Články odjinud

Největší volební otazník: účast mladých a úspěch protestních stran, říká sociolog Daniel Prokop

Největší volební otazník: účast mladých a úspěch protestních stran, říká sociolog Daniel Prokop

Agentura Median tento týden zveřejnila detailní analýzu, která se pokouší odpovědět na otázku, jaká je předvolební dynamika, odkud ke komu přecházejí jednotliví voliči, nebo jaké jsou základní sociální charakteristiky voličů českých politických stran. O výstupech analýzy – patří mezi ně například to, že Piráti a SPD jsou velmi silní ve věkové skupině do 24 let, hnutí ANO dominuje mezi lidmi nad pětapadesát let a má silnější podporu mezi voliči bez maturity, nebo že mezi vysokoškoláky stoupá podpora pravice – jsme hovořili s analytikem Medianu Danielem Prokopem.

Čím si vysvětlujete posun ANO doleva a transfer hlasů od ČSSD a komunistů právě k Babišovi?

Ten posun nastal ve dvou fázích. Jedna je dlouhodobá – ANO se ke starším voličům a voličům z menších měst a obcí, často bez maturity, posunulo v posledních dvou letech. Důvodem tohoto posunu je mix věcí, který bych rozdělil na vstupní podmínky, faktory v politice ANO a faktory v komunikaci. Vstupní podmínky – generace od 55 let je méně levicová, než byla před deseti lety, ale je minimálně stejně kritická k polistopadovému vývoji, jehož kritikou se Babiš zaštiťuje, a k velkým kauzám polistopadové historie jako je OKD, kterými se také brání, když se hovoří o kauzách jeho.  

Pak jsou tu konkrétní věci v politice ANO. Jednak politika vstřícná k seniorům a lidem v předdůchodovém věku, jakkoli byla vlastně často přijetím návrhů ČSSD – vyšší valorizace důchodů, nezvyšování odchodového věku, zrušení poplatků v nemocnicích. A na druhé straně posun k trochu obranářštějším pozicím v oblasti migrace, vyšší kritice Evropské unie a autoritářský tón některých vyjádření o demokratických institucích jako o 'žvanírně' apod. Tyto věci více rezonují mezi částí starší generace.

A pak je tu komunikace – část starší generace s nižším vzděláním či z menších obcí není zasažitelná internetem ani většinou tradičních seriozních tiskovin. Musíte být silní i v jiných kanálech – třeba v televizi a jezdit po republice. To vše Andrej Babiš dělal a navíc používá dost srozumitelný a emotivní jazyk a nebojí se opakovat. Může být ve výsledku osobnostně bližší části starší generace než mladí politici či politici úřednického typu.

To jsou možné faktory toho dlouhodobého posunu – ačkoli je dost hypotetické, jak velký vliv sehrály. Jednorázový posun pak nastal v květnu po vládní krizi a Babišově kauze s dluhopisy a nahrávkami s novinářem. Tyhle kauzy hnutí ANO vzaly další část mladšího a velkoměstkého elektorátu, ale posunula se k němu část sociálně-demokratických voličů, které více naštvala destabilizace vlády a kroky premiéra Sobotky. Takže ANO mělo vlastně nulové saldo, akorát dovršilo proměnu svých voličů. A sociální demokracie ztratila, protože středopraví liberálové její postoj ocenili, avšak to neznamená, že by ji museli volit.  

A ještě je tu – pokud jde o výsledky trendů – další zajímavá věc. Hnutí ANO získalo sympatie lidí, kteří nechodí vždy volit a nezajímají se tolik o politiku. V našich spojených datech od května asi dvacet procent jejich elektorátu pramení z lidí, kteří v roce 2013 nevolili, anebo si nepamatují koho. Tihle lidé jsou ale taky dost nejistí – z hlediska účasti a možnosti přechodu k jiným protestním stranám.

Pokud se hnutí ANO posouvá doleva, jak to že z toho neprofituje významněji ODS a TOP 09?

