Koronavirová pandemie silně poznamenává rovněž práci českých egyptologů. Jednak hatí návštěvnost výstavy Sluneční králové v Národním muzeu, jednak komplikuje práci na vykopávkách. S tou se ale pojí další problém, a to nedostatek peněz. „Musíme počkat, jestli se nám podaří zajistit chod egyptologického ústavu i nadále. Egyptská strana náš plán prací na letošní rok již schválila, zatím ale máme peníze pouze na ostrahu lokality, což samo o sobě není levná záležitost. V kladném případě bychom mohli začít pracovat někdy v březnu,“ konstatuje v rozhovoru pro INFO.CZ dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu a držitel koncese na vykopávky v Abúsíru profesor Miroslav Bárta.
Jednali jste s Egyptem o možném prodloužení Slunečných králů, výstavy nálezů českých egyptologů v Národním muzeu. Nakonec bude až do 6. června. Jak se to povedlo?
Prodloužení výstavy schválila egyptská vláda tuto středu, po několika týdnech jednání. To dává mírný důvod k optimismu, pokud náš stát zvládne epidemii a očkování. Jinak je to doklad, jak moc si Egypťané váží práce našeho ústavu a partnerství s Národním muzeem a Univerzitou Karlovou. Výstavu jsme přivezli, a nestydím se na to opět poukázat, za ve světě neobvykle vstřícných podmínek.
Většinu času byla bohužel nepřístupná, přitom šlo o historicky jedinečný projekt. Jak to celé hodnotíte?
Za těch několik týdnů loňského roku výstavu stihlo vidět 35 tisíc lidí, což je poměrně vysoké číslo. Byla a je v zájmu médií a věřím, že ji ještě navštíví desítky tisíc lidí z domova i zahraničí. Poptávka tu je obrovská.
Kolikrát jste sám artefakty v Národním muzeu prošel? A dospěl jste díky těmto prohlídkám k něčemu novému?
Většinu předmětů z Abúsíru jsem měl možnost držet v ruce a v posledních 30 letech naprostou většinu z nich vidět v okamžiku jejich nálezu. To je velice důležité, protože naprostá většina z nich tak má svůj unikátní příběh. Je ale samozřejmě zvláštní pocit vidět je každý jeden z nich osamoceně, se spotlighty a dychtivé návštěvníky kolem nich.
V expozici jsem byl nejméně desetkrát. Celý koncept se mi moc líbí a každá část má své kouzlo. A je krásný pocit vidět spokojené návštěvníky. Věda se nedá dělat ve věži ze slonovinové kosti. Navíc, jak známo, archeologie díky dlouhým časovým řadám je strategická věda.
Jak složité bude v aktuální situaci dostat artefakty zpět nejen do Egypta, ale rovněž do dalších států?
Nemyslím si, že by to měl být významný problém. Přes všechny svízele a prostoje s očkováním v celé Evropě a v naší zemi zvlášť věřím, že za pár měsíců bude situace mnohem lepší. Populace bude z velké části proočkovaná, bude teplo a slunce, což jsou zásadní nepřátelé všech mutací covidu, stejně jako zinek.
V Káhiře má být letos otevřeno nové egyptologické muzeum, máte zprávy o tom, jak to celé bude? Podílejí se na tom i čeští egyptologové?
Pokud vím, celý projekt Velkého egyptského muzea (The Grand Egyptian Museum) má skluz a není se čemu divit. Přímo na jeho otevření se nepodílíme, ale v hlavních expozicích bude samozřejmě celá řada našich nálezů a objevů z Abúsíru.
Jak to vůbec vypadá s vašimi letošními expedicemi?
To se teprve uvidí. Vše se samozřejmě odvíjí od peněz a tam si musíme počkat, jestli se nám podaří zajistit chod egyptologického ústavu i nadále. Egyptská strana náš plán prací na letošní rok již schválila, zatím ale máme peníze pouze na ostrahu lokality, což samo o sobě není levná záležitost. V kladném případě bychom mohli začít pracovat někdy v březnu.
Alespoň vydávání knih vám snad koronakrize příliš nekomplikuje. V Národním muzeu tak vyšlo k Slunečným králům hned několik publikací, v čem jsou unikátní?
Vyšel průvodce výstavou s využitím původních textů k výstavě, který je vhodným nástrojem pro pochopení toho, co lze na výstavě vidět. Pak jsou k dispozici české a nyní již pomalu i anglické studie českých i zahraničních vědců, vztahující se k více jak století trvajícím archeologickým a mezioborovým výzkumům na lokalitě Abúsír. Ty jsou ale již trochu odbornější. A konečně v letošním roce budeme vydávat i odborný katalog všech předmětů na výstavě. Kromě toho ještě krátce před výstavou vyšla rozsáhlá publikace s názvem Stvořené pro věčnost obsahující příběhy těch nejslavnějších objevů naší expedice v Abusíru.
Rovněž jste spolueditoval poctu nejslavnějšímu egyptologovi světa Zahimu Hawassovi. V čem je tato kniha zajímavá?
Zahi je osobní přítel, a proto jsem byl rád, že jsme mohli sestavit mezinárodní editorský tým a otisknout výsledky bádání více jak 100 badatelů z celého světa k Zahiho poctě. Ten člověk udělal pro egyptskou archeologii a náš obor jako takový obrovský kus práce. Egyptologie je na celém světě tak populární i díky jemu. Nakonec jsme všechny příspěvky museli rozdělit do tří svazků o celkové váze šest kilogramů. Zajímalo by mě, zda to někdo někdy učte od první do poslední stránky. Celý opus jsme mu předali, společně se zástupci egyptské vlády v listopadu loňského roku na galavečeru v Egyptském muzeu v Káhiře.
Také jste dopsal svých Sedm zákonů, kdy a jak vyjdou?
Ano, to je pravda. V těchto dnech se upravuje finální podoba textu a vybírají grafické přílohy, z nichž některé budou, myslím, unikátní, a to jak co do lokace, tak i obsahu. Kniha jako taková je v péči brněnského nakladatelství Jota a vycházet by měla 17. května, přičemž fyzická prezentace bude i na Knižním veletrhu v Praze, který se letos posunul.
A konečně film Civilizace, jehož je INFO.CZ mediálním partnerem? Kdy uvedete ten?
I v případě tohoto projektu jsme prakticky hotovi, režisér Petr Horký dolaďuje střih, několik dotáček, pracuje se na zvuku. Premiéra by se měla konat toto léto, kde, o tom se stále ještě jedná.
