Woody Allen vzpomíná. Smutné paměti geniálního komika a režiséra, jenž se stal obětí doby

RECENZE | Na málokteré paměti z uměleckého světa se čekalo s takovým napětím jako na ty, jež napsal americký režisér Woody Allen. Kniha jednoho z největších filmových vypravěčů Ameriky, která mu hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století „ležela u nohou“, je nepřekvapivě skvělá, ale i velmi smutná. Její autor totiž, jak známo, čelí již roky nařčení ze zneužívání nevlastní dcery. Allenova situace je hodně složitá; dnešní doba přeje, v USA zejména, hnutím jako jsou #MeToo či Black Lives Matter víc, než je zdrávo, takže se obviněním všeho druhu stěží (u)brání i ti, kteří jsou – alespoň podle práva – nevinní.

O tom, v jakém postavení se Woody Allen ve Spojených státech nachází, svědčí nejen fakt, že se tu jeho poslední v Americe natočený film „Deštivý den v New Yorku“ prakticky nehrál, ale i to, že nakladatelství Hachette, jež mělo jeho memoáry s názvem Apropos of Nothing (česky „Mimochodem. Autobiografie“; Argo 2021) původně vydat, v obavách z reakce aktivistek a aktivistů (nejen) z hnutí #MeToo nakonec couvlo, a knížka posléze vyšla loni na jaře u konkurenčního Arcade. V Evropě si Allen stojí výrazně lépe, většina filmových distributorů i nakladatelství ctí presumpci neviny, a proto se zde jeho filmy s úspěchem promítají, i kniha jeho vzpomínek tu vychází víceméně bez problémů.    

To je moc dobře, pětaosmdesátiletý Woody Allen věru má na co vzpomínat. Jeho memoáry lze číst mnoha způsoby. Jednak jako sentimentální ohlédnutí za vlastním dětstvím v Brooklynu, za zoufale neúspěšným univerzitním studiem („měl jsem po krk Keatse a Shelleyho, a to, že pravda je krása a krása je pravda, jsem jim nežral“), za roky, které prožil na milovaném Manhattanu, a vůbec za dávno zašlými „časy nevinnosti“, za jeho začátky na jevištích hotelů, divadýlek a divadel, v nejrůznějších revue a varieté i, posléze, ve filmu. Intelektuální a umělecký svět na Broadwayi a v jejím okolí a vůbec celý NYC šedesátých a sedmdesátých let v Allenově knížce doslova ožily, jeho vyprávění je fascinujícím kaleidoskopem jmen, mikroportrétů stovek lidí ze showbyznysu, kratších i delších příběhů, nesčetných zdánlivě nelogických vsuvek a flashbacků, což je mimořádně atraktivní četba především pro „insidery“, tj. pro ty, kteří se o americkou kulturu té doby zajímají, ale nejen pro ně.

Film Manhattan (1979)
Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital