Volby 2018: Dva klíčové důsledky voleb: Babiš má klid, ale tahá za kratší konec. A ČSSD čeká svár o budoucnost | info.cz

Články odjinud

Dva klíčové důsledky voleb: Babiš má klid, ale tahá za kratší konec. A ČSSD čeká svár o budoucnost

O důsledcích prezidentských voleb se bude mluvit ještě dlouho. Ty bezprostřední jsou ale nejméně dva: Andrej Babiš, jak znovuzvolený prezident Miloš Zeman pravil na tiskové konferenci, dostane víc času na složení vlády. Na druhou stranu opět platí podmínka 101 hlasů ve sněmovně, které po něm bude prezident požadovat. Pod tlakem příznivců Zemana bude v předsjezdovém období ČSSD. Debata se nepovede pouze o programovém směřování, ale také o případné účasti ve vládě Andreje Babiše.

„Zemanovo zvolení nejprve uklidní Andreje Babiše - bude mít dost času na sestavení druhé vlády a vyjednání její podpory,“ glosuje situaci po volbách pro INFO.CZ politolog Lukáš Jelínek. Časem se ale podle něj může Zeman od předsedy hnutí ANO distancovat. „Babiše již nebude k ničemu potřebovat a může mu provádět psí kusy jako předchozím premiérům,“ uvažuje Jelínek.

ČSSD to pak podle jeho mínění bude mít se Zemanem ještě těžší. „Divil bych se, kdyby se nepokusil ovlivnit únorový sjezd jednak ve prospěch svých stoupenců, a také ve prospěch koalice hnutí ANO s ČSSD,“ zdůrazňuje Jelínek. Podle něj je totiž Zeman, který v sobotu obhájil post na Hradě v souboji s Jiřím Drahošem, mistr mocenské politiky či tzv. reálpolitiky bez ideového vymezení.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

„O tomtéž se pokusí přesvědčit i sociální demokraty. Zároveň se může pokusit završit svoji pomstu těm, co se od něj odklonili už v roce 2003, i těm co zhatili lánský puč v roce 2013,“ nepochybuje Jelínek. Bez zajímavosti v této souvislosti zcela jistě není, že se ve štábu prezidenta objevil odpoledne také statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec. Zjevně nerad prohrává.

Jinak si nelze vysvětlit, že nejdříve organizuje proti Bohuslavu Sobotkovi lánský puč, posléze si sype popel na hlavu a zběhne na jeho stranu, je jmenován ministrem vnitra a zvolen statutárním místopředsedou sociální demokracie. Po Sobotkově rezignaci a před očekávanou porážkou ČSSD ve sněmovních volbách, se Chovanec uchýlí do ústraní, aby se posléze vrátil a vyčkával na povolební vývoj.

Nyní se tedy Chovanec obloukem vrátil do náruče vítězného Zemana. A to se vší parádou – ochotně poskytoval rozhovory, chlubil se selfie na sociálních sítích a před objektivy se nijak neskrýval. Sčítání hlasů sledoval se Zemanem a Okamurou v salonku.

ČSSD čeká na sjezdu v Hradci Králové, kam Chovanec Zemana pozval, rozřešení klíčového sporu o její budoucnost. A vyloučit nelze, že se strana vypraví na cestu směrem k národovecky orientovanému a konzervativnímu socialismu. Kromě toho nelze vyloučit, že nevleze do chomoutu Andreji Babišovi a nevytvoří s ním dvojblok, který budou na vládní úrovni podporovat buď komunisté, případně SPD.

Zeman souhlasil, že na sjezd socialistů pojede. Už v tom je znatelné sbližování s „novou“ ČSSD bez Sobotky v čele. Vztahy za jeho předsednictví straně bývaly napjaté do té míry, že Zeman minule ani žádné pozvání nedostal. 

Babiš totiž sociální demokraty v jistém ohledu hodně potřebuje, a to především proto, aby nečelil kritice, že vytváří spojenectví pouze se stranami z pravého a levého okraje české politiky. Především na obraz ČR v zahraničí by měla jeho aliance s Okamurovci a komunisty neblahé dopady. Pokud by naopak ANO vytvořilo menšinovou vládu s ČSSD za podpory komunistů, případně i SPD (kterou Chovanec navenek nadále odmítá), alespoň zčásti by tak Babiš mohl případnou kritiku, že vládne za podpory antisystémových stran, díky sociálním demokratům tlumit.

A jak jsme psali už dříve: byla by to Zemanova koalice snů. A Zeman poté, co opět vyhrál prezidentskou přímou volbu, určitě nemíní sedět v koutě. Sjezd ČSSD je za tři týdny.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Skrytá cena energetického přechodu: používání skleníkového plynu horšího než oxid uhličitý

Fluorid sírový je vůbec nejsilnějším skleníkovým plynem, který přispívá ke globálnímu oteplování. Emise tohoto syntetického plynu, který je pro klima mnohem nebezpečnější než oxid uhličitý, přitom v posledních letech prudce vzrostly.

