Dnešní společnost se podobá středověké. Už tehdy byly fake news o epidemiích, říká historik

Pavel Štrunc, Jan Palička

02. 04. 2020 • 09:00

Jakkoliv je pandemie koronaviru mimořádná, paralely s historickými epidemiemi určitě můžeme najít, říká historik a přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Karel Černý. Některé věci se od konce středověku příliš nezměnily, například karanténa, ale také fake news a bagatelizování situace. V čem se koronavirus podobá španělské chřipce a jaké metody boje s nemocemi se historicky osvědčily?

 

Podle Karla Černého se z koronaviru stane takzvaná časová značka. „Stane se to významnou událostí v dějinné linii. Když pak budeme na věci vzpomínat, budeme je k tomu vztahovat. Stejně jako říkáme, že něco bylo před válkou nebo po válce,“ vysvětluje historik.

Podle docenta Černého není žádnou novinkou ani karanténa. Jak vysvětluje, běžně se užívala už na přelomu středověku a raného novověku. „Samotný název pochází z italského quaranta, tedy čtyřicet. Věřilo se, a to není nikterak biologicky podmíněno, jde spíše o takové biblické číslo, že je potřeba lidi i zboží izolovat na čtyřicet dní,“ popisuje Černý.

Dalším, co z minulosti přetrvalo bylo vytváření sanitárních kordonů uzavíráním postižených oblastí, nebo exodus z epidemií stižených měst. „Mainstreamová evropská medicína byla kupodivu poměrně racionální. V lidovém léčitelství bychom ale nalezli vskutku pitoreskní postupy, včetně potírání mastí z mrtvol,“ říká Černý. Upozorňuje i na to, že už koncem středověku si někteří lékaři uvědomovali vliv sociální situace na šíření nemoci a upozorňovali na to, že zejména mezi vysokým množstvím chudších lidí soustředěných na malém prostoru se epidemiím daří. „Kontexty jsou trochu jiné, ale politika a ekonomika tam byla už tehdy,“ říká Černý.

I přístup veřejnosti se během několika století od doby, kdy Evropou obcházel strašák morových ran, podle historika Černého příliš nezměnil. „I tehdy byli lidé, kteří prohlašovali, že žádná epidemie není. Že to není mor, ale jen horečky, a můžeme fungovat, jako by se nic nedělo. To je jako bych slyšel Donalda Trumpa. A přesto to najdete už v Itálii v 16. století.“ popisuje Černý.

Stejně jako dnes se i na počátku novověku šířily o epidemiích falešné zprávy a dezinformace. Důvod byl nasnadě: když se nákaza v nějakém městě potvrdila, mělo to fatální dopady na jeho ekonomiku, což si logicky nikdo z obyvatel nepřál. „Tehdejší společnost připomínala tu naši se všemi problémy. Nedlouho předtím, než udeřil mor, byl objeven knihtisk. Najednou mnohem více lidí mělo mnohem více informací. Vedlo to i k přesvědčení, že vědění je vlastně škodlivé a měli bychom se udržovat ve středověké nevědomosti. Takže i toto takové zoufalství z informací není novinka,“ říká Černý. „Jako historik nicméně mohu říct, že tyto věci se vždy vyřeší, a čím více toho víme, tím lépe,“ uzavírá.

SDÍLET