Krajské noviny před volbami sloužily především jako politické tlampače

 FOTO: MICHAL SVÁČEK / MAFRA / Profimedia

Vojtěch Kristen

13. 10. 2020 • 06:00
Většina krajských novin se před nedávnými volbami proměnila v politické tlampače. Avšak pouze pro hejtmany a jejich radní, opozice se do krajských zpravodajů snažila dostat většinou marně. Ukazuje to analýza protikorupční organizace Oživení. 

Přehlídka úspěchů vládnoucích politiků, takřka nulová novinařina a v nejkřiklavějších případech dokonce házení špíny na politické oponenty. Tak podle analýzy protikorupční organizace Oživení vypadaly před volbami vydání většiny krajských zpravodajů. Ty přitom v nedávných volbách nehrály vůbec zanedbatelnou úlohu – měsíční náklad analyzovaných krajských novin činí asi dva a čtvrt milionu výtisků. 

„Čtenost zpravodajů je poměrně vysoká. Jednak je to tím, že jsou většinou distribuovány zdarma, za druhé konkurenčních novin, které by se zajímaly o lokální politiku, už na trhu moc není,“ vysvětluje pro INFO.CZ analytička hnutí Oživení a zpracovatelka studie Šárka Trunkátová. 

K čemu analýza došla? Ve stručnosti je závěr takový, že krajské zpravodaje v naprosté většině případů slouží mnohem více vládnoucím politikům než obyvatelům kraje. Čtenář namísto objektivního zpravodajství a vyváženosti dostává do rukou „pouze jednostranné informace podepřené citacemi hejtmana či radních.“ Opozice? Jakoby neexistovala. 

To se nejčastěji projevuje tím, že je na stránkách radničních novin „přehejtmanováno“. Letos v tom byl rekordmanem ex-hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM), který byl v jedom čísle zpravodaje zmíněn sedmadvacetkrát, což doprovázelo celkem devět jeho fotografií. Zdárně mu sekundoval ex-hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO) se šesti fotografiemi na číslo a ex-hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) se čtyřmi fotografiemi. 

Mimochodem, Oživení u každých novin analyzovalo čísla od jara až do září a jak se ukázalo na celkových datech, zmínky o hejtmanovi a radních příznačně před volbami výrazně vzrostly. Zatímco na jaře těchto zmínek bylo dohromady jen 167, v září se toto číslo zvýšilo o více než polovinu na 278.

Prohřešky krajských zpravodajů – tedy novin, u nichž je vydavatelem přímo kraj – se však neomezují pouze na adoraci vládnoucí krajské koalice. Problémem je i časté vygumování opozičních zastupitelů, kteří marně hledají způsoby, jak by se na stránky zpravodaje placeného z krajského rozpočtu dostali. A pokud už se do tisku dostanou, je to občas za bizarních podmínek. Například jako ve Středočeském kraji, kde dal místní zpravodaj možnost opozici ke zviditelnění se prostřednictvím ankety nazvané „Čím prospěly investice Středočeského kraje občanům?“

V extrémních případech krajské listy slouží jako nástroj k házení špíny na politické konkurenty. Letos se to ve vztahu ke krajským volbám (nikoli senátním) týkalo pouze Zlínského kraje, kde byly do značné míry redukovány na spor o novou nemocnici. „A právě ve zlínském Magazínu 21 se ze strany ex-hejtmana Čunka objevila dehonestace lidí, kteří byli nositelé názoru, že nová nemocnice není tolik nutná nebo chtěli debatovat o její finanční výhodnosti,“ uvedla příklad Trunkátová. 

Systémový problém

Všechny tyto prohřešky krajských zpravodajů přitom představují kapitulaci nejen vůči novinářské etice, ale především vůči tiskovému zákonu, který se o fungování médií samosprávních celků explicitně zmiňuje. Podle legislativy je „vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace (…) a poskytnout přiměřený prostor pro (...) názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku.“ Jinými slovy, zajistit, aby se opozice také dostala za férových podmínek ke slovu. 

To se nyní často neděje a Oživení tak podá celkem deset podnětů ohledně možného porušení zákona Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí – a protože se část analýzy týkala i televizních pořadů, tak i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.  

Problém se ale případným rozhodnutím Úřadu či Rady nevyřeší. Je systémový. V naprosté většině případů totiž dodávání obsahu krajských novin zajišťují přímo kraje vlastními silami. To však znamená, že tuto činnost nejčastěji dostane na starost PR kraje, případně přímo tiskový mluvčí. A u nich si lze jen velmi těžko představit situaci, kdy by svou činností aktivně šli proti zájmům aktuálního chlebodárce.„Je to tak, toto nesystémové nastavení je jedním z hlavních problémů současného stavu a dlouhodobě na to upozorňujeme,“ připouští Trunkátová. Podle analytičky by především pomohlo to, aby kraj na pozice redaktorů angažoval skutečné novináře na plný úvazek a ne pouze někoho, komu krajské listy takzvaně spadnou do klína. 

SDÍLET