Kdo po Zemanovi? Babiš by byl rád prezident, Drahošovo hnutí asi vznikne, říká Kroupa | info.cz

Články odjinud

Kdo po Zemanovi? Babiš by byl rád prezident, Drahošovo hnutí asi vznikne, říká Kroupa

Úžasně nakumulovaný potenciál: přesně tak mluví o výsledku JIřího Drahoše v prezidentských volbách filozof a politolog Daniel Kroupa. Neočekává ale zisk 2,5 milionů hlasů, a jist si není ani cestou, kterou se bývalý šéf Akademie věd vydá. Co si myslí Kroupa? Jak svůj politický potenciál využijí ostatní kandidáti? A je reálné přemýšlet o místě na Hradě pro Andreje Babiše? Podívejte se na část rozhovoru. Celé interview najdete níže.

Je odporné doufat, že Zemana za nás porazí příroda. Babiš s ním bude mít potíže, říká Kroupa autor: INFO.CZ

Chcete mít přehled o všech rozhovorech? Sledujte pořad Štrunc! také na facebooku.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Půr: Spojené státy jsou nemocným mužem současnosti. Není to zdaleka jen chyba Trumpa

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | V mezinárodních vztazích se označení „nemocný muž“ používá pro velmoci, které se ocitly ve strukturálních problémech. Rusové takto označovali Osmanskou říši v 19. století, v Evropě to zase bylo Rakousko-Uhersko či Německo krátce po 2. světové válce. Protesty ve Spojených státech ukazují, že podobné přirovnání začíná být na místě i u světové velmoci číslo jedna.

Demonstrace a násilnosti po celé zemi rozpoutala smrt George Floyda při policejním zásahu, kvůli níž je jeden z policistů obviněn z vraždy. Bylo by naivní se domnívat, že všichni vyšli protestovat právě kvůli smrti Floyda, což je patrné při záběrech rabování či násilností. Je to ale jen katalyzátor hlubších změn v americké společnosti.

Pokud jste někdy projížděli ghettem v kterémkoliv americkém velkoměstě, patrně si dobře pamatujete výjevy, které nejsou nepodobné výjevům ze zemí třetího světa. Černoši sice mohou od 60. let minulého století jezdit autobusem s bílými a mohou chodit na univerzity, což mimochodem není vůbec dlouhá doba, ale neznamená to, že rasismus v americké společnosti vymizel.

Link

Ghetta často vyvolávají „mediální“ dojem, že jsou plná kriminálníků a nejrůznějších nepřizpůsobivých živlů. Pokud jste v některém z nich skutečně byli, víte, že je to skutečně jen dojem. Žijí tam úplně normální lidé jako všude jinde. Hrou osudu se ovšem ocitli v oblastech, které většinová společnostech nechce mít na očích, policisté tam raději ani nejezdí a ghetta se tak mohou stát rejdištěm nejrůznějších gangů. „Bílá“ část společnosti si raději připlatí za nemovitost na drahém předměstí, aby jejich děti nemusely chodit s „černými“ do školy.

Výsledkem je, že z ghetta vede jen velmi obtížná cesta ven. Na ulicích není bezpečno (policie neplní svojí funkci), místní školy nestojí často za nic (nikdo tam nechce učit a školy nemají peníze od dárců), sociální systém v podstatě neexistuje (suplují jej potravinové lístky) a zdravotní pojištění je jen pro lidi se slušným příjmem. Pro novou generaci je ze všech výše uvedených důvodů velmi těžké se z ghetta dostat a mohou žít sebeslušnějším životem.

Ve chvíli, kdy přijde krize podobná té současné, demonstrace, násilnosti a protesty nejsou vůbec žádným překvapením. Propadem ekonomiky je nejsilněji zasažena právě nízkopříjmová část společnosti a ze statistik víme, že růst nezaměstnanosti je naprosto bezprecedentní a není srovnatelný s jakoukoliv událostí z minulosti.

Link

Nabízí se viník v podobě amerického prezidenta Donalda Trumpa. To by ale bylo přílišné zjednodušení situace. Trump samozřejmě absolutně nezvládl zareagovat na blížící se koronavirovou krizi, problém je však mnohem hlubší. Stačí si vzpomenout na Trumpova předchůdce Baracka Obamu. Ten trávil v mládí čas terénní prací v ghettech v Chicagu, ale jeho úřad žádné dramatické zlepšení nepřinesl. Jediným jeho výsledkem je rozšíření dostupnosti zdravotní péče, z níž ovšem dnes mnoho nezbylo. Když se zeptáte černochů, jak jej s odstupem času vnímají, od mnoha z nich uslyšíte slova zklamání. Není divu.

Američany samozřejmě patriotismus neopustil a neopustí, ale problémy, které v tamní společnosti doutnají, jsou obrovské. USA navíc v uplynulých 20 letech šly od prohry k prohře. Vojenská tažení do Afghánistánu a Iráku skončila totálním fiaskem, ekonomika prošla dvěma obrovskými krizemi. Vždycky se zmátořila, ale nelze si nevšimnout, že například vývoj na akciové burze už mnoho let neodráží skutečné fundamenty amerického hospodářství. Země začíná zaostávat v inovacích za Čínou, čehož si je Trump zjevně velmi dobře vědom. A nejde jen o inovace. Američané o víkendu slavili, že po bezmála deseti letech poslali ze svého území do kosmu loď s lidskou posádkou. Bavíme se ovšem o zemi, která v 60. letech minulého století vyslala lidi na Měsíc. Těžko to lze označovat za pokrok.

Ve společnosti mezitím doutná sociální konflikt, který může mít pro americkou společnost dalekosáhlé následky. O mnohém napoví i výsledek podzimních prezidentských voleb. Ke smůle USA se v něm utkají muži, kteří ohledně budoucnosti už nemají co nabídnout. Natož, aby nemocného muže vyléčili.

45280