Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec Zemana, předpovídají europoslanci. Na Drahoše se teď podle nich povalí z Hradu špína

Konec Zemana, předpovídají europoslanci. Na Drahoše se teď podle nich povalí z Hradu špína

Konec úřadování prezidenta Miloše Zemana se blíží a v dohledu je velká změna. Před tím proběhne ještě tvrdá a špinavá kampaň, která by ale voliče neměla odradit od toho jít volit. Tak reagují na výsledky 1. kolo prezidentských voleb čeští europoslanci. Dobrou zprávou podle nich je, že utrpěli porážku kandidáti, kteří se vymezovali proti EU. 

„Těší mě postup Jiřího Drahoše do druhého kola, TOP 09 jej bude podporovat,“ uvádí na svých sociálních sítích předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil. Ve včerejším prvním kole prezidentských voleb zvítězil stávající prezident Miloš Zeman, který získal necelých 39 % hlasů. Za ním s 26,6 % skončil Jiří Drahoš.

Kromě Pospíšila bude Drahoše ve druhém kole podporovat Dita Charanzová, která byla do Evropského parlamentu zvolena na kandidátce hnutí ANO. „Výsledky voleb nám nechaly naději na změnu. V druhém kole půjdu volit Jiřího Drahoše a držím nám palce, ať je nás takových víc než 50 %!“ napsala na svém twitterovém účtu, když byly sečteny všechny hlasy.

Ještě před volbami spolu s dalšími europoslanci zvolenými za ANO Charanzová prohlásila, že na rozdíl od šéfa hnutí a premiéra Andreje Babiše nebude v prvním kole voleb volit stávajícího prezidenta Miloše Zemana. „Nesdílím názor, že by byl Miloš Zeman prezidentem, který dobře plní svoji roli. Rozhodující pro mne je, abychom udrželi či dnes spíše posílili naše vazby se spojenci z demokratické části světa, abychom měli v čele České republiky osobnost, které si budeme vážit doma a která nás bude důstojně reprezentovat i ve světě,“ řekla tehdy pro INFO.CZ.

Dobrá reprezentace za hranicemi země je důležitá i pro další lidoveckou europoslankyni Michaelu Šojdrovou. Ta v reakci na včerejší výsledky voleb redakci v esemesce napsala, že „druhé kolo je nadějí pro všechny, kteří si přejí nového prezidenta. Především důvěryhodného, která nás doma bude spojovat a v zahraničí dobře reprezentovat ve shodě s vládou.“ Ideálním kandidátem je podle ní Drahoš. „Věřím, že Jiří Drahoš bude toho schopen nejen proto, že to slibuje, ale i proto, co je za ním vidět. Mluví za něj jeho dosavadní skutky a to by mělo být motivací pro jeho volbu,“ uvedla.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Pozitivně hodnotí první kolo prezidentských voleb také Martina Dlabajová, která se do Evropského parlamentu dostala v roce 2014 za hnutí ANO. „Výsledek mně osobně dává naději. Naději v lepší budoucnost a reprezentaci pro naši zemi a její občany,“ píše v prohlášení na svém webu. Dlabajová již dříve uvedla, že nebude volit Miloše Zemana. Za nesmírně důležitý europoslankyně označuje propad kandidátů, kteří se v kampani vymezovali proti EU. „To je velký signál od lidí, že Česká republika chce být aktivním hráčem v Evropské unie. To je pro mě klíčové,“ řekla pro slovenská média. „Přes sociální sítě jsem podněcovala lidi, aby šli volit, a účast byla vysoká, což mě velmi těší. Doufám, že se to bude platit i o druhém kole,“ dodala.

Aby lidé nezůstali doma a šli za dva týdny k volbám, považuje za důležité i lidovec Tomáš Zdechovský. „Pevně věřím, že ve druhém kolem Jiří Drahoš porazí Miloše Zemana. Ale je potřeba jít k volbám,“ napsal europoslanec na Twitteru. „Potvrdilo se, co říkali sociologické průzkumy. Michal Horáček, Marek Hilšer, Pavel Fischer, Jiří Drahoš a Mirek Topolánek si přetahovali voliče. Teď je potřeba je spojit a přijít volit v druhém kole, abychom měli slušného prezidenta,“ uvedl v dalším tweetu.

