Nabízení ojetého auta „po prvním majiteli“ značně zvyšuje šanci prodejců dosáhnout vyšší kupní ceny. Ale současný konec klasických papírových technických průkazů ve smyslu novely silničního zákona značně komplikuje možnost ověřit pravost uváděných informací. Údaje o předchozích majitelích a tím i o historii vozidla jsou přitom klíčové při rozhodování o koupi a především pro cenu vozu.
Vysoké ceny nových aut i úbytek „lidových modelů“ vhání stále víc lidí do osidel obchodníků s ojetinami. Při troše štěstí člověk sežene zachovalé bezpečné a úsporné auto, které ještě dlouho vydrží na silnici.
Jenže při určování ceny takovéhoto výhodného nákupu jsou kromě fyzického stavu vozu důležité také údaje vztahující se k jeho historii. Typickou vábničkou je v tomto směru kultovní formulka v inzerátech: „Auto po prvním majiteli“, příp. „První majitel v ČR“ u vozů dovezených ze zahraničí.
Ztraceno v převodu
Údaje o jednotlivých majitelích vozidla, tak jak šli za sebou, jsou jasně patrné ze starých „velkých technických průkazů“. Ty ale byly od začátku roku zrušeny, resp. už nebudou vydávány nové – při převodu na nového majitele vám na úřadě starý „techničák“ vezmou a dál už budou údaje existovat jen v elektronické podobě.
Fyzicky velké technické průkazy již částečně nahrazuje dosavadní „malý techničák“ čili kartička „osvědčení o technickém průkazu“ – ten však uvádí jen malou část informací z dosavadního „velkého techničáku“. Jsou zde základní údaje o motoru, maximální rychlosti, hmotnosti nebo samozřejmě identifikační číslo vozidla či platnost STK.
Na přední straně se nově nachází i QR kód odkazující na ostatní data vozidla, která jsou dostupná pouze online. A to přes Portál dopravy, Portál občana, portál dataovozidlech.cz nebo v aplikaci eTechničák. Ovšem „právní historie“, včetně údajů o dosavadních majitelích, už u nově registrovaných nebo přeregistrovaných aut dostupná není!
Voda na mlýn podvodníků
Je nasnadě, že „schování“ klíčových informací dává nepoctivým obchodníkům prostor uvádět v inzerátech klamavé údaje, které se obtížně ověřují. „Pokud má ojeté auto v inzerátu uvedeno, že se jedná o vůz po prvním majiteli, zvedá se jeho cena v průměru o pět procent. Při větším počtu takových aut na tom může prodejce docela dobře vydělat, vždyť za loňský rok dělá toto navýšení zhruba 3 miliardy korun, které kupující mohli využít jinak. V ČR se prodalo 671 tisíc ojetin při průměrné ceně 374 tisíc,“ říká Martin Pajer z organizace Cebia zabývající se prověřováním historie vozidel. Podle Pajera v současnosti uvádí nepravdivé údaje o historii vozidel až 30 % prodávajících.
Podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky ale nebyly ani dosavadní „velké techničáky“ v tomto směru úplně stoprocentní: „Spolu s novým techničákem se v této oblasti nic nemění. Ani ve starých papírových nebylo vidět vše, resp. tam všichni majitelé nemuseli být zapsaní.“
Je pravda, že nejrozšířenější typ starých technických průkazů poskytoval prostor pro údaje o maximálně čtyřech po sobě jdoucích majitelích vozidla. Jakmile bylo majitelů více, vydával se průkaz nový, kde byl poslední vlastník zapsán na prvním místě. Každopádně šlo o průhlednější řešení než to nejnovější současné.
Podle Jemelky je problematika zpřístupnění údajů o dřívějších majitelích komplikovaná: „Kolem otázky uvádění informací se nyní vede diskuse. Uděláme si analýzu, ze které vyplyne, co by bylo a nebylo možné zveřejňovat, a dle jejích závěrů budeme postupovat dál. Pro představu: je třeba zvážit dopady do oblasti GDPR apod.,“ vyjmenovává mluvčí typické administrativní obtíže současnosti.
Bylo by dobré, kdyby stát problém vyřešil do doby, než současná nová auta zestárnou a budou se prodávat jako ojetiny „po prvním majiteli“. U aut, která nějakým způsobem naposledy „prošla registrem“ před prvním lednem 2024, totiž velké „techničáky“ stále existují – včetně historie.
