Novodobý Klondike. Udržitelné investice dobývají Evropu, během pár let budou mainstreamem

21. 12. 2020 • 06:00
Nejzásadnější převrat ve světě investic od vzniku ETF fondů v 90. letech. To je slovy poradenské společnosti PWC současná vlna odpovědného – neboli ESG – investování. Jde o způsob řízení firem, který kromě snahy o zisk bere srovnatelný ohled i na environmentální, sociální a manažerské aspekty provozu firmy. Data naznačují, že ESG přístup bude během několika let mainstreamem.

Nový Klondike je ukrytý ve třech písmenech – ESG. Akronym složený z anglických slov Environmental, Social a Governance představuje stále ještě relativně novou investorskou vlnou, která klade podobný důraz jako na generování zisku i na udržitelné chování firmy právě v těchto třech oblastech.

Co konkrétně si tak lze pod ESG společností či ESG fondem představit? U ohledu na životní prostředí – hlavním pilíři ESG přístupu, kterému na popularitě dodává Pařížská dohoda z roku 2015 – společnosti řeší například to, jak v co největší míře využívat zelenou energii, jak produkovat co nejméně odpadu; uhlíková neutralita je svatým grálem. Pokud se jedná o kosmetické, farmaceutické, zemědělské a některé další firmy, patří mezi kritéria i ohleduplné zacházení se zvířaty.

Sociální dimenze odpovědnosti, která se začíná prosazovat od roku 2018, se věnuje vztahům firmy vůči zaměstnancům, obchodním partnerům, místním komunitám či minoritním akcionářům. Spadá sem například i otázka, zda a proč si firma vybírá dodavatele, kteří sami naplňují ESG kritéria. A oblast Governance, manažerského řízení pak řeší priority, jako je odměňování vedoucích manažerů, možný konflikt zájmů, nastavení systémů vnitřní kontroly či pravidelné auditování.

Všechny tyto oblasti jsou při ESG řízení postaveny na roveň tomu, zda a jak firma dokáže vydělávat peníze. Stále více se přitom ukazuje, že se nejedná o „buď – anebo“ přístup. Ačkoliv v minulosti mnozí analytici argumentovali, že ESG společnosti a fondy mají proti svým ne-ESG protikladům nižší výnosnost, poslední tvrdá data taková tvrzení rozporují. 

Podle velké studie poradenské společnosti Morningstar ESG fondy v posledním desetiletí výkonností předstihly své ne tak odpovědné protějšky v šesti z deseti případů. A nejde jen o delší dobu deseti let, studie zjistila, že ESG fondy mají lepší výkonnost i během tříletého, respektive pětiletého období, dobře se jim vede i v čase covidové pandemie.

Nejde ale jen o fakt, že ESG fondům se vede „o něco lépe“. Odpovědné investování kromě toho, že investorům umožňuje vložit peníze do jim blízkých myšlenek a hodnot, rovněž ze své podstaty limituje některé systémové problémy, kterým jsou investice do tradičnějších aktiv vystaveny. Příkladem může být třeba havárie ropné plošiny Deepwatter Horizon v roce 2010, která poslala ceny akcií společnosti BP na dno Mexického zálivu.

„V Evropě směřujeme k tomu, že ESG se stane standardem v investování. Není to přitom daleká budoucnost, bavíme se o horizontu pěti let,“ vysvětluje pro INFO.CZ Petra Šimčák, zástupce ředitele obchodu správce aktiv Amundi CR. „Jde o trvalý faktor, který vyžadují nastupující generace. Stará definice hlavního cíle firmy, tedy generovat zisk pro své akcionáře, je přežitá. Firmy dnes musí myslet vedle své ziskovosti stále více na to, zda podnikají udržitelně, odpovědně k životnímu prostředí a rozvíjí sociální rovnost. Pokud by firmy myslely jenom na ziskovost, začali by se od nich zákazníci dříve nebo později odvracet.“ 

Šimčák přitom uvádí další příklady, co pro firmy reálně znamená mít ESG přístup. „Například u automobilek se mimo jiné díváte na to, zda měď, které bude v elektrických vozech potřeba více a více, pochází z dolů, které jsou spravovány zodpovědně k životnímu prostředí, což nemusí být jednoduché vzhledem k počtu těchto dolů po celém světě."

Evropa vede

Trend je zřejmý. Oblíbenost ESG investic mezi investory v posledních letech výrazně roste a odpovědné investování má nakročeno k tomu stát se mainstremem. Evropa je přitom pro tento typ investic zaslíbeným kontinentem – podle velké studie poradenské společnosti PWC vzroste podíl fondů, které spravují ESG aktiva, z 15 procent v roce 2019 na až 57 procent v roce 2025.

Podíl fondů a velkých investorů, které mají ve svých portfoliích aktiva, jež nesplňují ESG kritéria, bude v nadcházejících letech klesat. A to poměrně výrazně. Jak vyplývá ze zmíněné studie PWC, tři čtvtiny velkých institucionálních investorů, jako jsou pojišťovny či penzijní fondy, plánuje přestat kupovat tato aktiva ke konci roku 2022 – a nahradí je ESG variantami. 

Jaké jsou katalyzátory úspěchu ESG přístupu právě v Evropě? Jedním z hlavních důvodů je změna paradigmatu, která vychází z takzvané Zelené dohody pro Evropu. Tento dokument má jako ultimátní cíl přeměnit ji na uhlíkově neutrální kontinent a cestou nastoluje nové regulace a podporuje „zelené“ iniciativy a společnosti. Mezi další důvody, proč se ESG fondům v Evropě tak daří, patří stále větší poptávka od investorů, velmi slušná a udržitelná výnosnost. „Institucionální investoři místo na krátkodobou výkonnost kladou důraz na tvorbu dlouhodobé hodnoty a mnohem víc dají na to, jak vypadá hodnocení společnosti na základě ekologických, sociálních a governance faktorů,“ vysvětluje Alice Machová, vedoucí partner poradenství v oblasti finančního účetnictví, CFO agendy a udržitelného rozvoje společnosti EY.

Na ESG vlně se pochopitelně vezou i tuzemské společnosti a fondy a tuzemští retailoví spotřebitelé i institucionální investoři už mají poměrně velkou paletu možností, kam investovat. „U většiny investičních společností již dnes na našem trhu naleznete možnost investic, které jsou v souladu s ESG standardy,“ popisuje pro INFO.CZ Jaromír Sladkovský, ředitel Raiffeisen investiční společnosti. „V Raiffeisen bance nabízíme například již několik let podílový fond Raiffeisen fond udržitelného rozvoje, který investuje většinu svého majetku do rakouských ESG fondů společnosti RCM (Raiffeisen Capital Management), která se poměrně intenzivně věnuje ESG investování a je v Rakousku lídrem trhu,“ dodává. 

Raiffeisen pochopitelně není jedinou společností, která investice do ESG fondů nabízí. Přehled bank a firem nabízejících ESG fondy, stejně jako jejich výnosnost, už brzy najdete v obsáhlém přehledu na INFO.CZ, který jsme v rámci seriálu o ESG investování připravili.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Vratislav Dostál
Včera • 17:00

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.