Libor Grubhoffer patří mezi největší odborníky na klíšťata v Česku. V rozhovoru s Pavlem Štruncem vysvětluje důvody jejich přemnožení. „Ztratili jsme celé klany sedláků a tím i vztah k půdě, je tu spousta zanedbaných ploch, které umožňují, že se přemnožují různá zvířata." Na mysli má třeba hraboše, který je ideálním „mezistupněm" před tím, než se klíště dostane na člověka. Právě nepříliš šťastný způsob hospodaření může dle Grubhoffera způsobit i jiné problémy, než je tolik probírané sucho. Jde o biologická rizika. V budoucnu tak už nemusí jít „jen" o encefalitidu nebo lymskou boreliózu, kvůli větší cirkulaci patogenů můžou udeřit i další viry, třeba vzteklina. Podle čeho si klíšťata vybírají hostitele? Co je klíčové při léčbě člověka nakaženého encefalitidou? Podívejte se na rozhovor v úvodu článku.