Tak pokud si středopravici definujeme jako ODS, TOP 09, a rozpadlou koalici KDU-ČSL se STAN, tak posilovaly. V létě 2016 měly v našem modelu tyto čtyři strany dohromady okolo 24-25 procent hlasů. Za rok to bylo 28-29 procent. Takže tam je posílení o nějaké čtyři body, které zhruba odpovídají meziročnímu oslabení stran na levici, tedy tomu přesunu k ANO a odpadu jiných voličů od hnutí ANO. Ale pak přišla dynamika posledních měsíců od srpna.

A v ní hodně posilují mladší a proti-establishmentové strany, tedy SPD a Piráti (jakkoli bych je nechtěl slučovat). Těží z toho, že vzrostla volební angažovanost mladších lidí. A možná se pro tyto mladší voliče už i ANO zařadilo do establishmentu a hledají další čerstvější variantu. To je asi největší a dnes nezodpověditelná otázka těchto voleb – bude tento trend v posledním týdnu pokračovat, přijde skutečně hodně mladších lidí k volbám?  

Ještě bych rád zůstal u sociální demokracie: kdo jsou dneska vlastně jejich voliči? Jaké má ČSSD pevné jádro a kdo ho tvoří?

Pořád je to generace nad 45 let, středněpříjmoví a nízkopříjmoví zaměstnanci a důchodci, častěji se středním vzděláním. Nadprůměrný počet voličů má ale ČSSD podle našich dat z první poloviny roku 2017 i mezi lidmi pracujícími ve státní a veřejné správě či ve školství. Možná i proto oslabila trochu méně ve velkých městech, než ve středních a menších městech a obcích.

Hnutí ANO se zjevně těší čím dál vyšší popularitě na periferii: v malých městech a obcích. Koho tam lidé většinově preferovali předtím a jak si tento jev vysvětlujete?

Zřejmě tam hrály roli právě ty zmiňované faktory přechodu od levice k hnutí ANO. Voliči levice z menších obcí nemuseli být nějací ideově zakotvení sociální demokraté či komunisté. Andrej Babiš na část z nich lépe zacílil jak jazykem a kampaní, tak kritikou polistopadového režimu, antielitářským apelelem a kritikou demokratických institucí. A právě tito voliči taky často přešli v době vládní krize, protože vyčítali ČSSD nestabilitu.

Obecně si myslím, že těm trendům oslabování tradičních stran pomohlo i to, že většina z nich skočila na vějičku, že musejí být stejně jako ony trochu populistické catch all parties – tedy že politika se dělá pro všechny a už není zastupováním určitých skupin obyvatel a světonázorů. V tomhle obecném souboji, kdy všichni chtějí pro celé Česko to nejlepší, i programy konvergují. Kolega Pavel Šaradín napsal zajímavý komentář, kde popisuje, jak většina pravice ustoupila od školného na vysokých školách, spoluúčasti ve zdravotnictví, velkého reformátorství důchodů, atd. Šaradín s nadsázkou píše, že vyhraje nějaká podoba sociálně-demokratického programu reprezentovaná jednou ze stran.   

Problém je, že když chybí štěpící témata a cíle voličů se nakonec shodují, tak jako tradiční strana hrozně lehce ztratíte. Při výběru strany jde o faktory jako novost, osobnost lídra, komunikace. Některé strany si to možná uvědomily, je ale otázka, zda včas a dost.

Kdo v tuto chvíli boduje ve velkých městech?

Tak samozřejmě pravice (ODS, TOP 09), mezi mladšími lidmi Piráti a Zelení. Ale jak jsem říkal – zdá se, že ČSSD tady od voleb 2013 ztratila méně, než v menších obcích.

Prostor ve středu a napravo od něj – pokud jde o nabídku – je u nás dlouhodobě a výrazně přeplněn: v čem se, pokud vůbec, liší voliči ODS, TOP 09, lidovců a STAN?

Těch kritérií je hrozně moc. Liší se v některých socio-demografiích – průměrný člověk deklarující volbu TOP 09 a STAN je mladší než volič Lidovců. ODS je silná ve střední generaci 35-60 let. Voliči některých z těchto stran se liší v míře společenského konzervatismu a také v tom, zda jsou orientovaní materialisticky (na pořádek, prosperitu apod.) či postmaterialisticky (na kvalitu demokracie, ekologii). Samozřejmě i jednotliví voliči těch stran jsou velmi odlišní, jsou to stupně šedi a řada voličů ODS bude více společensky liberálních a více postmaterialisticky orientovaných než někteří voliči TOP 09.

