Rok 2020 jako bod zlomu pro technologické firmy

Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Koronavirová pandemie letos jasně vede pomyslnou hitparádu top mediálních témat. Kdyby přece jen takový žebříček chtěl někdo sestavit, musel by na druhé příčce uvést technologické společnosti. Z pohledu dlouhodobých dopadů přitom toto téma covid-19 nejspíš překoná.

Nebezpečný virus jistě po čase zeslábne. Jeho dopad, doufejme již brzy, začne tlumit také dostupnost účinné a bezpečné vakcíny. Naopak vliv on-line gigantů jako jsou Facebook, Google či Amazon na ekonomiku a úspory milionů jednotlivců přetrvá. Vzhledem k vývoji v americkém Kongresu se ale význam a forma jejich vlivu bude postupně vyvíjet a měnit. Změny pocítí nejen uživatelé služeb těchto firem, ale také jejich akcionáři. Dopadnou také na všechny ostatní společnosti, tedy i mimo technologický sektor, jež se budou muset vypořádat s novými pravidly pro potírání monopolů.

Minulé vydání tohoto newsletteru se zaměřilo na historii stručného paragrafu 230, který se skládá z 26 slov a je obsažen v americkém zákoně o elektronické komunikaci z roku 1996. Právě ten otevřel dnešním digitálním hegemonům cestu k dobytí internetu z pohledu jejich tržních hodnot a množství času, který jim většina lidstva denně věnuje. Paragraf 230 zbavil platformy odpovědnosti za obsah publikovaný na internetu jejich uživateli. Cílem bylo ochránit on-line firmy před zbytečnými žalobami. Význam sociálních sítí však postupně přesáhl vliv tradičních médií (která nesou za publikovaný obsah plnou odpovědnost), což vede mnoho amerických politiků k závěru, že on-line platformy není třeba chránit pomocí zvláštního právního režimu.

Kongres v tažení proti on-line gigantům přitvrzuje

Po 16 měsících jednání, které spustila série předchozích vyšetřování on-line firem za různé prohřešky v konkurenčním boji, se tento týden do médií dostala rozsáhlá zpráva antimonopolního výboru americké Sněmovny reprezentantů. Na 449 stranách poskytuje první konkrétní náhled na to, co on-line platformy v případě legislativních změn, včetně případného zrušení paragrafu 230, čeká. Zamýšlené právní úpravy se jednotlivých firem dotknou v různé míře. Zahrnovat ale mohou povinné rozdělení jejich služeb do samostatných společností (např. Alphabet by už nemohl vlastnit vyhledávač Google, e-mailovou službu Gmail a video portál YouTube), vymezení přesných oblastí pro jejich činnost (např. míru vlivu Facebooku v oblasti sociálních médií) či tvrdý zákaz upřednostňovat vlastní aplikace (např. v appstorech společností Apple a Amazon) na úkor nabídky nezávislých vývojářů. Zpráva se také zabývá povinným oddělením sociální sítě pro vizuální obsah Instagram a mobilní chatovací aplikace WhatsApp od společnosti Facebook, která je koupila v letech 2012, respektive 2014.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital