„Kultura rušení“ konečně dorazila do Česka. Albatros ustoupil aktivistům a poslal knihu do stoupy

KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Cancel culture neboli kultura rušení dorazila do Česka – ovšem s nádechem frašky, jak už tomu u nás bývá. Nakladatelství Albatros se rozhodlo ustoupit protestům určité skupiny a nevydat knihu Nevratné poškození americké novinářky Abigail Shrierové. Kniha přitom už byla připravena, na pultech se měla objevit v následujícím týdnu, 4. dubna.

Albatros oficiálně záležitost zdůvodnil takto: „Knihu Nevratné poškození jsme se po pečlivém posouzení rozhodli nevydat. Chtěli bychom stručně objasnit, co přesně nás k tomu vedlo. Albatros Media reflektuje ve svém edičním plánu širokou škálu témat, která rezonují ve společnosti, a pohledů na ně. Proto jsme se chystali vydat i knihu zabývající se genderovou dysforií. Řada čtenářů i našich zaměstnanců ale záhy upozornila na kontroverze, které text tohoto konkrétního titulu provázejí, a poskytla mnoho argumentů a zdrojů k bližšímu prozkoumání. I z těchto důvodů jsme se rozhodli knihu znovu podrobně posoudit a vzhledem k citlivosti tématu jsme k celému procesu přistoupili co nejodpovědněji.“

A dodal: „Do diskuze jsme tak zapojili řadu lidí – mimo odborníky také členy knižní komunity, mladé čtenáře kolem projektu Humbook, kterých se téma silně dotýká, i naše zaměstnance. Jejich názory byly jedním z dílků našeho konečného rozhodnutí. Podporujeme diverzitu, vážíme si blízkého vztahu ke čtenářské komunitě a chceme vás ujistit, že nám vaše názory a podněty nejsou lhostejné.“

Před závorku vytkněme, že na takové rozhodnutí má Albatros plné právo. Žijeme naštěstí ve svobodné kapitalistické společnosti a každý podnikající subjekt má právo měnit svá obchodní rozhodnutí tak, jak si myslí, že je pro něj nejlepší. Korporátní newspeak o tzv. kultuře diverzity je daní době. Přesto je na tomto rozhodnutí, jakkoli bude vysvětlováno, mnohé zvláštní.

S největší pravděpodobností jde o první knihu od roku 1989, jež byla poslána do stoupy. Z minulosti známe řadu slavných příkladů, například Portnoyův komplex Philipa Rotha. Ten se nakonec, byť po letech, vydání dočkal. Stejně tak určitě vyjde i kniha Abigail Shierové. 

Jak bylo řečeno výše, nakladatel má na takové rozhodnutí právo a tvrzení o cenzuře jsou nesmyslná. Nicméně na jeho vysvětlení mnohé nesedí. 

Nechce se věřit, že nakladatelský dům typu Albatrosu, dominantního hráče na českém knižním trhu, by nevěděl, na jakou knihu kupuje práva. Nevratné poškození provázely kontroverze od samého začátku – ostatně jako každý text, který se dotýká nějakého území kulturních válek. Nebudeme asi daleko od pravdy, když řekneme, že právě pro tyto kontroverze po něm Albatros sáhl.

Hlavním důvodem, proč Albatros obětoval značné finanční prostředky, tak musela být obava z poškození reputace. Že nakladatelství bude označeno za „transfobní“ (nálepky se v kulturních válkách dávají strašně lehce) a ztratí některé ze svých čtenářů. Marketingové oddělení jistě vyhodnotilo pro a proti a následně rozhodlo tak, aby minimalizovalo škody pro firmu. Opakuji, zcela legitimní rozhodnutí.

Zhoubný diktát cancel culture a zdivočelého progresivismu. Bez totální změny jsme odsouzeni k smrti, varuje bývalý premiér

Odůvodněnost takové úvahy podporují fakta. V uplynulém týdnu se v českém literárním prostoru objevilo několik publicistických textů, které právě odpor proti vydání aktivizovaly. Jistá pamfletistka nabádala čtenáře, ať nekupují ani knihy vyhovující jejich světonázoru, pokud dané nakladatelství zároveň vydává literaturu jinou, podle ní závadnou. 

Dopad takového přípisu nemohl být velký, ale mohl lidi v marketingu Albatrosu vystrašit. Následoval další text v literárním obtýdeníku Tvar, který Albatros obviňuje ze snahy o zisk za „cenu toho, že ta kniha může ublížit řadě lidí a jde o propagaci hnutí omezujících lidská práva a lidi samotné.“ Hlavním argumentem autora (který knihu zjevně nečetl), je to, že knihu v Americe podpořil Joe Rogan a alt-right kruhy.

Daleko zajímavější – a tady se dostáváme k české frašce – je osoba povzdechu nad tím, že Albatros uvažoval o vydání takové knihy. Pod textem v Tvaru je podepsáno Kino Peklo (autorka je básnířka a nakladatelská editorka). Nedá příliš práce zjistit, že Kino Peklo je jedno z autorských jmen osoby jménem Jiří Feryna (též Marie Feryna, Marie Nedory a další). 

