Volba vedení Rady ČT skončila krachem. Na předsedu nikdo ani nekandidoval

Vratislav Dostál

29. 04. 2020 • 17:07

Dnešní volba předsedy Rady České televize skončila kuriózně. Ani jeden z radních se totiž neodhodlal kandidovat, a Rada tak neměla o čem hlasovat. Posléze nezvolila ani nové místopředsedy.

 

Radních je v danou chvíli dvanáct, na středeční jednání jich dorazilo jedenáct. Omluven byl Jiří Šlégr, tedy jeden z nových radních.

Pokud se před volbou spekulovalo o kandidatuře Vladimíra Karmazína (psali jsme zde), ten si nejspíš spočítal, že by neměl šanci získat dostatečný počet hlasů. Na příštím jednání Rady už ale bude rozložení sil o poznání jiné – tedy pokud se sněmovně podaří doplnit Radu o další tři lidi. Blízko k většině pak budou mít radní zvolení v čase vlády Andreje Babiše.

Podle zákulisních informací mají velkou šanci na zvolení do Rady ekonomka Hana Lipovská a novinář Pavel Matocha. Současně nelze vyloučit, že uspěje Lubomír Xaver Veselý. Za takové konstelace by se zvýšila šance na zvolení předsedy Rady, který má blízko k současné sněmovní většině složené z hnutí ANO, ČSSD, KSČM, případně ještě SPD Tomia Okamury.

Tento předpoklad splňuje třeba právě Karmazín, obzvlášť pokud vezmeme v potaz, že není v Radě ČT nový, navíc má zkušenost s chodem veřejnoprávní televize, v roce 2005 se stal bez výběrového řízení ředitelem jejího brněnského studia, v roce 2007 si ho tehdejší generální ředitel Jiří Janeček vytáhl do pozice výkonného ředitele ČT.

Krachem dopadla také následující volba místopředsedů. Navzdory kandidatuře dvou radních opět nikdo zvolen nebyl. O pozici se ucházeli olympionik Martin Doktor a vysokoškolský pedagoga Daniel Váňa. Doktor obdržel v prvním i ve druhém kole čtyři hlasy, Váňu volili tři radní. Ani jeden tudíž neobdržel potřebnou většinu, která v danou chvíli byla šest hlasů.

„Upřímně řečeno nevím, co bych k tomu dodal. Ale vzhledem k výsledkům hlasování bychom si měli říct, zda budeme pokračovat druhou volbou, anebo zda ji přesuneme na příští jednání Rady ČT,“ reagoval na výsledky voleb místopředseda René Kühn. „Domnívám se, že podobná situace v Radě nikdy nenastala, tedy že by nebyl nikdo zvolen. Nastává nestandardní situace,“ dodal Kühn. „Volba je evidentně zablokovaná, dejme si čas do příště,“ reagoval radní Zdeněk Šarapatka. Přesun volby místopředsedů na budoucí jednání se podařilo hlasy devíti radních schválit.

Středeční neschopnost radních zvolit si nové vedení lze interpretovat jednoduše: je to pat mezi dvěma skupinami. Jednu tvoří radní, kteří mají tak či onak blízko k politickému bloku, v jehož čele stojí Andrej Babiš a Miloš Zeman. Druhou pak představují radní, kteří byli do Rady zvoleni dříve.

A jak jsme už uvedli výše, patovou situaci může vcelku elegantně vyřešit sněmovna, což se také skoro jistě příští týden stane. Jsme tak blízko scénáři, který spočívá v ovládnutí Rady ČT lidmi, které můžeme směle označit za spojence stávající mocenské garnitury. To je první závěr. Ten druhý bude spíše hypotézou: Petr Dvořák musí počítat s tím, že se bude stále častěji dostávat do konfliktu s orgánem, jehož pravomocí je mimo jiné generálního ředitele ČT jmenovat a odvolávat, zrovna tak například rozhoduje o jeho výročních odměnách. A právě při hlasování o výročních odměnách za minulý rok, které se uskuteční přibližně za měsíc, lze počítat s prvním karambolem.

SDÍLET