V elektrotechnickém průmyslu se plyn s chemickou značkou SF6 používá jako ochrana proti zkratům a nehodám. Jeho úniky do atmosféry v roce 2017 měly ale stejný efekt, jakoby v zemích Evropské unie vjelo na silnice dalších 1,3 milionu automobilů.

Paradoxní je, že za zvýšeným používáním fluoridu sírového stojí boj proti klimatickým změnám – konkrétně jde o nezamýšlené dopady současného boomu obnovitelné energie, píše britská stanice BBC.

Link

Levný a nehořlavý syntetický plyn SF6 je bezbarvý a bez zápachu. Výrobci elektrických zařízení se středním nebo vysokým napětím ho používají jako izolaci, například u turbín větrných elektráren. Ty mají sice přinést tolik vítanou „zelenou“ energii, zároveň pak ale vypouštějí plyn, který klima otepluje 23500krát více než oxid uhličitý, proti jehož emisím mezinárodní společenství bojuje.

Pouhý jeden kilogram SF6 otepluje klima Země stejně, jako když si 24 lidí koupí zpáteční letenku z Londýna do New Yorku, píše BBC. Plyn navíc dlouho zůstává v atmosféře a klima tak otepluje dlouhých tisíc let.

Plyn pro turbíny větrných elektráren

Větší používání fluoridu sírového je spojeno s takzvaným energetickým přechodem. Zatímco dříve dodávaly elektřinu milionům lidí velké uhelné elektrárny, nyní je postupně nahrazuje mix zdrojů, tedy energie získávaná z větru, slunce nebo plynu.

Tím je potřeba vyrábět mnohem více elektrických zařízení připojených k síti, které potřebují ochranu proti zkratům, a tedy i nebezpečný SF6. „Obnovitelné projekty se stávají většími a většími a my jsme to museli používat, zvláště ve větrných turbínách,“ citoval server Costase Pirousise z firmy Scottish Power Renewables, která ale nově otevřela větrný park East Anglia, v němž SF6 v turbínách není.

Link

Fluorid sírový se používá zejména ve větrných turbínách umístěných na moři: „Bylo to lety prověřené, víme, jak to funguje, výsledek je velice splehlivý a nízkoúdržbový,“ pochvaloval si Pirgousis.

Jen ve Velké Británii se nyní na různých elektrických zařízeních používá asi milion tun SF6. Podle studie Univerzity v Cardiffu se množství plynu v rozvodné síti ročně zvyšuje o 30 až 40 tun.

V celé Evropské unii pak emise fluoridu sírového činí 6,73 tun ročně, což v roce 2017 znamenalo více než osmiprocentní nárůst. Vědci z Bristolské Univerzity pak hovoří o tom, že koncentrace SF6 v atmosféře rostou po celá dvě desetiletí.

Hladiny SF se za 20 let zdvojnásobily

„Hladiny SF6 výrazně vzrostly a koncentrace plynu v atmosféře se za poslední dvě dekády téměř zdvojnásobily,“ řekl badatel Matt Rigby. Navíc se odhaduje, že by se do roku 2030 měly zvýšit o dalších 75 procent. Syntetický plyn navíc v přírodě nezankne, lidé ho budou muset zničit a v zařízeních nahradit.

Link

Plyn se dostává do atmosféry především díky únikům. Podle firmy Eaton, jež vyrábí elektrická zařízení bez použití fluoridu sírového, unikne během životního cyklu rozvaděčů napětí asi 15 procent použitého plynu. Zatímco rozvojové země musejí o množství používaného plynu SF6 informovat OSN, rozvinutých států se tato povinnost netýká. Vědci přitom tvrdí, že množství plynu v atmosféře v těchto zemích je desetkrát větší, než deklarují.

Evropská komise se už před pěti lety snažila řadu syntetických plynů, které se používají i při výrobě klimatizací nebo chladících zařízení, zakázat, narazila ale na tvrdý odpor průmyslu. „Lobby elektrotechnického průmyslu bylo příliš silné, museli jsme to vzdát,“ přiznal nizozemský europoslanec Bas Eickhout.

V příštím roce se Evropská unie chystá opět na používání fluoridu sírového podívat a zjistit, zda má alternativy. Ani ti nejoptimističtější experti si ale nemyslí, že by bylo možné plyn zakázat dříve než v roce 2025.

Link

Zatímco pro zařízení s vysokým napětím příliš náhradních řešení neexistuje, u těch se středním je možné SF6 poměrně snadno nahradit. Podle Louise Shaffera z firmy Eaton to ani tak není o penězích: „Je to spíše o tom, že taková změna stojí nějaké úsilí, a když ji dělat nemusíte, neděláte ji.“