik změn, že by mi Legislativní rada vlády řekla, že to v žádném případě nemůže jít pod hlavičkou novely. My tam věci skutečně měníme,“ komentuje podobu návrhu Dostálová. 

Například místo více než 1300 úřadů by jich nově mělo být jen zhruba 300 a velkých změn se dočká i procesní část. „Je tam apelační princip odstraňující to, že si to nyní orgány mezi sebou přehazují, a to včetně apelačních principů u soudů. Lhůty jsou tam nastaveny naprosto jednoznačně, každý investor a stavebník bude mít jistotu, že i kdyby došlo k odvolání a přezkumu, tak se to celé vejde do jednoho roku,“ popisuje Dostálová změny, které by měl nový stavební zákon přinést.

I u velkých staveb typu dálnic by dle jejích slov mělo dojít významnému zkrácení délky řízení. „Pokud bude projekt v souladu s územním plánem, tak se podá jedna žádost o stavební řízení, a včetně odvolání a dokonce i například dědického řízení či posouzení vlivu na životní prostředí je to u těchto nejsložitějších staveb 375 dnů i včetně obeslání účastníků do ciziny, to je v těch nejhorších případech. U normálních projektů bez nutnosti posouzení vlivu na životní prostředí je to 345 dnů, to si dnes každý může v zákoně napočítat. A ty lhůty jsou nepřekročitelné,“ vysvětluje Dostálová.

Nový stavební zákon by podle ministryně měl pomoci i tomu, aby Česko nadále neobsazovalo spodní příčky žebříčku délky stavebního řízení, kde se aktuálně nachází na 157. místě ze 190, přičemž před ním jsou i mnohé rozvojové země. „Pro mě není ani tak měřítkem, že jsme za těmi rozvojovými zeměmi, tam často samozřejmě jsou jiné demokratické principy v rámci schvalování a rozhodování, ale to že jsou před námi veškeré západní státy vyspělé Evropy. To je signál, že něco není v pořádku,“ hodnotí současnou situaci s tím, že její ambicí je dostat se velmi výrazně dopředu. „Po roce 2023, až bude vše plně účinné a plně digitalizované, tak se dostaneme na úroveň vyspělých evropských států,“ uzavírá Dostálová.

SDÍLET