Rok 2020 jako bod zlomu pro technologické firmy

Leoš Rousek

09. 10. 2020 • 12:00
Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Koronavirová pandemie letos jasně vede pomyslnou hitparádu top mediálních témat. Kdyby přece jen takový žebříček chtěl někdo sestavit, musel by na druhé příčce uvést technologické společnosti. Z pohledu dlouhodobých dopadů přitom toto téma covid-19 nejspíš překoná.

Nebezpečný virus jistě po čase zeslábne. Jeho dopad, doufejme již brzy, začne tlumit také dostupnost účinné a bezpečné vakcíny. Naopak vliv on-line gigantů jako jsou Facebook, Google či Amazon na ekonomiku a úspory milionů jednotlivců přetrvá. Vzhledem k vývoji v americkém Kongresu se ale význam a forma jejich vlivu bude postupně vyvíjet a měnit. Změny pocítí nejen uživatelé služeb těchto firem, ale také jejich akcionáři. Dopadnou také na všechny ostatní společnosti, tedy i mimo technologický sektor, jež se budou muset vypořádat s novými pravidly pro potírání monopolů.

Minulé vydání tohoto newsletteru se zaměřilo na historii stručného paragrafu 230, který se skládá z 26 slov a je obsažen v americkém zákoně o elektronické komunikaci z roku 1996. Právě ten otevřel dnešním digitálním hegemonům cestu k dobytí internetu z pohledu jejich tržních hodnot a množství času, který jim většina lidstva denně věnuje. Paragraf 230 zbavil platformy odpovědnosti za obsah publikovaný na internetu jejich uživateli. Cílem bylo ochránit on-line firmy před zbytečnými žalobami. Význam sociálních sítí však postupně přesáhl vliv tradičních médií (která nesou za publikovaný obsah plnou odpovědnost), což vede mnoho amerických politiků k závěru, že on-line platformy není třeba chránit pomocí zvláštního právního režimu.

Kongres v tažení proti on-line gigantům přitvrzuje

Po 16 měsících jednání, které spustila série předchozích vyšetřování on-line firem za různé prohřešky v konkurenčním boji, se tento týden do médií dostala rozsáhlá zpráva antimonopolního výboru americké Sněmovny reprezentantů. Na 449 stranách poskytuje první konkrétní náhled na to, co on-line platformy v případě legislativních změn, včetně případného zrušení paragrafu 230, čeká. Zamýšlené právní úpravy se jednotlivých firem dotknou v různé míře. Zahrnovat ale mohou povinné rozdělení jejich služeb do samostatných společností (např. Alphabet by už nemohl vlastnit vyhledávač Google, e-mailovou službu Gmail a video portál YouTube), vymezení přesných oblastí pro jejich činnost (např. míru vlivu Facebooku v oblasti sociálních médií) či tvrdý zákaz upřednostňovat vlastní aplikace (např. v appstorech společností Apple a Amazon) na úkor nabídky nezávislých vývojářů. Zpráva se také zabývá povinným oddělením sociální sítě pro vizuální obsah Instagram a mobilní chatovací aplikace WhatsApp od společnosti Facebook, která je koupila v letech 2012, respektive 2014.

Zpráva dále načrtla možné změny amerických antimonopolních zákonů, které by měly dopad na regulaci konkurenčního boje nejen v USA, ale také mimo ně. Výbor doporučuje, aby příslušná nová antimonopolní legislativa „brala v potaz nejen ochranu spotřebitelů, ale také zájmy zaměstnanců, živnostníků, nezávislých podniků, svobodných trhů, férové ekonomiky a demokratické ideály.“ Na první pohled to vypadá jen jako další vzletná politická deklarace. 

Podle dnes platné legislativy jsou antimonopolní úředníci povinni zkoumat zamýšlené spojení dvou či více firem výhradně z hlediska, jaký dopad by omezení konkurence na trhu mělo na ceny pro koncové zákazníky. Pokud nevede ke zdražení služeb či výrobků, je transakce schválena. Ovšem v době, kdy on-line platformy své služby nabízejí zdarma výměnou za osobní data svých uživatelů, která dokážou zpeněžit na reklamním trhu, nedává takový test monopolního jednání na základě ceny příliš smysl. Zákonné změny by tak za určitých okolností mohly vést i ke konci e-mailových služeb zdarma v rozsahu, ve kterém je nyní nabízí třeba právě Alphabet prostřednictvím služby Gmail.

