Zklamání týdne: Michal Horáček. Komentář Petra Holce | info.cz

Články odjinud

Zklamání týdne: Michal Horáček. Komentář Petra Holce

Předvolební kampaň dokáže z lidí vytáhnout to nejhorší, jak u nás už půlrok vidíme nejdřív díky sněmovním a nyní i prezidentským volbám. Poslední dobou se v tomto ohledu slušně daří i Michalu Horáčkovi, někdejšímu prezidentskému kandidátovi dobra, jenž se nyní mění v akčního oportunistu a vybarvuje do lehce strašidelného kýče. Takže sem tam hrdě zruší nástěnku na TV Barrandov nebo napíše dopis premiérovi Andreji Babišovi. 

Ano, není jistě snadné trumfnout vánoční zaťatou pěst prezidenta Miloše Zemana, i když bych se jí na rozdíl od „expertů“ na nonverbální komunikaci moc nebál. Zemana netrápí přetlak fyzické síly a třeba jen během svého méně vánočního projevu svíral v dlani léky – co kdyby náhodou? I Horáček ovšem národu rozdal své vánoční poselství, když pro server Českého rozhlasu sepsal vlastní novoroční projev.

Horáček: Na Hradě sedí větší hrozba než teroristi, u Babiše ctěme presumpci neviny autor: INFO.CZ

Bývalý novinář, sázkař, podnikatel a taky stvořitel kýčovitého mýtu o sobě se v duelu s Jiřím Drahošem skromně pochlubil, že skoro všichni máme doma nějakou jeho desku nebo knížku. Měl by tedy literární laťku držet přece jen o něco výš než Zeman, jemuž obsah i forma nebezpečně žlučovatí. Ostatně Horáčkovy hudební texty u nás určitě patří k tomu nejlepšímu. Horší už to ale je s lyrikou jeho prezidentské kampaně.

Horáček, jenž je doma v Roudnici známý spíš pohrdáním místních kvůli horšímu (hezkému českému) estetickému vkusu, vsadil už od začátku na falešně líbivý kýč o všech dobrých lidech a jejich ještě lepších příbězích a ve svém novoročním poselství ještě přitvrdil muziku. Všem nám s úctou poděkoval za všechno, co jsme v uplynulém roce udělali – ať už to bylo cokoli.

Škoda proto, že se třeba Jiří Kajínek stal jen novou národní hvězdou, jíž si všimli i v zahraničí, a nestačil jako Horáček kandidovat na prezidenta – to by byl příběh! Našláputo má totiž slušně a jak sám řekl, za pár měsíců na svobodě nespáchal žádný zločin. Vlastně tak splňuje základní kritéria. Podle Horáčka jsme totiž všichni stejně dobří.

„Všichni jsme občané své země a hlas každého z nás je stejně cenný. Na tom musíme trvat,“ píše ve svém vánočním poselství. Ano, něco na ten způsob bývá i principem demokracie, pokud jako maďarský premiér Viktor Orbán neobdivujete „řízenou“ demokracii. Nebo aspoň na papíře: hlas každého z nás se počítá stejně, přinejmenším ve volbách. Horáček to ale nemyslí v tomto politickém smyslu: podlě nej si prostě máme stejně vážit hlasů „xenofobů“ i „sluníčkářů“, jen jim tak nemáme říkat. I sebehorší názor je podle něj stejně dobrý.

Fakt? V praxi to totiž znamená zhruba následující: ke každému dobru pusťme i hlas zla, i to má stejnou cenu. Každá debata třeba o migraci si tak zaslouží vyvážit stejně cenným hlasem, že máme všechny muslimy namlít do moučky. Nebo jinak: každý žid si zaslouží svého Hitlera. Je to starý, dobrý a z historie osvědčený princip vedoucí do koncentráku nebo gulagu. Rozum nemá stejnou cenu jako hloupost, i když se to hlavně z televize nebo interentu nezdá. A stejně tak není díky xenofobům stejně cenná ani xenofobie.