Celkově mi v datech přijde, že v mnoha věcech se voliči těchto stran liší mnohem méně než „jejich“ politici. V názorech na zahraniční politiku i některých ekonomických otázkách. Rozdrobení politické scény v této části spektra je dnes obrovské. Šanci na vstup do sněmovny má podle potenciálů měřených Medianem a Kantarem pro Českou televizi reálně deset stran (kromě hlavní osmičky i STAN a Zelení).

U Lidovců, STAN a TOP 09, které si mají z těch vámi jmenovaných nejblíže, se může stát, že se nad pět procent dostanou všechny, anebo také pouze jedna. Při ziscích mezi pěti a osmi procenty je ale stejně trochu poškodí d’Hondtův přepočet na mandáty po krajích. Takže to možná bude další impuls, zda politické síly neintegrovat.

A co Piráti? Kde hledat příčiny jejich expanze?

Za prvé, vyšší angažovanost mladých voličů. Kdysi byl rozdíl třeba pětadvaceti procentních bodů v deklarované účasti mezi lidmi nad šedesát let a do pětatřiceti let. Dnes je to jen okolo deseti procentních bodů. Což hraje velkou roli. Otázka je, zda to vydrží až k volebním místnostem. Další příčinou je asi solidní kampaň, lídr a pak to, že se stali alternativou pro lidi, kteří jsou zklamaní politikou, ale nejsou zcela zaměřeni celkově proti elitám a „systému“ jako voliči SPD. Trochu myslím těží i z toho, že těmhle volbám chybí jasné téma. Hodně se mluví o tom, kdo s kým bude v koalici apod. Místo „policy“ se soustředíme na „politics“. Což může prospět stranám, které se proti těm nešvarům aktuální stranické politiky vyhraňují. A dává to zapomenout, že v řadě tematických otázek nemají nějak jasné postoje.

A kdo dneska vlastně volí komunisty a jak se to má s údajným stárnutím jejich voličů? Ztenčuje se jejich pevné jádro voličů?

Spíše se ztenčuje ten počet potenciálních voličů, který se k nim vždy ve volbách nabalil z protestu. Dnes mají tito lidé více alternativ – u starších ANO, u mladších SPD apod. Pevné jádro se ztenčuje se stárnutím a myslím, že KSČM to bude mít těžší než v minulosti, pokud jde o jeho obnovu. Protože čerpala z lidí, kteří jsou nespokojeni v nějakém předdůchodovém věku a ještě si pamatují svůj pracovní život za komunismu a mají ho jako referenci. Ti nespokojení bez reference k minulému režimu mohou více tíhnout k novým protestním stranám.

A co nakonec Zelení, kteří pod Matějem Stropnickým učinili obrat doleva? Odsávají zklamané městské či progresivní voliče sociálním demokratům?

Zelení jsou pořád docela silní mezi lidmi do pětatřiceti let a trochu více mezi ženami, které obecně volí konsensuálnější strany – a když se koukneme na kampaně, tak ta od Zelených patří k těm, které nejsou negativně rámované. Nebyli moc viditelní v té předfinální fázi kampaně, ale v posledním měsíci v průměru výzkumů také mírně posilují. Jejich volební potenciál je až okolo sedmi procent, avšak jádro přesvědčených voličů mají malé. To, jak nakonec uspějí v přetahování vlažných nebo váhavých voličů, se tedy ještě uvidí.

Co to vše znamená ve vztahu k blížícím se volbám, pokud jde o stabilitu systému a soudržnost společnosti?  

To uvidíme po volbách. Ty jsou skutečně dost neodhadnutelné díky fragmentaci stran ve středu a napravo a díky velké dynamice posilování malých stran (Piráti, SPD), které se ale zároveň spoléhají na účast nejvíce nejistých voličů. Kdybych to měl říct oxymorónem – očekávám minimálně jedno větší překvapení.

Vše o sněmovních volbách čtěte zde.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud