Články odjinud

Konec Zemana, předpovídají europoslanci. Na Drahoše se teď podle nich povalí z Hradu špína

Konec Zemana, předpovídají europoslanci. Na Drahoše se teď podle nich povalí z Hradu špína

Konec úřadování prezidenta Miloše Zemana se blíží a v dohledu je velká změna. Před tím proběhne ještě tvrdá a špinavá kampaň, která by ale voliče neměla odradit od toho jít volit. Tak reagují na výsledky 1. kolo prezidentských voleb čeští europoslanci. Dobrou zprávou podle nich je, že utrpěli porážku kandidáti, kteří se vymezovali proti EU. 

„Těší mě postup Jiřího Drahoše do druhého kola, TOP 09 jej bude podporovat,“ uvádí na svých sociálních sítích předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil. Ve včerejším prvním kole prezidentských voleb zvítězil stávající prezident Miloš Zeman, který získal necelých 39 % hlasů. Za ním s 26,6 % skončil Jiří Drahoš.

Kromě Pospíšila bude Drahoše ve druhém kole podporovat Dita Charanzová, která byla do Evropského parlamentu zvolena na kandidátce hnutí ANO. „Výsledky voleb nám nechaly naději na změnu. V druhém kole půjdu volit Jiřího Drahoše a držím nám palce, ať je nás takových víc než 50 %!“ napsala na svém twitterovém účtu, když byly sečteny všechny hlasy.

Ještě před volbami spolu s dalšími europoslanci zvolenými za ANO Charanzová prohlásila, že na rozdíl od šéfa hnutí a premiéra Andreje Babiše nebude v prvním kole voleb volit stávajícího prezidenta Miloše Zemana. „Nesdílím názor, že by byl Miloš Zeman prezidentem, který dobře plní svoji roli. Rozhodující pro mne je, abychom udrželi či dnes spíše posílili naše vazby se spojenci z demokratické části světa, abychom měli v čele České republiky osobnost, které si budeme vážit doma a která nás bude důstojně reprezentovat i ve světě,“ řekla tehdy pro INFO.CZ.

Dobrá reprezentace za hranicemi země je důležitá i pro další lidoveckou europoslankyni Michaelu Šojdrovou. Ta v reakci na včerejší výsledky voleb redakci v esemesce napsala, že „druhé kolo je nadějí pro všechny, kteří si přejí nového prezidenta. Především důvěryhodného, která nás doma bude spojovat a v zahraničí dobře reprezentovat ve shodě s vládou.“ Ideálním kandidátem je podle ní Drahoš. „Věřím, že Jiří Drahoš bude toho schopen nejen proto, že to slibuje, ale i proto, co je za ním vidět. Mluví za něj jeho dosavadní skutky a to by mělo být motivací pro jeho volbu,“ uvedla.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Pozitivně hodnotí první kolo prezidentských voleb také Martina Dlabajová, která se do Evropského parlamentu dostala v roce 2014 za hnutí ANO. „Výsledek mně osobně dává naději. Naději v lepší budoucnost a reprezentaci pro naši zemi a její občany,“ píše v prohlášení na svém webu. Dlabajová již dříve uvedla, že nebude volit Miloše Zemana. Za nesmírně důležitý europoslankyně označuje propad kandidátů, kteří se v kampani vymezovali proti EU. „To je velký signál od lidí, že Česká republika chce být aktivním hráčem v Evropské unie. To je pro mě klíčové,“ řekla pro slovenská média. „Přes sociální sítě jsem podněcovala lidi, aby šli volit, a účast byla vysoká, což mě velmi těší. Doufám, že se to bude platit i o druhém kole,“ dodala.

Aby lidé nezůstali doma a šli za dva týdny k volbám, považuje za důležité i lidovec Tomáš Zdechovský. „Pevně věřím, že ve druhém kolem Jiří Drahoš porazí Miloše Zemana. Ale je potřeba jít k volbám,“ napsal europoslanec na Twitteru. „Potvrdilo se, co říkali sociologické průzkumy. Michal Horáček, Marek Hilšer, Pavel Fischer, Jiří Drahoš a Mirek Topolánek si přetahovali voliče. Teď je potřeba je spojit a přijít volit v druhém kole, abychom měli slušného prezidenta,“ uvedl v dalším tweetu.

Jiří Pospíšil upozorňuje, že příští dva týdny, které budou předcházet duelu Zeman-Drahoš, bude vypjatých. Důvodem bude zřejmě vyhrocená volební kampaň. „Příštích 14 dní lze čekat, že se z Hradu budou na pana profesora (Drahoše; pozn. red.) valit tuny špíny. Ovčáček, Mynář a Nejedlý od moci nechtějí. Vyzývám všechny voliče, co nechtějí toto trio a Miloše Zemana na Hradě, přijďte volit!“

Podobně to vidí další europoslanec a člen TOP 09 Luděk Niedermayer. „Máme velkou šanci, že prezidentování Miloše Zemana se chýlí ke konci. Společnost rozdělil a zdá se, že na jeho straně je menšina. Doufám, že voliče nejen pana Drahoše, ale i většiny zbylých kandidátů, nevykolejí očekávané podpásovky od prezidenta, ani pravděpodobná diskreditační kampaň proti panu Drahošovi od jeho vlivných kamarádů,“ uvedl Niedermayer na sociálních sítích.