Samozřejmě pokud zrovna nekadidujete na prezidenta, protože právě pak se i xenofobie počítá úplně stejně cenně. Horáček ve svém projevu píše, že nechce být sjednotitelem nebo smiřitelem, a proto nám do nového roku přeje „dobrý a plodný spor“. Proč ne: ohledně národního sjednotitelství a smiřitelství nám celkem stačí jeden knihovní foch Aloise Jiráska. Anebo nově i Jiří Drahoš coby „apolitický svorník“.

Sporu ale máme poslední dobou víc než dost a ten plodný nám nějak nejde - a zvlášť se Zemanem na Hradě. To jako by v Česku spor spíš jen plodil. Podobně plodná ale začíná být i Horáčkova volební kampaň. Ze známého textaře se stal díky brzké kandidatuře první antiZeman, tuhle automatickou roli mu ale záhy sebral Drahoš. Je vědec a vědcům prostě věříme podobně jako hercům a sportovcům, i když jako on nemají skoro žádný názor. Ten ale ve skutečnosti radši nemá ani Horáček. Tedy kromě toho, že ve volbách všichni máme stejně cenný hlas: jeden. 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Maláčová: Nejsem prominentní fracek, šetření mám v DNA. S výroky Babiše mi došla trpělivost

„Ukázalo se, že to pan premiér řešit neumí,“ říká na konto letní vládní krize ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. V rozhovoru pro INFO.CZ popisuje vztahy mezi vládními partnery, tahanice o podobu rozpočtu na příští rok, ale i to, jak se jí žije ve vládě, proti jejímuž předsedovi chodí protestovat stovky tisíc lidí. „Jistě že to neberu na lehkou váhu, jistě, že mi to není příjemné,“ přiznává. A pro Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou má jasný vzkaz:  „Nejsem žádnej prominentní fracek, šetření mám v DNA.“

Zdá se, že máme definitivně za sebou tříměsíční koaliční krizi, přesto: Jak dlouho podle vás vydrží ČSSD ve vládě?

To bude záviset na mnoha faktorech.

Na kterých?

Poslední dvě podmínky byly stabilizace ministerstva kultury a naše rozpočtové požadavky. Ta první byla splněna, i když úplně jinak, možná i překvapivě. Ta druhá se váže k našim předvolebním slibům, a tady bych řekla, že je to na dobré cestě. Výhledově bude naše vládní účast ale záviset na mnoha dalších faktorech. ČSSD šla do vlády s tím, že chce přispět ke zlepšování života lidí této země. A pokud se to bude dařit, má smysl v té vládě být.

Tento týden jste měla právě kvůli rozpočtu ministerstva práce schůzku s ministryní financí. Váš požadavek je navýšit rozpočet o jedenáct miliard. Nakonec z jednání nebyly žádné výstupy. Proč?

My jsme se sice po několika hodinách k nějakému výsledku dobraly, ale potřebujeme ještě doladit nějaké detaily. Na to jsme si vzaly čas.

Přesto to ale vidíte tak, že je to na dobré cestě…

Vypadá to tak.

(Jana Maláčová v pátek odpoledne po schůzce s Alenou Schillerovou oznámila, že našly shodu na podobě rozpočtu MPSV na příští rok. Posílen má být o 5,9 miliardy korun – pozn. redakce)

Link

Pojďme se tedy vrátit k oné koaliční krizi. ČSSD, nebo spíše její předseda Jan Hamáček, několikrát vystoupil s poměrně razantním prohlášením, případně s nějakým ultimátem, které následně musel s ohledem na okolnosti brát zpět. Jak jste se v takových situacích cítila?

Jan Hamáček nebral svá prohlášení zpět. Nicméně my jsme se ocitli v naprosto ojedinělé situaci, kdy premiér této země nedokázal prosadit dodržování Ústavy. A pokud se Andrej Babiš nebyl schopen zasadit o to, aby byla dodržována Ústava, tak já bych řekla, že se prostě bitva nevyhrává tím, že se člověk evakuuje.

Takže tu „bitvu“ považujete za vyhranou? Není v některých situacích lepší ultimáta dodržet, bouchnout do stolu a říct: „My z té vlády odcházíme“?  

