Konec Zemana, předpovídají europoslanci. Na Drahoše se teď podle nich povalí z Hradu špína | info.cz

Články odjinud

Konec Zemana, předpovídají europoslanci. Na Drahoše se teď podle nich povalí z Hradu špína

Konec úřadování prezidenta Miloše Zemana se blíží a v dohledu je velká změna. Před tím proběhne ještě tvrdá a špinavá kampaň, která by ale voliče neměla odradit od toho jít volit. Tak reagují na výsledky 1. kolo prezidentských voleb čeští europoslanci. Dobrou zprávou podle nich je, že utrpěli porážku kandidáti, kteří se vymezovali proti EU. 

„Těší mě postup Jiřího Drahoše do druhého kola, TOP 09 jej bude podporovat,“ uvádí na svých sociálních sítích předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil. Ve včerejším prvním kole prezidentských voleb zvítězil stávající prezident Miloš Zeman, který získal necelých 39 % hlasů. Za ním s 26,6 % skončil Jiří Drahoš.

Kromě Pospíšila bude Drahoše ve druhém kole podporovat Dita Charanzová, která byla do Evropského parlamentu zvolena na kandidátce hnutí ANO. „Výsledky voleb nám nechaly naději na změnu. V druhém kole půjdu volit Jiřího Drahoše a držím nám palce, ať je nás takových víc než 50 %!“ napsala na svém twitterovém účtu, když byly sečteny všechny hlasy.

Ještě před volbami spolu s dalšími europoslanci zvolenými za ANO Charanzová prohlásila, že na rozdíl od šéfa hnutí a premiéra Andreje Babiše nebude v prvním kole voleb volit stávajícího prezidenta Miloše Zemana. „Nesdílím názor, že by byl Miloš Zeman prezidentem, který dobře plní svoji roli. Rozhodující pro mne je, abychom udrželi či dnes spíše posílili naše vazby se spojenci z demokratické části světa, abychom měli v čele České republiky osobnost, které si budeme vážit doma a která nás bude důstojně reprezentovat i ve světě,“ řekla tehdy pro INFO.CZ.

Dobrá reprezentace za hranicemi země je důležitá i pro další lidoveckou europoslankyni Michaelu Šojdrovou. Ta v reakci na včerejší výsledky voleb redakci v esemesce napsala, že „druhé kolo je nadějí pro všechny, kteří si přejí nového prezidenta. Především důvěryhodného, která nás doma bude spojovat a v zahraničí dobře reprezentovat ve shodě s vládou.“ Ideálním kandidátem je podle ní Drahoš. „Věřím, že Jiří Drahoš bude toho schopen nejen proto, že to slibuje, ale i proto, co je za ním vidět. Mluví za něj jeho dosavadní skutky a to by mělo být motivací pro jeho volbu,“ uvedla.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Pozitivně hodnotí první kolo prezidentských voleb také Martina Dlabajová, která se do Evropského parlamentu dostala v roce 2014 za hnutí ANO. „Výsledek mně osobně dává naději. Naději v lepší budoucnost a reprezentaci pro naši zemi a její občany,“ píše v prohlášení na svém webu. Dlabajová již dříve uvedla, že nebude volit Miloše Zemana. Za nesmírně důležitý europoslankyně označuje propad kandidátů, kteří se v kampani vymezovali proti EU. „To je velký signál od lidí, že Česká republika chce být aktivním hráčem v Evropské unie. To je pro mě klíčové,“ řekla pro slovenská média. „Přes sociální sítě jsem podněcovala lidi, aby šli volit, a účast byla vysoká, což mě velmi těší. Doufám, že se to bude platit i o druhém kole,“ dodala.

Aby lidé nezůstali doma a šli za dva týdny k volbám, považuje za důležité i lidovec Tomáš Zdechovský. „Pevně věřím, že ve druhém kolem Jiří Drahoš porazí Miloše Zemana. Ale je potřeba jít k volbám,“ napsal europoslanec na Twitteru. „Potvrdilo se, co říkali sociologické průzkumy. Michal Horáček, Marek Hilšer, Pavel Fischer, Jiří Drahoš a Mirek Topolánek si přetahovali voliče. Teď je potřeba je spojit a přijít volit v druhém kole, abychom měli slušného prezidenta,“ uvedl v dalším tweetu.

