Prezidentské volby 2018: Drama při hlasování Zemana: Je Putinova děvka, křičela na něj polonahá demonstrantka | info.cz

Články odjinud

Drama při hlasování Zemana: Je Putinova děvka, křičela na něj polonahá demonstrantka

Hlasování Miloše Zemana v prezidentských volbách narušila polonahá žena. Ta k prezidentovi přiskočila ve chvíli, kdy mířil k volební komisi. Ženu poté odvedla policie, Zeman po několika minutách v hlasování pokračoval. Uvedl, že je poctěn, protože ho napadla aktivistka skupiny Femen, která nedávno napadla také papeže.

Zeman volil v nově zřízené volební místnosti v přízemí. Minule musel do schodů a očividně mu to dělalo problém. Tentokrát tahle překážka odpadla, ale na prezidenta zaútočila žena, která na něj zakřičela v angličtině, že je „Putinova děvka". Zeman zakolísal, ale ustál to a ženu zpacifikovala ochranka, popisuje atmosféru z místa reportér INFO.CZ Adam Kotrbatý.

Zeman pak odvolil znova a útočnici označil za členku hnutí Femen. Po odvolení dodal, že vysoká volební účast je důležitá, ale neměla by být 103 procent jako v Severní Koreji - to už je trochu podezřelé, řekl.

Případ už řeší policie

Případem se bude zabývat pražská policie. Bude rozhodovat, zda žena spáchala přestupek, nebo trestný čin.

Aktivistku z hnutí Femen ve volební místnosti zadrželi policisté z Útvaru pro ochranu prezidenta. Mluvčí policejního prezidia Petr Habenicht ČTK řekl, že bude předána pražským kolegům, kteří se budou dál případem zabývat. "Žena je podezřelá z protiprávního jednání," podotkl Habenicht.

Hulan potvrdil, že pražští policisté případ převezmou. „Policisté budou všechno důkladně prověřovat," nastínil další postup Hulan.

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Svoboda: Proč Kreml tak moc trvá na konání vojenské přehlídky?

KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Psát o tom, že je druhá světová válka pro současné Rusko předmětem zbožštění, by bylo nošením dříví do lesa. Článků o válce, o důvodech, proč se v Rusku mluví o období po červnu 1941, tedy o „velké vlastenecké válce“ bylo napsáno více než dost. Letošní rok je z tohoto úhlu pohledu zajímavý nejvíce tím, že koronakrize odložila konání přehlídky, respektive její pozemní části (letecká proběhla dle plánu 9. května i za cenu rozhánění mraků za 450 milionů rublů) na 24. června. Její konání může stále zhatit špatná epidemiologická situace. Zajímavou je ale otázka, proč vlastně Kreml na konání přehlídky tak moc trvá. A tyto důvody jsou ryze současné a pragmatické.

Člověk nemusí být přehnaně podezíravý, aby si uvědomil, že základem byla potřeba konat přehlídku brzy, přičemž otázka na počest čeho se řešila až následně. Jako zdůvodnění nového data bylo uvedeno výročí přehlídky na Rudém náměstí v roce 1945. Určitým způsobem nejde o nějakou novinku, ostatně 7. listopadu se koná přehlídka, která oficiálně připomíná nikoli bolševický převrat, ale přehlídku na Rudém náměstí 7. listopadu 1941. Odkaz na druhou světovou válku obrušuje hrany a snaží se překrýt komunistům jejich svátek něčím méně konfliktním.

Do podobné kategorie pak patří i tzv. Den národní jednoty stanovený na 4. listopadu. Ten byl zaveden v roce 2004 jako připomínka vyhnání Poláků z Moskvy v roce 1612. I u tohoto svátku bylo přitom více než zřejmé, že šlo spíše o potřebu nahradit sice zavedené, ale přeci jen společnost rozdělující výročí převzetí moci bolševiky. Jako jediná vhodná historická událost se jevil právě rok 1612. Jak škarohlídi tenkrát připomínali, na začátku listopadu bylo nutné něco slavit, tak se vymyslel tento svátek. Upřímně, pokud byste se zeptali na moskevských ulicích, na počest čeho se tento svátek slaví, respektive co to v nich vyvolává, v drtivé většině případů byste se dočkali překvapených obličejů. I když nekonfliktní z hlediska rozdělení ruské společnosti (Poláci k tomu přišli jako slepí k houslím), jde o událost až příliš vzdálenou, nevyvolávající žádné výrazné emoce. Účel splní, nikoho neurazí.

Link

Potřeba konat vojenskou přehlídku za každou cenu ukazuje na význam, jaký v současné době historická témata, respektive ta spojená s mýtem takzvané Velké vlastenecké války mají. Kreml klade velký důraz na svoji legitimitu coby pokračovatelky bojovníků proti nacismu a fašismu. Zároveň jde o moment, který v Rusech vzbuzuje pocit pýchy, už jen proto, že v zemi snad není rodiny, která by válkou nebyla zasažena. Oslavit výročí konce války, zvláště když veteránů rychle ubývá, je zdůvodnění, proti kterému se dá leccos namítnout. Nicméně reálným důvodem může být přeci jen něco jiného, jako již ve výše jmenovaných případech.

Okamžitě se přitom nabízí vztah mezi přehlídkou a tzv. všelidovým hlasováním o změnách v ústavě. Ze všech zvažovaných variant, kdy by se mohlo hlasování konat (ve hře byla podle zpráv data 1. a 8. července, jako i samotného 24. června nebo začátek září) bylo vybráno 1. července, tedy týden po přehlídce. Její mobilizující efekt bude tou dobou stále patrný, zvláště když se počítá se šesti dny předčasného hlasování v domácnostech. Přehlídka tak bude fungovat v podstatě jako slavnostní zahájení hlasování se silně pozitivním efektem.

Link

Všelidové hlasování o změnách ústavy má pro Kreml velký symbolický význam, protože mají stvrdit podporu obyvatelstva dalšímu setrvání Vladimira Putina v prezidentském úřadě. Formálně změny vstoupí v platnost teprve v okamžiku pozitivního výsledku. Zahrnutí sociálních otázek má zajistit dostatečnou podporu, zapomínat nelze ani na již tradiční kreativitu volebních komisí při přípravě a provádění voleb. Ostatně, prakticky nekontrolovatelné předčasné hlasování k tomu dává nespočet možností. Obava panuje spíše z toho, že takřka nikdo k hlasování jako už dávno rozhodnutému nedorazí. Slavnostní atmosféra se může hodit pro aktivizaci voličů, kteří už pod dojmem jiných událostí poněkud zapomněli, čeho se ústavní změny vlastně týkají. Patriotické vzepětí by mohlo pomoci zvýšit účast, aby případné prázdné sály tolik nekontrastovaly s vyhlášenými výsledky.  

Pochopitelně, do všeho může ještě vstoupit epidemie koronaviru. Ostatně, jak je tomu v současném ruském vedení zvykem, neexistuje nějaký rigidní plán, ale pečlivě se zvažují všechny varianty a v závislosti na vývoji se s nimi pracuje. Cílem je dostatečná podpora změn v ústavě, prostředkem je vojenská přehlídka, možností je její rámování buď jako odkazu boje proti fašismu, popřípadě jako svého druhu vítězství nad současnou epidemií. To jsou karty, se kterými nyní Kreml hraje.