Ale tak ultimáta…

Tak zaznělo třeba, že ČSSD chce, aby se situace vyřešila do konce června. Miloš Zeman se ale tehdy k odvolání Antonína Staňka neměl. Vzpomínáte?

Ale jistě, že si na to vzpomínám. Avšak protože pan premiér dělá vždycky všechno na poslední chvíli, začal i toto vždycky řešit až na tu poslední chvíli a navíc se ukázalo, že to vyřešit neumí. Neřekla bych ale, že tam byl z jeho strany úmysl nevyhovět koaličnímu partnerovi.  

Co za tím tedy podle vás bylo?

Celé se to táhlo tři měsíce, mělo to nějaký vývoj, a já bych určitě řekla, že to nebylo dobře. A nejzásadnějším zjištěním celé kauzy je, že premiér není schopen zaručit dodržování Ústavy. To je, myslím, špatně pro nás všechny.

Link

Co když se to bude opakovat?

Přímá volba prezidenta může změnit náš politický systém. To už si teď všichni uvědomujeme.

A jak komfortní je ta situace, které asistujete, pro vás osobně? Tedy že se nedodržuje Ústava, že si prezident uzurpuje stále větší a větší díl moci, že je Hrad de facto třetí koaliční stranou… Nejste přece jen součástí konstelace, která je svým způsobem dost nebezpečná?

Já to mohu zopakovat. Pokud bych si mohla dovolit zjednodušit debatu o současné vládě a účasti ČSSD v ní, tak bych řekla, že jsou tady dvě skupiny lidí. Jedni nám říkají, že je díky nám Andrej Babiš u moci, a druzí, že tam díky nám není SPD. A lze dodat, že Andrej Babiš by tam byl v obou variantách. A já si prostě ještě pořád myslím, že „B“ je podstatnější, proto jsem také loni přijala funkci ministryně.

Citat

A taky jsem přesvědčená, že jsme za ten rok dokázali být pojistkou. Dokázali jsme, že tady lze zachovat nezávislost veřejnoprávních médií, naši zahraničně politickou orientaci na Západ, jsme určitou brzdou v privatizaci veřejných služeb. Takže si pořád myslím, že to má velký smysl. Jan Hamáček se také zasadil o finanční stabilizaci České pošty, ministr zdravotnictví zkoušel opakovaně předložit navyšování spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví, čemuž jsme zabránili.

Co jsme naopak třeba prosadili, je zrušení karenční doby. Zkrátka se ukazuje, že nezávislost veřejnoprávních médií, sociální stát, směřování naší zahraniční politiky, obrana veřejných služeb, to všechno plníme. A svět není černobílý, avšak pro mě pozitiva převažují nad negativy, která bezesporu každá politická strana a její působení má.

Link

Na podzim to bude třicet let od listopadu 1989. Chystají se velké demonstrace, mimo jiné proti Babišovi. Budeme také vědět, jak je na tom premiér, pokud jde o kauzu Čapí hnízdo. Dorazit mohou finální verze auditů Evropské unie k jeho střetu zájmů. Nebude tlak, pod který se Babiš a jeho vláda dostanou, natolik silný, že všechna tato pozitiva, o kterých hovoříte, už nebudou dostatečně silným argumentem pro to, abyste ve vládě zůstávali?

To nedokážu předjímat. Ten tlak je obrovský neustále. Už jsem byla tázána, jaké to pro mě je, sledovat tak obrovské demonstrace. A samozřejmě, že je to obrovsky nepříjemné. Všechny ty akce bedlivě sleduji. Ostatně, když byla u vlády pravice, osobně jsem se účastnila tehdejších demonstrací proti jejím tupým škrtům. A teď jsem členkou vlády, proti níž se demonstruje.

Jistě že to neberu na lehkou váhu, jistě, že mi to není příjemné. Netvrdím, že tam lidé chodí na koncerty. A není to pro mě osobně vyřízené tím, že bych řekla, že máme svobodu slova a shromažďování a že si každý může říkat, co chce. Člověk nad tím uvažuje neustále a neustále si vyhodnocuje, zda pozitiva převažují. Takže pokud jde o ten podzim, nelze nic vyloučit. Teprve se ukáže, jakou dynamiku to celé nabere.

