Vláda ztrácí důvěru. Češi podceňují koronavirus a omezují se méně než na jaře

Nárůst počtu lidí, kteří pracují z domu, byl v druhém říjnovém týdnu oproti září malý. Z šetření Život během pandemie plyne, že na home office bylo jen deset procent pracovně aktivních respondentů. A to zejména díky nárůstu v IT a finančním sektoru. Na jaře, během první vlny koronaviru, přitom byla na home office téměř čtvrtina lidí, a další nepracovali. Také míra kontaktů klesla ve sledovaném týdnu jen velmi málo.

Šetření tak potvrzuje relativně laxní přístup nemalého počtu lidí k doporučením vlády. Ukazuje se, že vláda ztrácí důvěru a především autoritu. Lidé jí přestávají věřit a na rozdíl od jarních měsíců hrozbu nakažení koronavirem podceňují, jak naznačují také data jiných agentur. Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury PAQ Research, která stojí za projektem Život během pandemie, lze sice v dalších dnech, tedy po 11. říjnu, očekávat další nárůst lidí pracujících z domu, avšak podle dat Google mobility track, která agentura páruje se svými daty, spíše v jednotkách procentních bodů. „Nikoli na jarní úroveň,“ upozorňuje Prokop.

Pokud jde o míru kontaktů, která také klesá velmi málo, respondenti v průměru reportovali, že byli v týdnu ve významném kontaktu (pět minut osobně) s dvaceti lidmi, což je oproti předchozímu období pokles z hodnot mezi 22 až 24. Pro srovnání, na jaře lidé udávali v průměru sedm až osm kontaktů týdně. Další pokles lze podle Prokopa sice očekávat v týdnu od 12. října, svízel ale spočívá v tom, že dnešní epidemiologickou situaci stále ovlivňuje velká aktivita do 11. října.

Demencí proti koronaviru. Na Staromáku dostali nakládačku hlavně nespokojení občané

Je přitom zjevné, že práce z domu souvisí také s mírou kontaktů. „Lidé, kteří pracují na home office, v posledních týdnech reportují, že jsou ve významném kontaktu jen se zhruba dvanácti lidmi. Ti, kteří docházejí plně do práce, mají okolo třiceti lidí, se kterými jsou v kontaktu,“ glosuje situaci Prokop. Prakticky to znamená, že má práce z domu výrazný vliv na omezení kontaktů, a tudíž také na komunitní šíření epidemie. Prokop má v tomto ohledu jasno: Česká republika tento potenciál dosud plně nevyužila.

Přesto lze říct, že sociální aktivity do 11. října mírně klesaly. „Počet lidí, kteří v týdnu před zavřením hospod a v restauraci tato stravovací zařízení navštívili, klesl na dvaatřicet (z letních padesáti a zářijových šestatřiceti). Mírně klesají také rodinné návštěvy. Pokles u restaurací i rodinných návštěv souvisí s obavami – takže zřejmě jde o reakci na epidemii,“ říká Prokop a dodává, že další typy aktivit souvisí spíše se změnou ročního období.

Z dat, která má agentura k dispozici, podle Prokopa také plyne, že lidé začali nosit roušky a respirátory, a mírně stoupá i počet lidí, kteří se snaží vyhýbat přeplněným prostorám a fyzickým kontaktům. „K 13. říjnu to ale deklarovalo okolo pětašedesáti procent oproti devadesáti procentům ve stejném panelu v jarní vlně epidemie.“ Pokud jde o ekonomické dopady, příliš se nemění. „Ale sledujeme nárůst lidí, kteří mají obavy ze ztráty práce. Ekonomické obavy mohou růst s nezvládnutím druhé vlny epidemie a strach ze ztráty práce mimo jiné mírně zvyšuje tendenci respondentů šetřit, což může omezit ekonomiku,“ uzavírá Prokop.

„Debil“ Babiš. Proč to Maláčová říká a co by si z toho měli vzít v ČSSD?

SDÍLET
sinfin.digital