Jiří Pospíšil upozorňuje, že příští dva týdny, které budou předcházet duelu Zeman-Drahoš, bude vypjatých. Důvodem bude zřejmě vyhrocená volební kampaň. „Příštích 14 dní lze čekat, že se z Hradu budou na pana profesora (Drahoše; pozn. red.) valit tuny špíny. Ovčáček, Mynář a Nejedlý od moci nechtějí. Vyzývám všechny voliče, co nechtějí toto trio a Miloše Zemana na Hradě, přijďte volit!“

Podobně to vidí další europoslanec a člen TOP 09 Luděk Niedermayer. „Máme velkou šanci, že prezidentování Miloše Zemana se chýlí ke konci. Společnost rozdělil a zdá se, že na jeho straně je menšina. Doufám, že voliče nejen pana Drahoše, ale i většiny zbylých kandidátů, nevykolejí očekávané podpásovky od prezidenta, ani pravděpodobná diskreditační kampaň proti panu Drahošovi od jeho vlivných kamarádů,“ uvedl Niedermayer na sociálních sítích.

Europoslanec Miroslave Poche (ČSSD) v prvním kole hlasoval pro Pavla Fischera, který překvapivě skončil na třetím místě a do druhého kola nepostoupil. „Mám radost, kolik lidí podpořilo Pavla Fischera, kterého jsem i já volil. Jiřímu Drahošovi gratuluji. Myslím, že by mohl být důstojný prezident," napsal redakci.

První kolo prezidentské volby pro INFO.CZ okomentovala také Kateřina Konečná (KSČM). „Gratuluji oběma kandidátům k postupu do druhého kola. Vítězství Miloše Zemana téměř ve všech krajích České republiky ukazuje, že má voličům co nabídnout a ti mu důvěřují, protože jim naslouchá,“ napsala redakci. „Jsem také potěšena rozhodnutím Miloše Zemana se zúčastnit debat s Jiřím Drahošem,“ pokračovala. I ona se obává tvrdé kampaně před druhým kolem. „Doufám, že to voliče neodradí jít znovu k urnám a zvolit toho kandidáta, který naši zemi přinese nejvíce.“

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Ruská tajná služba GRU. Co je zač a proč vraždí a dělá při tom chyby

Pokus o vraždu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala, pokus o ovlivnění amerických prezidentských voleb, počítačový útok na servery Organizace pro zákaz chemických zbraní, snaha dostat se do počítačů Světové antidopingové agentury. Za všemi těmito akcemi stále ruská vojenská rozvědka GRU. Co je vlastně tahle, podle některých nejtajnější, ruská tajná služba? Jak pracuje, a proč v poslední době západní rozvědky i novináři odhalili tolik jejích agentů?

Pro vysvětlení chování GRU je nutné se vrátit do minulosti. V Rusku stejně tak jako v bývalém Sovětském svazu, jehož je Rusko oficiálním právním nástupcem, se totiž uvnitř tajných služeb dědí určitá „kultura“, která přetrvává, píše ve své knize o ruských a sovětských tajných službách „Near and Distant Neighbours americký historik Jonathan Haslam. Mimo jiné jde o využívání tajných agentů k vraždám zrádců a disidentů, obsesi z toho, že do systému mohli proniknout zrádci a nenávist k nim (včetně jejich trestání) a také využívání tajných služeb jako nástroje politiky. V případě GRU jde navíc o její vojenské dědictví. „Má odlišnou kulturu než civilní ruská rozvědka SVR,“ vysvětlil INFO.CZ Mark Galeotti, odborník na ruské tajné služby působící nyní v italské Florencii.

Link

GRU je totiž vojenská organizace, je to oddělení generálního štábu ruské armády. Oficiálně se nyní také jmenuje, je to G.U. (zkratka pro Hlavní správa) generálního štábu. Stále se ale pro ni používá původní historická zkratka GRU. Vojenskou rozvědku GRU řídí náčelník hlavního štábu ruské armády. Nemá tedy statut ministerstva, jak jiné tajné služby v Rusku a neřídí jí přímo prezident. Šéf GRU ale může informovat přímo prezidenta, od něhož mohou pocházet některá důležitá rozhodnutí. Náčelník vojenské rozvědky tak může přeskočit svého nadřízeného, náčelníka generálního štábu, i jeho nadřízeného, ministra obrany. Tato zdánlivá nelogičnost vychází ze systému zděděného z dob Sovětského svazu. Omezuje se tím moc ministra obrany a armády. GRU přímo soutěží o přízeň prezidenta s ostatními tajnými službami. Je to starý sovětský model, kdy se jednotlivé služby navzájem hlídají, protože vládcové v Kremlu se obávají jejich síly.