Dotčené společnosti se proti zprávě kongresového výboru krátce po jejím zveřejnění ohradily a její závěry vyvracejí. Podle Alphabetu obsahuje zastaralé a nepřesné údaje, které šíří jeho rivalové. „Američané si jistě nepřejí, aby Kongres rozdělil produkty Alphabetu nebo omezil přístup k těmto zdarma poskytovaným službám, které denně využívají. Cílem antimonopolní legislativy má být ochrana spotřebitelů, nikoli pomoc našim obchodním rivalům. Mnohé z návrhů, které zahrnuje tato zpráva, ať už jde o povinné rozdělení společností nebo podkopání zásad vyplývajících z paragrafu 230, by spotřebitelům způsobily významné újmy,“ uvedla společnost, která ovládla svět on-line reklamy.

Facebook se ohradil zejména proti návrhu rozdělit jej na jednotlivé produktové části. „Instagram a WhatsApp se staly tak úspěšnými, protože Facebook do jejich rozvoje investoval miliardy dolarů,“ uvedla společnost v oznámení citovaném deníkem Wall Street Journal.

Kolik peněz je vlastně ve hře

Když je řeč o miliardách dolarů, je dobré se podívat na celkovou tržní hodnotu širší skupiny technologických firem, mezi které kromě již zmíněných patří také dodavatel softwarových a cloudových služeb Microsoft. Jaký bude dopad na investiční majetky všech, kdo akcie AMAGF (Apple, Microsoft, Amazon, Google a Facebook – seřazené podle jejich současné tržní kapitalizace) vlastní ať už přímo, nebo prostřednictvím podílových fondů? Tým analytiků ze společnosti Horizon Kinetics, za kterou stojí americký investor Murray Stahl, připravil studii o tom, jak by se hodnoty a tržní podíly těchto firem mohly v budoucnosti změnit za předpokladu, že by je případné právní změny výrazně neovlivnily.

„Průměrný roční růst obratu těchto firem dosahoval v období uplynulých pěti let 15,5 %. Analytici navíc očekávají, že tempo růstu obratu v roce 2020 zrychlí na 16,5 % a příští rok bude činit 16,4 %,“ uvádí studie Horizon Kinetics a dodává, že je důležité tyto procentní údaje převést do absolutních hodnot a zasadit do širších souvislostí.

Proti letošní základně společného obratu firem AMAGF ve výši 1,04 bilionu dolarů (24,05 bilionu korun) vzrostou v roce 2021 jejich tržby dohromady o 171 miliard dolarů. Ve vztahu ke zbytku amerického hospodářství se jedná o obrovskou dynamiku růstu obratu, zejména pak ve srovnání s netechnologickými společnostmi, které ale stále tvoří páteř ekonomiky. 

Ročního obratu ve výši 171 miliard dolarů (3,9 bilionu korun) dosahuje pro srovnání například farmaceutická společnost Johnson & Johnson, vydavatel platebních karet Visa či výrobce rychloobrátkového zboží Procter & Gamble. „Pokud bude zachována dosavadní míra růstu ceny akcií společností AMAGF v poměru 1:1 vůči růstu jejich obratu, pak jejich celková tržní kapitalizace vzroste během pěti let ze současných 6,84 bilionu dolarů na 15,64 bilionu,“ píše se ve studii, ze které plyne, že by se váha těchto pěti firem v akciovém indexu S&P 500 za stejnou dobu více než zdvojnásobila na 52 %.

Trocha historie na závěr

Je otázkou, zda si američtí zákonodárci troufnou podrýt hodnoty tak velké části majetku spoluvlastněného skrze akcie také mnoha jejich voliči. Určitou útěchou jak pro investory, tak i návodem pro politiky by mohl být příběh tržní hodnoty bývalého ropného monopolu Standard Oil. Jeho zakladatel John D. Rockefeller se díky němu stal jedním z nejbohatších lidí světa a zároveň největších mecenášů všech dob. Americký Kongres v roce 1911 nařídil ropný monopol rozdělit na 34 samostatných a menších společností s cílem zajistit konkurenci na trhu a zabránit růstu cen ropných výrobků. V roce 2018 dosahovala společná tržní hodnota těchto ropných společností téměř jednoho bilionu dolarů, zatímco odhadovaná hodnota Standard Oil, pokud by zůstal zachován nerozdělený, by ve stejném roce přesáhla tuto sumu je velmi mírně.

Text vyšel jako součást newsletteru Výnosy Leoše Rouska. Posíláme ho vždy v pátek ráno a dočtete se v něm mnohem víc. Stačí se přihlásit...

SDÍLET