KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | V záplavě nejrůznějších komentářů a spekulací o motivech atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica zaniká jedna velmi pozoruhodná okolnost: I když politických atentátů zažila Evropa i v posledních letech celou řadu, až na naprosté výjimky byli pachateli vždy mladí a většinou velmi mladí lidé.
Aby na politika zaútočil 71letý důchodce, představuje naprostou výjimku. Nyní jde o to, zda se jedná o výjimku tzv. potvrzující pravidlo, která se nebude opakovat, nebo o začátek nového trendu radikalizace i těch nejstarších ročníků.
Jedna věc je jistá – stačí se podívat na seznam známých politických atentátů v Evropě a člověk snadno zjistí, v čem je pachatel útoku na Roberta Fica naprosto výjimečný: Všem podobným atentátníkům z minulosti by mohl takřka ve všech případech dělat dědečka, možná i pradědečka.
Jestli totiž mají političtí atentátníci za posledních sto let něco společného, je to nízký mladický věk. Namátkou: Josefu Šoupalovi, pachateli atentátu na tehdejšího českého ministra financí Aloise Rašína v roce 1923, bylo 19 let. Stejně starý byl i Gavrilo Princip, který zastřelil v roce 2014 v Sarajevu následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este (a zavdal tak záminku ke spuštění Velké – první světové – války).
Ani v moderní době se ale věk pachatelů politických atentátů nijak výrazně nesnížil. Belgický politik Alfred Gadenne byl v roce 2017 smrtelně pobodán osmnáctiletým mladíkem. Další atentátníci z posledních dvou desetiletí byli sice starší, ovšem nijak výrazně – vždy se jednalo o velmi mladé lidi.
Opět namátkou: atentát na polského politika, starostu města Gdańsk Paweła Bogdana Adamowicze, spáchal v roce 2019 sedmadvacetiletý Stefan Wilmont. O dva roky mladší byl Mijailo Mijailović, který v roce 2003 ubodal švédskou ministryni zahraničí Annu Lindhovou.
Ale i ti nejznámější političtí atentátníci historie nedovršili třicítku: vrah prezidenta Kennedyho, „mariňák“ Harvey Lee Oswald – 24 let; vrah rakouské císařovny „Sissy“, anarchista Luigi Lucheni – 25 let; vrah prezidenta Abrahama Lincolna, herec John Wilkes Booth – 26 let.
Politické atentáty byly dosud doménou mladých pachatelů
Výjimkou je snad pouze neonacista Thomas Mair, který v roce 2016 zavraždil britskou poslankyni Jo Coxovou – tomu bylo v té době mu bylo 51 a mohl být mezi politickými atentátníky, v naprosté většině o 30 let mladšími, považován za „stařeckou výjimku“, potvrzující pravidlo. Možná podobně jako v roce 44 př. n. l. Marcus Iunius Brutus (spolupachatel atentátu na Julia Cézara), kterému bylo v té do 41 let.
Staří na politiky neútočí
Z uvedených dat každopádně vyplývá, že na pravděpodobnost politického atentátu spáchaného člověkem po sedmdesátce by si ještě nedávno nikdo nevsadil ani korunu. Lidé hluboko v důchodovém věku na politiky neútočí! Politický atentát byl dosud takřka výhradně doménou mladých pachatelů.
Jistě, i velmi staří lidé páchají násilné trestné činy. Příkladem může být třeba „první český terorista“, penzista Jaromír Balda, odsouzený za teroristický útok na železnici. Zdeňku Kovářovi, který v roce 2015 v Uherském Brodě zastřelil osm lidí, bylo v době tohoto hrůzného činu 63 let. Také sousedské spory důchodců někdy končí vraždou.
Aby se ale senior 71+ vydal se zbraní v ruce s rozmyslem a vědomě zabít známého politika, dokonce v nejvyšší státní funkci, to je v evropském i světovém měřítku zřejmě unikát. A je tedy skutečně na místě se ptát, zda se jedná o jakýsi historický milník, nebo pouze o zcela výjimečnou událost, která už se dalších sto let nebude opakovat.
I pro politiky totiž dosud platilo, že přímé setkání se staršími lidmi či důchodci na veřejnosti pro ně představuje tu nejbezpečnější formu veřejné sebeprezentace. Změní se to poté, co na Fica zaútočil jedenasedmdesátiletý důchodce?
„Vaše úvaha jde správným směrem, ale k jejímu řešení zatím nemáme dostatek potřebných informací,“ řekl INFO.CZ psycholog Štěpán Vymětal, který přednáší předmět „Psychologie krizí a katastrof“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
U atentátníka, který se pokusil zabít premiéra Fica, mohla podle něj vést k radikalizaci kombinace několika faktorů. A teprve psychologické vyšetření určí, které faktory převážily natolik, že se 71letý člověk odhodlal k činu, představující dosud výhradně doménu generace jeho vnuků.
Radikalizace starců?
Štěpán Vymětal ale zároveň potvrzuje, že taková analýza může být velmi zajímavá a rovněž potřebná k odpovědi na otázku, zda se jedná o naprostou výjimku, nebo naopak o něco, co předznamenává určité znaky politické radikalizace u starších ročníků. „V úvahu totiž musíme vzít i řadu nových faktorů, jakým je třeba vliv sociálních sítí,“ řekl Vymětal.
To, že politické atentáty dosud páchali mladí a velmi mladí lidé, může mít podle psychologů své objektivní důvody. Mladá generace má určitou radikalizaci v krvi, oproti starším více riskuje, má sklon přiklonit se v nějakém okamžiku k různým ideologickým hnutí.
„Navíc jsou mladí lidé v té době ještě většinou bez rodiny, takzvaně neukotvení, což může opět vést k tomu, že se v některých případech uchýlí k činům, k nimž se ti starší už většinou neuchylují,“ řekla INFO.CZ psychoterapeutka Zuzana Hrušková, zaměřená na rodinnou terapii.
Atentátník, který v jedenasemdesáti letech pětkrát vystřelil na slovenského premiéra, se prakticky ze všech těchto dosavadních pouček a zkušeností vymyká. Otázkou zůstává proč.