Zpět k rozpočtu na příští rok. Po ministryni financí požaduje resort práce jedenáct miliard. Mimo jiné vyhrožujete tím, že jinak dojde ke kolapsu v sociálních službách. Co si pod tím máme představit?

V návrhu rozpočtu na příští rok je v položce sociální služby nižší částka, než letos. Přičemž my jsme už letos museli sociální služby dofinancovávat. Minulý rok se nám totiž stalo, že jsme na poslední vládě před Vánocemi zvyšovali zdravotním sestrám tzv. zvláštní příplatky za směny, přičemž už byl schválený státní rozpočet. Jinak řečeno jsme navýšili platy, aniž by to bylo rozpočtově kryté. Kraje pak požadovaly více peněz, než kolik by odpovídalo navýšení platů.

Link

Pokud máme navýšené platy, navíc je budeme letos navyšovat znovu, tak zkrátka nemůžeme vyjít s částkou, která je nižší než letos. Přestože jsme v této oblasti navyšovali platy o čtyřicet procent, průměrná mzda je tam pořád 25 tisíc hrubého. Tedy méně, než kolik mají prodavačky v Lidlu, což je pro mě nepřijatelné. Práce pečovatelek je ve směnách, je fyzicky i psychicky vyčerpávající. A pokud se nám podařilo zastavit exodus lidí ze sociálních služeb, nemohu dopustit, aby se nám spustil nanovo.

V jednom vašem tiskovém prohlášení dokonce tvrdíte, že by hrozilo zavírání domovů důchodců. To by skutečně mohlo nastat?

Jistě, pokud by nastal výrazný propad v rozpočtu, hrozilo by to.

Pokud se člověk podívá na demografickou křivku, zjistí, že česká společnost stárne. Skoro bych si tedy myslel, že způsob, jak se postarat o důchodce, musí být logickou prioritou každé vlády…

To přesně byla také moje argumentace. A myslím, že jsem uspěla.

Které další agendy ministerstva práce by případný výpadek rozpočtu ohrožoval?

Ten výčet byl opravdu dlouhý. Kromě sociálních služeb chceme dorovnat dotační tituly pro obce, sociální práce na obcích, dotace pro ohrožené děti. Přes rekordní zaměstnanost je tady jistá skupina lidí, kteří jsou na volném trhu nezaměstnatelní, pro ně je vždycky myslím lepší, pokud vykonávají veřejně prospěšné práce, osvojí si tak nějaký režim, nějaké návyky a nejsou na dávkách. I na ně potřebují obce peníze.

Dále budeme přecházet na nové IT systémy. A pokud nebudou, zkolabuje v České republice výplata dávek, přičemž přes tento systém proteče pětaosmdesát miliard korun ročně. Potřebujeme také investice do nových budov, jinde rekonstrukci starých, potřebujeme dofinancovat právní ochranu dětí.

A musím zdůraznit jednu věc: hodně se mě dotklo, když jsem se o sobě a ČSSD musela dočíst takové hloupé výroky typu, že neumíme šetřit. Že jsme rozhazovačná partaj.

Citat

Tak to je klasická rétorická figura Andreje Babiše, že pouze on pečuje o veřejné finance s péčí řádného hospodáře…

Nicméně mně už ale opravdu došla trpělivost. Dotýká se mě to už i osobně. Když jsem studovala v Německu, a přišla jsem tam v osmnácti, musela jsem obracet každou marku, později euro. A pracovala jsem po celý rok, tedy o prázdninách i během semestru, dvacet hodin týdně, abych se uživila a vydělala si na studia. A nebyla to žádná legrace. A tohle člověka prostě formuje, nejsem žádnej prominentní fracek, který dostal něco zadarmo. Je to naopak tak – pokud bych použila onen známý citát –, že já šetření v DNA mám.