Jiří Pospíšil upozorňuje, že příští dva týdny, které budou předcházet duelu Zeman-Drahoš, bude vypjatých. Důvodem bude zřejmě vyhrocená volební kampaň. „Příštích 14 dní lze čekat, že se z Hradu budou na pana profesora (Drahoše; pozn. red.) valit tuny špíny. Ovčáček, Mynář a Nejedlý od moci nechtějí. Vyzývám všechny voliče, co nechtějí toto trio a Miloše Zemana na Hradě, přijďte volit!“

Podobně to vidí další europoslanec a člen TOP 09 Luděk Niedermayer. „Máme velkou šanci, že prezidentování Miloše Zemana se chýlí ke konci. Společnost rozdělil a zdá se, že na jeho straně je menšina. Doufám, že voliče nejen pana Drahoše, ale i většiny zbylých kandidátů, nevykolejí očekávané podpásovky od prezidenta, ani pravděpodobná diskreditační kampaň proti panu Drahošovi od jeho vlivných kamarádů,“ uvedl Niedermayer na sociálních sítích.

Europoslanec Miroslave Poche (ČSSD) v prvním kole hlasoval pro Pavla Fischera, který překvapivě skončil na třetím místě a do druhého kola nepostoupil. „Mám radost, kolik lidí podpořilo Pavla Fischera, kterého jsem i já volil. Jiřímu Drahošovi gratuluji. Myslím, že by mohl být důstojný prezident," napsal redakci.

První kolo prezidentské volby pro INFO.CZ okomentovala také Kateřina Konečná (KSČM). „Gratuluji oběma kandidátům k postupu do druhého kola. Vítězství Miloše Zemana téměř ve všech krajích České republiky ukazuje, že má voličům co nabídnout a ti mu důvěřují, protože jim naslouchá,“ napsala redakci. „Jsem také potěšena rozhodnutím Miloše Zemana se zúčastnit debat s Jiřím Drahošem,“ pokračovala. I ona se obává tvrdé kampaně před druhým kolem. „Doufám, že to voliče neodradí jít znovu k urnám a zvolit toho kandidáta, který naši zemi přinese nejvíce.“

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Maňák: „Uhelný listopad“ stávkujících filosofů je pokusem o rychlé znárodnění

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Takzvaná klimatická okupační stávka na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy je na první pohled povznášející aktivitou. Někteří studenti se takřka stylizují do aktérů nové sametové revoluce. Jejich záměr vynutit si téměř okamžité ukončení spotřeby fosilních paliv a zastavení uhelných elektráren by ovšem vyžadoval, aby jejich vlastníci byli zbaveni práva na svobodné nakládání s majetkem… Faktické rušení soukromého vlastnictví je nepochybně pravým opakem toho, o co bojovali studentští „revolucionáři“ před 30 lety.

Dnešní studenti se pokusili o jakýsi nový revoluční listopad, tentokrát ovšem s uhelným nádechem. Okupační stávka v prostorách jedné fakulty si vytkla za cíl – mimo jiné – přinutit politiky, aby v zájmu záchrany planetárního klimatu rychle uzavřeli uhelné elektrárny v Česku.

Pro účely tohoto textu nechme stranou samotnou diskusi o klimatické změně v kontextu energetiky a o možnostech boje s globálním oteplováním. Tak či tak, ze strany studentů jde o snahu vlámat se do polootevřených dveří. O „uhelném exitu“ přece už bylo rozhodnuto. Sice tak trochu o nás bez nás, tedy „na úrovni Evropské unie“, ale bylo. Ukončení provozu uhelných elektráren nikdo relevantní nerozporuje.