Ta o sobě dala vědět v nedávné době dvakrát. V roce 2018 dvojice žen z centra Klinika obvinila Ferynu ze znásilnění. Transgender aktivistka to omlouvala silnou podnapilostí a psychickými problémy. Policie vyšetřování odložila, podle všeho kvůli tomu, že ženy nevypovídaly. 

Ještě předtím, opět v literárním obtýdeníku Tvar, publikovala svůj „manifest“: „Zkrátka a dobře – budoucnost není jen queer, ale radical queer, respektive taková být musí. Je třeba skončit s izolovaností jednotlivých podskupin queer komunity, vzpomenout si, že ještě není dobojováno, a to ani legislativně… Radical queer znamená zrušit sexuální a rodové normy, očistit stigmatizované menšiny, včetně pedofilní komunity.“ 

Ano, podle Feryny, stejně jako mnohých dalších, zraňují především slova, činy jsou podružné.

Mladí aktivisté prý v Česku čelí útlaku. Na Karlovce vznikla obskurní ideologická studie, ze které mrazí

Z vysvětlení Albatrosu by se mohlo zdát, že jde o nějakou polemiku, pamflet, knihu záměrně vyhledávající kontroverze. Z textu Feryny pak že jde o nějaký štvavý text. Ani jedno není pravda. Abigail Shrierová je bývalá sloupkařka listu The Wall Street Journal, jehož redakční standardy o světelná léta překračují ty, o kterých se kdy bude zdát šéfredaktorovi Tvaru.

Podobná situace, kdy se nakladatelství rozhodlo nevydat plánovanou knihu, nastala před lety s memoáry Woodyho Allena. To bylo v době vrcholícího hnutí Me Too a zaměstnanci amerického vydavatele se proti vydání postavili, protože Allen čelil obvinění z dosti nepěkných věcí. 

Kniha nakonec – logicky – vyšla jinde. Česká realita je ale legračnější a fraškovitější: zatímco v Americe se zaměstnanci postavili proti vydání knihy kvůli reputačnímu problému autora, v Česku publicista s nejhorší reputační pověstí, jakou může muž mít, brání vydání knihy bezúhonné novinářky, aby to náhodou někoho nezranilo.

Woody Allen vzpomíná. Smutné paměti geniálního komika a režiséra, jenž se stal obětí doby

Přijetí knihy bylo rozporuplné od samého počátku, nicméně pozitivní recenze se objevily například v Sunday Times a Economistu. Ten dokonce knihu zařadil mezi jednu z nejvýznamnějších knih roku 2020. 

Pozitivní recenze zdůrazňují dvě věci: že se Shrierová věnuje významnému fenoménu; a že klade závažnou otázku, zda prudký nárůst případů genderové dysforie není důsledkem vlivu médií. Kritikové jí vyčítají manipulaci s fakty, používání nevědeckých termínů a přílišné zdůrazňování intervence lékařů v léčbě genderové dysforie.

Je třeba zdůraznit, že jde o knihu novinářky, nikoli o vědeckou monografii. Shrierová mluví o tématu, které je závažné, a říká věci, které jsou minimálně hodné pozornosti – třeba v nesouhlasné diskusi. 

Obviňování z „nevědeckosti“ je běžné v každém sporu a v kulturních válkách zvlášť: ostatně třeba feministka Camille Pagliová podobně obviňuje slavnou queer teoretičku Judith Butlerovou z nerespektování poznatků biologie. 

A dobrým příkladem je i skandál kolem kliniky Tavistock v Londýně. Investigativní novinářka BBC Hannah Barnesová ve své knize Čas přemýšlet poměrně jasně dokládá, že lékaři na klinice pod silným politickým vlivem aktivistů a lékařské komunity opustili principy kritického myšlení a podávali blokátory puberty prakticky bez rozlišení.

Filosofie moderní písně: Nová kniha Boba Dylana není o filosofii, ani o moderní písni. Je o Dylanovi – a to je mnohem lepší

Kniha Abigail Shrierové představuje jistě zajímavý – a nikoli zle míněný – příspěvek do diskuse. V češtině určitě dříve či později vyjde. Aktivisté, kteří zapříčinili její konec v Albatrosu, jsou jistě natolik inteligentní, že si toto uvědomují. Proč to dělali? Kvůli lidem trpícím genderovou dysforií určitě nikoli. Dělali to kvůli sobě, aby mohli dál prosazovat svou agendu a tlačit se do veřejného prostoru – opět, to je zcela legitimní, nic proti tomu.

A Albatros? No, tomu zůstal Černý Petr, ale pro český knižní trh je to dobrá zpráva. Albatros udělal špičkovou marketingovou kampaň knize, která vyjde jinde a jistě se bude dobře prodávat. Vydavatelství z toho nebude nic mít, ale ti ostatní ano. Tohle rozdělení společnosti promítající se do rozdělení čtenářů je zhoubné, ale pro malé nakladatele je to možnost a výzva.

V Česku nejsou dva nesmiřitelné tábory: Roste ale míra rozhořčení, zmatenosti a rezignovanosti

sinfin.digital