Články odjinud

Blíží se konec předvolebních průzkumů? Na to, aby je nahradil Google a Facebook, je brzy, tvrdí expert

Blíží se konec předvolebních průzkumů? Na to, aby je nahradil Google a Facebook, je brzy, tvrdí expert

Bylo to jedno z překvapení prvního kola prezidentské volby. Bývalý diplomat Pavel Fischer se přehoupl přes deset procent a nechal za sebou i favorizovaného Michala Horáčka. Jeho výsledek téměř dotáhl i lékař Marek Hilšer. Předvolební průzkumy přitom předpovídaly jiné pořadí. Na konečné rozložení sil naopak upozorňoval například Google. Ten ukazoval, že se v posledních dnech před prvním kolem zájem o Fischera prudce navýšil. Podle odborníků je ale i tak předčasné říkat, že analytické nástroje v online prostředí nahradí „nepřesné průzkumy“. „V Česku máme stále ten problém, že nedošlo ke kompletní saturaci všech skupin na internetu. Nejsou zastoupeny rovnoměrně,“ zmiňuje jednu z překážek v rozhovoru pro INFO.CZ Karel Komínek z Institutu politického marketingu.

Poslední volební model zveřejněný před prvním kolem prezidentské volby zpracovaly agentury Kantar TNS a Median. Na třetí místo řadil Michala Horáčka s 12,5 procenty, za něj Pavla Fischera se sedmi procenty. Marek Hilšer byl s 2,5 procenty až za Mirkem Topolánkem. Sobotní odpoledne ale nakonec ukázalo, že výsledky vypadají jinak. Hilšer dosáhl na téměř devět procent, Fischer se přehoupl přes deset.

Právě jeho případ ukazuje, že trend mohou správně postihnout analytické nástroje v online prostředí. Google Trends ukazují, že zájem o Fischera v posledních dnech před prvním kolem výrazně rostl. V předvečer voleb pak počet vyhledávání dokonce strmě stoupal.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

„Data z Google Trends jsou zajímavá. Vidíme, že se Pavlu Fischerovi podařilo získat v posledních dnech kampaně něco, co se označuje jako momentum, které se šířilo v sociální skupině, na kterou cílil,“ popisuje Komínek.

1080p 720p 360p
Volby 2018: Překvapení, porážka i objetí soupeřů

„Není ale rozumné usuzovat z vyhledávání na internetu nebo internetových anket na výsledek voleb,“ dodává ovšem vzápětí. Podle odborníka na politický marketing data ukazují na to, že Fischer cílil na městské, liberální voliče, což se projevilo i vyhledáváním na internetu. „Nemá to ale tak velký dopad na volby jako celek, protože největší část voličů, která volby v Česku tradičně rozhoduje, jsou důchodci. Nejde jen o vysoký počet lidí. Mají také nejvyšší volební účast ze všech věkových skupin,“ vysvětluje Komínek.

Podle odborníků je tak ještě příliš brzy na větu, že sociální sítě nebo internetové vyhledávače s předstihem vědí, jak volby dopadnou. „Možná taková situace nastane v budoucnosti. Je s tím ovšem spojena i řada etických problémů. Například Facebook v možná dobré víře upozorňuje v řadě zemí - a tentokrát se to stalo i v tuzemsku - pomocí aplikace, že se v daný den konají volby. Tím vlastně uměle zvyšuje volební účast lidí, kteří na Facebooku jsou – mladší, spíše vzdělanější a podobně. Kdybychom šli do důsledku, tak tím vlastně pomáhá liberálním, spíše pravicovým stranám, které volí městští voliči, oproti třeba komunistům nebo protestním hnutím,“ dodává Komínek.

Otázkou je, co přinese čas mezi prvním a druhým kolem. Google Trends už ukazují, že lidé začali v posledních dnech vyhledávat ve spojení s Drahošem témata jako římský klub, zednáři nebo migrace či StB. Zčásti tak tento trend kopíruje tzv. dezinformace, které se v poslední době v souvislosti s tímto prezidentským kandidátem šíří.

„Se závěry bych byl opět opatrný. Ale už jen ten fakt, že se vám vyhledávání konkrétního slovního spojení dostane v Google Trends nebo třeba i statistikách Seznamu na pětinásobek, nebo dokonce desetinásobek, značí, že ten, kdo měl záměr informace šířit, uspěl,“ domnívá se Komínek.

A upozorňuje na nástrahu tzv. sociálních bublin. „Můžete sledovat, že se zvýšil zájem o vyhledávání, které souvisí s dehonestací Drahoše. Už tam ale není vidět, že jsou to pořád ti stejní lidé, kteří by za všech okolností volili Miloše Zemana. Do voleb se to tedy nepromítne,“ uzavírá odborník.

Politika mezi skokany ve vyhledávání Seznam.cz
Vyhledávání na internetu loni ovládly volby. Největší nárůst mezi zadávanými dotazy ve vyhledávači Seznam.cz zaznamenalo heslo volby 2017, na třetím místě pak skončilo heslo prezidentští kandidáti. Skokanem roku na druhém místě byl propuštěný vězeň Jiří Kajínek. "Míra zájmu o kandidáty na nejvyšší úřad tuzemské politiky vynesla prezidentské volby na třetí příčku žebříčku. Největší pozornost Čechů se, vedle profilů samotných kandidátů, soustředila na duel Michala Horáčka a Miroslava Topolánka," uvedl produktový manažer Vyhledávání Seznamu Michal Sedláček. Zdroj: ČTK

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Články odjinud

Problémy ZOOTu ukázaly, že nablýskaný marketing byznys nedělá. Přijdou další pády

Zpráva, že internetový prodejce oblečení ZOOT se dostal do problémů, není pro lidi, kteří se na trhu orientují, velkým překvapením. Pro malé investory, kteří uvěřili řečem o rychle rostoucím start-upu, může být šokem. Pokud si tedy koupili dluhopisy firmy, nyní o své peníze pravděpodobně přišli. Podobných dluhopisů je ovšem českých trh plný, a proto vám přinášíme článek ekonoma Rostislava Plívy, který před nákupem dluhopisových šmejdů varuje. 
 
 
 

V poslední době se začínají rojit varování před narůstajícím počtem emisí dluhopisů. Vedle několika článků se nechala slyšet i ČNB ústy člena bankovní rady (například ZDE).

Investoři bývají obvykle varováni před firmami, které mají například krátkou historii, malý či dokonce záporný vlastní kapitál a negenerují zisk. V tomto článku bych ale chtěl upozornit, že i firma s vlastním kapitálem a generující slušný zisk, případně s dobrou rentabilitou vlastního kapitálu (ROE), může být potenciálně nebezpečná, protože se může jednat o pyramidovou hru. Zároveň rovnou upozorňuji, že takových firem není v České republice málo, a buďte proto obezřetní, kam své peníze dáváte.

Link

Jak takové „letadlo“ funguje? Firma A, která hodlá vydat dluhopisy, si najde investiční zprostředkovatele, přes které je schopna prodat své dluhopisy. Řekněme se splatností 3 roky a kupónem 6 % ročně a v objemu 100 milionů korun. Investiční zprostředkovatel sice při nabízení daných dluhopisů poruší mnoho předpisů, ale to je nyní vedlejší. Po získání prostředků Firma A nakoupí nějaká aktiva. Například Firmu B, nebo nějakou nemovitost, například v hodnotě 90 milionů. Nemovitosti jsou pro tento účel mimořádně oblíbené. Za zbylých 10 milionů firma zaplatí svůj provoz, management, asistentky, ale hlavně zaplatí distributorovi dluhopisů – investičnímu zprostředkovateli. Ten pokračuje v činnosti a nabízí další dluhopisy od stejného emitenta – Firmy A.