5156219:article:true:true:true

GRU prý stále vybírá do svých řad výhradně vojáky, důstojníky, kteří projdou speciální prověrkou a pak náročnými kursy. GRU přitom mimo jiné řídí oddíly Spetsnaz, vojska speciálního určení. Jde o více než osm brigád, tedy okolo 10 až 12 tisíc vojáků. Právě z těch se často vybírají agenti do zahraničí. Spetsnaz jsou mimo jiné diverzantské oddíly, u kterých se počítá, že budou působit za linií nepřítele a jejich členové jsou pro to cvičeni. Mohou ale sloužit i jako protiteroristické jednotky a jednotky zvláštního určení. V současné době válčí vojáci Spetsnaz například v Sýrii nebo na Ukrajině, kde podporují tamní proruské separatisty. Za časů Sovětského svazu bylo obvyklé, že se do rozvědky vybírali lidé, kteří vlastně ani nikdy nechtěli žít v zahraničí a moc o něm nevěděli. Zkrátka proto, že byli považování za loajálnější a poslušnější. Věrnost a plnění rozkazů byly jedněmi z hlavních kritérií výběru. Podle ruských zdrojů prý tento zvyk zůstal dodnes.

GRU vznikla už v roce 1918 jako Registrační správa (působila pak dále pod různými názvy) a navázala v některých ohledech na činnost předchozí ruské carské rozvědky, která byla pátým oddělením generálního štábu. Sovětská vojenská rozvědka měla vždy napjaté vztahy s civilní rozvědkou a kontrarozvědkou. Politická policie dokonce měla ve vojenské rozvědce své agenty. Údajně si to přál sám Vladimir Iljič Lenin, zakladatel bolševického státu. Lenin chtěl, aby se bezpečnostní složky navzájem kontrolovaly a stejně jako další vedoucí komunisté té doby se obával toho, že by jednoho dne v sovětském Rusku mohla získat armáda příliš velkou moc. Na druhou stranu prý právě Lenin zakázal tajné policii ČEKA vměšovat se do operací GRU.Link

GRU ve dvacátých letech dvacátého století vedla diverzní a dezinformační kampaň proti Polsku včetně ozbrojených akcí, působila v průběhu španělské občanské války na straně republikánů a organizoval mezinárodní Interbrigády. GRU se podílela i na čistkách, které měly z Interbrigád odstranit „nespolehlivé živly“. GRU se stejně jako civilní výzvědná služba soustředila na získávání nejen vojenských, ale i politických a technických informací. Pokračovalo to i v průběhu války, kdy se GRU podařilo získat přístup k britským a americkým informacím o projektu Manhattan, tedy výrobě americké jedené bomby. Jejím agentem byl britský fyzik Klaus Fuchs a podle některých zdrojů prý také manželka Julia Rosenberga, Ethel Rosenbergová. Julius Rosenberg byl důležitým americkým špionem sovětské civilní rozvědky v projektu Manhattan. Většinu agentů zabývajících se západním atomovým programem ale nakonec řídila sovětská civilní rozvědka. Sověti pak na základě špionážních informací po válce sestrojili fakticky kopii americké atomové bomby.

Během druhé světové války GRU vytvořila síť agentů v Německu i v neutrálních zemích. Slavnou se stala zejména tzv. Rudá kapela, skupina působící v nacistickém Německu, se kterou spolupracovaly stovky osob. GRU měla agenty například i v Japonsku, z nichž neznámější byl Richard Sorge pracující pod krytím německého novináře. Spolupracovala i se západními rozvědkami. Postupně dostala na starosti také odposlechy radiové komunikace nepřátel i potenciálních nepřátel a později i leteckou rozvědku a využití špionážních satelitů. Před rozpadem Sovětského svazu provozovala více než 30 rozvědných družic a zaměstnávala jen v této oblasti desetitisíce lidí. Od sedmdesátých let navíc GRU dostala jako jeden z hlavních úkolů krást na Západě různé vynálezy a patenty a zlepšovat tak chod sovětského hospodářství. Zároveň ale stále měla připravovat sabotáže v nepřátelských zemích. Kvůli tomu vysazovala na Západě špióny, kteří měli důkladné krytí jako občané jiných zemí, a ti se měli aktivizovat až v případě války. Jeden z přeběhlíků GRU na Západ, Vladimir Rezun publikující pod jménem Viktor Suvorov, který vydal o své zkušenosti v GRU knihu Akvárium, tvrdil, že GRU občas dokonce provedla z tréninkových důvodů menší sabotáže na Západě i přes to, že nikdy nevypukla mezi Západem a SSSR horká válka.