Link

I Česko se to chystá udělat. Vznikla tzv. „uhelná komise“, která má nalézt termín, do kterého budou muset sbalit krám všechny tuzemské „uhelky“. V předběžných plánech nejsilnějšího fosilního hráče v zemi jsou pro uzavírání uhelných zdrojů zmiňovány termíny na konci třicátých let, respektive roky 2040 (exit většiny uhelných zdrojů) či 2050 (pro úplný konec spalování uhlí v ČR). Takto vzdálené termíny sice do značné míry zavánějí věštěním z křišťálové koule a pro ekologické aktivisty mohou mít emocionálně negativní náboj coby výraz laxního přístupu k problému, ale je nutné si uvědomit, že se nejedná o krok, který by bylo možné učinit z roku na rok. 

I kdyby se zdejší uhelné elektrárny musely vynuceně zavřít ne za 30, ale třeba za 15 až 20 let, byl by takový přístup úřadů pořád ještě poměrně férový. Všichni vlastníci uhelných zdrojů či potenciální investoři budou mít dostatek času se ekonomicky vypořádat se vzniklou situací a svůj majetek efektivně využít. Ostatně, nikdo nepředpokládal, že by jakákoliv uhelná elektrárna, bez zásadních investic, mohla fungovat věčně. Nutno přitom konstatovat, že Babišova vláda v tomto ohledu zastává vcelku realistický a poměrně autonomní postoj, který přehnaně nepropadá klimatické hysterii a „netlačí na pilu“. Tedy, nesnaží se vynutit revolučně unáhlený konec uhlí v Česku.

Ano, uhelné elektrárny mají negativní dopady na životní prostředí. Ale jejich emise (NO2, SO2, CO, CO2 apod.) jsou státem přísně regulovány a samotnými elektrárnami dramaticky snižovány. Souhrnně vzato, fosilní elektrárny jsou dnes – dá se říci – „revolučně ekologizovány“.

Link

Počínání stávkujících studentů (ale i jiných aktivistů na dalších, typicky „thunbergovských“ akcích) bojujících „za klima“ a tedy i za co nejrychlejší uzavření elektráren je pokusem o jakousi „ultrarevoluci“. V každém případě však zavání snahou o popření základních svobod. Přičemž právo na soukromé vlastnictví a svobodné nakládání s majetkem (pochopitelně, v rámci právního rámce a přiměřených státních regulací) je nutné považovat právě za jednu z primárních svobod. A zjevně je nutné to připomínat, protože se na ni často zapomíná.

Nelze zpochybňovat ani svobodu či právo na život v „ekologickém“ světě, v němž životní prostředí není ničeno, a stávkující „protiuhelní“ studenti jsou tedy na jednu stranu nepochybně vedeni dobrým úmyslem: Obávat se o zdraví planety je oprávněné a snaha zabránit potenciálním ekologickým škodám je na místě. Jenže, není možné vylévat s vaničkou i dítě. Nelze kvůli hypotetické klimatické záchraně planety rezignovat na základní svobody a právní pořádek. Kdo jiný než studenti by měl znát, že cesta do pekla bývá většinou dlážděna dobrými úmysly.

Link

Pokud se klimatická stávka odehrává v čase výročí sametové revoluce, je na místě říci, že její vyznění je proti smyslu listopadu roku 1989. Aktuálním cílem totiž není svoboda, nýbrž jakási „antisvoboda“; přinejmenším v oblasti vlastnictví (energetických zdrojů). Zakázat vyrábět elektřinu v uhelné elektrárně a tím – z moci úřední či aktivistické – znemožnit nakládání s vlastním soukromým majetkem, by nutně vyžadovalo takový majetek vyvlastnit. Tedy „znárodnit ve prospěch klimatu“.

Snaha novodobých studentských klimatických revolucionářů donutit státní moc k neprodlenému zavírání uhelných elektráren je tak spíše pokusem o nový 28. říjen 1945, který byl až téměř do konce totalitního režimu u nás oficiálně (a povinně) slaven jako Den znárodnění klíčového průmyslu… Asi není potřeba dodávat, že poválečným znárodněním největších podniků bylo nastartováno ekonomické churavění Československa. Na rozdíl od 17. listopadu 1989, jehož smyslem byla obnova demokracie a zakotvení základních svobod, včetně práva na soukromé vlastnictví a svobodné nakládání s majetkem.

43605