A co mě ještě fascinuje, jsou takové ty osobní věty typu: jedenáct miliard nedostane. Jakoby člověk mohl mít pocit, že skončí vyjednávání o rozpočtu, já dostanu jedenáct miliard, a jdu nakupovat. Přitom je to tak, že ministerstvo práce má 94 procent mandatorních výdajů.

Jinak řečeno: Ty peníze, které nejsou vázány na mandatorní výdaje, se pohybují okolo osmadvaceti miliard. A sedmnáct miliard jde na sociální služby, takže hýbat mohu s nějakými jedenácti miliardami, což jsou většinou dotace na obce. A oni mně budou předhazovat, že neumím šetřit. Je to absurdní a nemístná situace.

Link

Jak hodnotíte návrhy týkající se tzv. „zrušení stravenek“ nebo navýšení věku odchodu do důchodu, se kterými v posledních dnech přišlo hnutí ANO?

Pokud jde o stravenky, ČSSD dlouhodobě volá po revizi daňových výjimek. A paní ministryně přišla s jedinou, pouze s těmi stravenkami. Ten návrh ale neznám, vím o něm pouze z médií. Co mohu říct, je, že jde o fungující zaměstnanecký benefit, o který by lidé neměli přijít. A ten systém musí být efektivní. Až ale uvidíme návrh, okomentujeme ho.

Jinak si myslím, že bychom měli jít cestou zrušení jiných daňových výjimek, například zrušením odpočtu DPH u luxusních aut. Už jsem o tom s paní ministryní mluvila. Jenom v prvním čtvrtletí roku 2019 se do České republiky dovezlo – a je na to sleva na DPH – 24 aut značky Bentley, 21 Ferrari, 113 Jaguárů, 19 Lamborghini, 19 Tesel a 1716 luxusních BMV. Odhadujeme to na úspory okolo 2,5 miliardy korun. To je pro nás jasný kandidát na zrušení daňové výjimky.

Pokud jde o navýšení odchodu do důchodu, odmítám to. Ze tří důvodů. Za prvé: sice se nám zvyšuje věk dožití, avšak nezvyšuje se nám délka života ve zdraví. A lidé by neměli odcházet z práce do rakve. Spousta lidí odchází také to předčasného důchodu, a většinou ze zdravotních důvodů. Za další: navzdory vysoké zaměstnanosti čelíme strukturální nezaměstnanosti lidí nad padesát let. A pokud tady přijdou lidé po padesátce o práci, mnohdy už jinou nenajdou. A nakonec: stejně by to nevyřešilo finanční udržitelnost důchodového systému. Nejde o reformu, nýbrž o líbivou účetní operaci, která přenese zátěž do jiných systémů. Do dávek nebo do zdravotnictví. A systémově to nic nevyřeší. Hlavní argument ale je, že se tady lidem nezvyšuje délka bez zdravotních potíží.

Jaký očekáváte průběh pátečního předsednictva ČSSD? Ústecký kraj se již ozval s tím, že by měl Jan Hamáček rezignovat, zajímá mě tedy, zda čekáte nějakou ostřejší debatu?

My jsme standardní demokratická strana, nemáme tudíž všichni stejný názor. Pokud to bude ale diskuse vášnivá a upřímná, tím lépe. Myslím ale, že pokud si to vyříkáme z očí do očí, bude to optimální. Vzkazy přes média bych naopak označila za vysoce neinteligentní.

ČSSD čelí dlouhodobému úbytku voličů. Vy máte na starosti aktualizaci programu. Jednoduchá otázka na závěr: dokáže ČSSD čelit výzvám budoucnosti? A jakou podle vás tyto výzvy budou mít povahu?

Ty výzvy budou stejné, jako v minulosti. To se nemění. Bude to o udržitelnosti sociálního státu, o budoucnosti práce, o schopnosti adaptovat se na digitalizaci a automatizaci průmyslu, bude to o tom, zda zvládneme klimatické změny sociálně udržitelně. Bude to hodně o zkrocení makroekonomického systému, bude to o reformě daňového systému, který dneska není nastaven spravedlivě. Nebude to ale pouze o programu, nýbrž i o důvěryhodných lídrech a srozumitelné komunikaci a jednotě strany..

Link