Po prvním roce Firma B vygenerovala zisk a u nemovitosti je příjem z jejího nájmu. Díky tomu je Firma A schopna vyplatit investorům 6% kupón. S výplatou kupónu s nadstandardním výnosem jsou investoři spokojeni a často tak  zainvestují do dluhopisů další peníze. Firma A však zatím nic nezískala pro sebe. Má aktiva v hodnotě 90 milionů korun a pasiva 90 milionů korun, při záporném vlastním kapitálu 10 milionů korun, který je dán provozní ztrátou a vyplacením odměny zprostředkovatelům a 100 miliony dluhů vůči investorům. Firma A se proto rozhodne přecenit svá aktiva. Ať už se zdůvodněním, že roste cena nemovitostí, nebo že díky klesajícím úrokovým sazbám rostou násobky, za jaké by byla schopna prodat Firmu B. Výsledná rozvaha tak bude vypadat, že aktiva jsou například 110 milionů a pasiva rovněž 110 milionů, přičemž skladba pasiv je 100 milionů dluhu vůči investorům a 10 milionů zisku.

Link

Ne vždy musí být Firma A natolik chamtivá, aby celý nárůst vykázala během jednoho roku. Růst aktiv jejich přeceněním může rozložit do více let, ale princip zůstává zachován. Rovněž bude mít tendenci držet taková aktiva a své transakce uzpůsobovat tomu, aby zisky z přecenění nemusela danit.

Po několika letech dalších a dalších prodejů dluhopisů a dalších a dalších přeceňováních pak bilance firmy může vypadat například následně. Aktiva 800 milionů korun. Pasiva 800 milionů korun, která se skládají z dluhu vůči investorům ve výši 600 milionů a vlastního kapitálu vyplývajícího z historického zisku 200 milionů. To vypadá jako rozumná páka 3:1. Nákupní hodnota aktiv v pořizovacích cenách je však například jen 500 milionů. 300 milionů nárůstu je dáno přeceňováním. 100 milionů firma spotřebovala na svůj provoz a odměny distribuci. Firma je solventní pouze do té míry, do jaké byly přeceňovací praktiky oprávněné.

To bychom měli způsob, jak Firma A dosáhne zisku. Nyní k tomu, jak si její zakladatelé přijdou na víc peněz, než ty, které si vyplatí za běžný provoz na mzdách. Firma A má sice zisk 200 milionů, ale není schopna si ho vyplatit, protože ho dosahovala jen díky přecenění podílů. Nemá žádné cash-flow, díky kterému by si mohli její zakladatelé zisk vyplatit a rozdělit. Firma A se proto rozhodne vydat další dluhopisy. V její závěrečné zprávě jsou účetní výkazy na první pohled akceptovatelné. Rovněž prodej těchto dluhopisů je nově ochotno dělat již více distributorů. Ti, kteří měli na začátku obavu prodávat dluhopisy prázdné schránky, nyní vidí obstojná čísla a jsou ochotni nabízet dluhopisy svým klientům.

Link

Po další emisi majitelé vypadají jako úspěšní podnikatelé, investoři jsou spokojení, protože pravidelně dostávají svůj kupón a případně i jistinu. Kupóny a jistiny jsou však spláceny pouze díky dalším emisím. Celá tato hra však funguje jen do doby, než například vzrostou úrokové sazby a je těžší najít odhadce, který by nemovitost přecenil směrem vzhůru. Nebo do doby, kdy se stejným způsobem dají přecenit podíly ve Firmách B a dalších.

Nechci výše uvedeným příkladem tvrdit, že všechna takováto „investiční schémata“ jsou podvod. V naší republice je stále většina takových, kteří zhodnocují majetek svých firem bez účetních triků. Chci říct jen to, že obdobní dluhopisoví šmejdi existují. Vydávají se za podnikatele, ale přitom podnikat a skutečně zhodnocovat majetek firem neumí. V některých případech pouze využívají současného ekonomického boomu, který jim umožňuje dané modely dostatečně dlouho využívat. Vyčištění trhu provede až další krize.

Pokud si nejste zcela jisti, že dovedete odlišit poctivého emitenta dluhopisů od toho nepoctivého, jakého jsem popsal výše, raději se investicím do dluhopisů vyhněte. Privátní, ale ani veřejná emise s prospektem schváleným ČNB není vždy bezpečnou investicí. ČNB posuzuje pouze formální správnost a úplnost prospektu. Neověřuje ekonomickou racionalitu a pravdivost údajů. Tu má dělat investiční zprostředkovatel, obchodník s cennými papíry, či investor sám.

Link

-1