Europoslanec Miroslave Poche (ČSSD) v prvním kole hlasoval pro Pavla Fischera, který překvapivě skončil na třetím místě a do druhého kola nepostoupil. „Mám radost, kolik lidí podpořilo Pavla Fischera, kterého jsem i já volil. Jiřímu Drahošovi gratuluji. Myslím, že by mohl být důstojný prezident," napsal redakci.

První kolo prezidentské volby pro INFO.CZ okomentovala také Kateřina Konečná (KSČM). „Gratuluji oběma kandidátům k postupu do druhého kola. Vítězství Miloše Zemana téměř ve všech krajích České republiky ukazuje, že má voličům co nabídnout a ti mu důvěřují, protože jim naslouchá,“ napsala redakci. „Jsem také potěšena rozhodnutím Miloše Zemana se zúčastnit debat s Jiřím Drahošem,“ pokračovala. I ona se obává tvrdé kampaně před druhým kolem. „Doufám, že to voliče neodradí jít znovu k urnám a zvolit toho kandidáta, který naši zemi přinese nejvíce.“

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Skeptičtí ke všemu, bojí se migrace a terorismu. EU před volbami zveřejnila, jací jsou Češi

Aktuální průzkum veřejného mínění Eurobarometr dal zhruba 100 dní před volbami do evropského parlamentu českým politikům jasný návod, čím by mohli oslovit domácí voliče. Podle šetření jsou totiž v některých ohledech Češi v EU se svými názory skutečně výjimeční.

Platí to zejména v otázce hodnocení zásadních hrozeb, který EU podle nich čelí. Zatímco v průměru považuje migraci za největší hrozbu 40 % obyvatel unie, v Česku je to celých 58 %. Více naměřili výzkumníci už jen v Estonsku (65 %) a na Maltě (61 %). Podobně vysoko se Češi drží i v otázce obav z terorismu. V průměru ho považuje za druhou nejzásadnější hrozbu 20 % respondentů EU. V Česku ale hrozbu terorismu dalo do popředí 42 % dotázaných, což je zdaleka největší podíl v celé unii.

Češi jsou pak v EU výjimeční ještě v jednom ohledu, a to ve vztahu ke společné evropské měně. Zatímco 62 % obyvatel unie v průměru podporuje myšlenku eura či jiné společné měny pro všechny země osmadvacítky, v Česku je to jen 21 % lidí. Naproti tomu 74 % společnou měnu zcela odmítá. To je suverénně nejvíce z celé EU. 


Pokud byste měl jmenovat dva největší problémy, který EU nyní čelí. Jaké by to byly?

Průměr EU:

1. Přistěhovalectví: 40 %

2. Terorismus: 20 %

3. Veřejné finance: 19 %

Česko:

1. Přistěhovalectví: 58 %

2. Terorismus: 42 %

3. Veřejné finance: 16 %


Link

Aktuální průzkum Eurobarometru ale zjišťoval názor respondentů nejen v oblasti hodnocení důležitých výzev pro celou unii, ale také problémů, hrozících jejich vlastní zemi. A i v tomto ohledu se nedají Češi určitě označit za průměrné Evropany. V EU považuje za největší problém vlastní země většina lidí nezaměstnanost (23 %), následují zvyšování cen (21 %), přistěhovalectví (21 %), zdravotní péče (20 %) a hrozba nedostatku peněz na důchody (15 %). V Česku zdaleka nejvíc lidí dalo na první místo žebříčku hlavních problémů v zemi zvyšující se ceny (41 %), následované důchody (24 %). Naproti tomu nezaměstnanost vidí jako hrozbu, které je nutné čelit, pouze 4 % Čechů, podobně jako daně či terorismus (5 %). 

Obyvatelé Česka zároveň vychází z průzkumu jako národ, který je obecně skeptický k „evropanství“ a sdílení evropských hodnot. Na otázku, zda se se cítí být občany Evropské unie, odpovědělo kladně jen 56 % Čechů, což je výrazně méně než evropský průměr (71 %). Pouze Řekové (52 %) a Bulhaři (51 %) se hlásí k evropskému „občanství“ ještě méně než Češi.


Jakým největším problémům čelí vaše země?

Průměr EU:

1. Nezaměstnanost: 23 %

2. Přistěhovalectví + rostoucí ceny: 21 %

3. Zdravotnictví: 20 %

Česko:

1. Rostoucí ceny: 41 %

2. Důchody: 24 %

3. Vládní dluh: 18 %


Link

Průzkum dokonce dochází k závěru, že obyvatelé Česka mají na unii a její výhody ještě horší náhled než Britové, kteří z EU na základě svého rozhodnutí odcházejí. Za celkově pozitivní totiž označilo svůj vztah k EU jen 28 % Čechů, čímž se Česko dostalo na předposlední místo těsně před Řeky (25 %). Ve Velké Británii je naproti tomu podíl lidí s celkově pozitivním vztahem k EU na úrovni 43 %, což kopíruje evropský průměr.

Pouze 23 % českých respondentů navíc věří tomu, že jejich hlas může v EU něco změnit. Naprostá většina (72 %) je přesvědčena o tom, že ať už budou volit kohokoliv, evropskou politiku tím nijak neovlivní. Větší míru skepticismu ve váhu svého hlasu vyjádřili pouze Estonci a Řekové.

Autoři průzkumu oslovili 27 424 lidí ve všech 28 zemích EU. Sběr dat probíhal v průběhu listopadu 2018.

Link

40377