LinkPo rozpadu Sovětského svazu GRU existovala dále a nebyla rozdělena jako KGB. Na konci prvního desetiletí 21. století ale začal vliv GRU upadat. Za zatím nejasných důvodů upadl její šéf do nemilosti u vedení země, GRU měla zkráceny finanční fondy, a mezi léty 2010 a 2012 dokonce nakrátko přišla o jednotky Spetsnaz, které byly přesunuty pod velení pozemního vojska. Částečně k tomu zřejmě přispěla krátká válka mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008. GRU dodávala Kremlu údajně špatné analýzy a nebyla schopna zjistit postavení gruzínských jednotek, takže výsledkem byly ruské letecké údery na opuštěná gruzínská letiště a další nepoužívaná zařízení gruzínské armády. Na GRU si stěžovalo i ruské ministerstvo zahraničí, protože se obávalo, že její nepovedené akce v zahraničí – GRU měla a zřejmě dosud má mnoho agentů s diplomatickým krytím - mohou poškodit pověst Ruska i zbytečně zatěžují ruskou zahraniční politiku.  

Vedení GRU ale nakonec dokázalo krizi ustát a získat si, někdy i lichocením, opět přízeň Kremlu. Definitivní obrat ve prospěch GRU pak nastal v souvislosti s ruským obsazením Krymu v roce 2014 a válkou na Ukrajině. GRU se podílela na vytvoření „zelených mužiků“, údajných krymských separatistů toužících po spojení s Ruskem, stejně jako na vytvoření proruského separatistického hnutí na východě Ukrajiny. Částečně šlo o její členy, částečně o jimi naverbované kriminální živly a další osoby. GRU se ukázala jako složka, která se drží sovětské tradice „aktivních opatření“, tedy činnosti v zahraniční jak prostřednictvím ozbrojených skupin, tak ovlivňováním veřejného mínění či politiků anebo voleb. Včetně toho, že sbírá kompromitujících materiály na vlivné osobnosti veřejného života, jak to ukazuje její neúspěšný pokus získat takové materiály na francouzského prezidenta. GRU se také pustila do hackerských útoků na cizí počítače jako byl průnik do serveru americké demokratické strany před americkými prezidentskými volbami v roce 2016. GRU zde získala zřejmě určitou převahu před ruskou civilní rozvědkou SVR, protože najala velké mladých lidí pracujících s počítači a vyškolila je pro své potřeby.

Link

Ruská vojenská tajná služba si ale zároveň podržela své tradiční myšlení. Její vedení, stejně jako vedení civilní rozvědky, si stále myslí, že Rusko je ohroženo, a to existenčně. Že zápas mezi Ruskem a Západem je hra s nulovým součtem, tedy, že zisk jednoho je tím pádem ztrátou druhého. Proto je GRU ochotná se s vojáckou rázností pustit i do akcí, které hrozí velkými riziky. Zároveň je v jejích akcích podle odborníka na Rusko Marka Galeottiho určitá „bezelstnost“ či přímost. Mají ukázat nepřátelům, že Rusko je silné a může je zasáhnout kdekoliv. „Zatímco civilní rozvědka je blízká ministerstvu zahraničí, i když dokáže být krutá, se vyhýbá riziku, GRU je na rozdíl od ní víc machistická a používá vojenský přístup, tedy soustředí se na dokončení operace bez ohledu na to, jaké to přináší náklady,“ sdělil INFO.CZ odborník na Rusko Galeotti. Její akce jsou tak riskantnější a tím se snáze prozradí.

K odhalení takových akcí navíc zřejmě přispívá i to, že GRU stále žije v tradicích sovětského utajování, kdy všechny údaje téměř o komkoliv a čemkoliv byly v Sovětském svazu zvenčí nedostupné. Jenže to už dávno neplatí, k dispozici je velkém množství veřejných zdrojů. Skupina Bellingcat pak byla schopná z otevřených zdrojů identifikovat podezřelé z vraždy Skripala jako příslušníky GRU a určit totožnost i některých dalších agentů. Kreml na to údajně reagoval odvoláním některých důstojníků GRU a příkaz přišel přímo z Kremlu. Nejde ale o to, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl potrestat GRU za její akce. Podle Galeottiho mu spíše vadí, že GRU byla neúspěšná a požaduje zvýšení její efektivity.

37191