Na post předsedy Rady ČT se nikdo nehrne. Ve hře je politruk komunistické SNB Karmazín

Vratislav Dostál, Vojtěch Kristen

28. 04. 2020 • 14:30

Rada České televize bude ve středu rozhodovat o novém vedení. A podle zjištění redakce INFO.cz se především na post předsedy nikdo nehrne. Radní Zdeněk Šarapatka nicméně naznačuje, že by se o post po Janu Bednářovi mohl ucházet Vladimír Karmazín. „Bývalý příslušník komunistické SNB v čele nezávislé Rady České televize je dost otřesná vize. Jaká je asi motivace lidí stát se šéfem kontrolního orgánu ČT, když je současný ředitel Petr Dvořák kdysi propustil, si lze lehce představit. Pomstít se a na politickou objednávku pracovat na jeho odstranění,“ míní Šarapatka. 

Ač to Šarapatka neříká explicitně, hovoří zjevně o Karmazínovi. Ten je jedním ze čtyř radních ČT, kteří byli do své funkce zvolení v čase vlády Andreje Babiše. V danou chvíli má Rada ČT pouhých dvanáct členů, při plné účasti budou tedy kandidáti do vedení potřebovat sedm hlasů. Zbylé tři členy Rady ČT sněmovna bude volit ještě v květnu, příští rok pak končí mandát pěti stávajícím radním. Jinak řečeno, případné zvolení Karmazína do čela Rady ČT bude možné interpretovat jako odraz a důsledek nové většiny v dolní komoře. Anebo ještě jinak: hegemonická pozice hnutí ANO s ČSSD, KSČM – a v případě potřeby i s Okamurovou SPD – v zádech, se zákonitě začíná projevovat i v rozložení sil v Radě ČT. Volba předsedy bude v tomto ohledu prvním a zdaleka ne posledním testem a hledáním nové většiny.

A faktem také je, že Karmazín byl v minulosti součástí managementu České televize, skončil v něm krátce po nástupu současného generálního ředitele Petra Dvořáka na přelomu let 2011 a 2012. Jeho minulost je pozoruhodná také v jiných ohledech. Kromě toho, jak zmiňuje Šarapatka, že byl před rokem 1989 členem Sboru národní bezpečnosti, tj. represivního nástroje Husákových komunistů, vystřídal i po roce 1989 řadu vrcholných pozic, a to, jak upozornili před časem na svém webu Piráti, mnohdy bez výběrových řízení. Například v roce 2005 se stal bez výběrového řízení ředitelem brněnského studia České televize.

„V roce 2007 si pak tehdejší ředitel Jiří Janeček vytáhl Vladimíra Karmazína do pozice výkonného ředitele České televize – i tento krok byl opět krajně neprůhledný. Nepřekvapí fakt, že v roce 2015 se tato osoba opět bez výběrového řízení chopila funkce ředitele Odboru správy a majetku Českého rozhlasu,“ píše se na webu Pirátů s tím, že Karmazín kromě toho kandidoval v roce 2016 v Jihočeském kraji za stranu „NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI – PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI“. Šlo o stranu Rozumní, která se o rok později ve sněmovních volbách ucházela o hlasy voličů v koalici s hnutím Slušní lidé či stranou Národní demokracie vedenou Adamem Bartošem, který byl v minulosti pravomocně odsouzeným za protižidovské texty.

Karmazín nicméně na dotazy INFO.cz nereagoval, stejně jako dalších šest radních. Nejen proto lze jen stěží odhadovat, jak ve středu volba dopadne. Vyloučit nelze pat, v takovém případě by ve vedení Rady ČT zůstal pouze místopředseda Jaroslav Dědič. Jednoho z nejzkušenějších radních nejen Šarapatka, ale třeba i nově zvolený Roman Bradáč, zmiňují jako optimálního kandidáta na předsedu. Dědič to ale odmítá. „Kandidovat na předsedu nebudu a zdvořile bych odmítl i případnou nominaci. Za rok můj mandát v radě končí (stejně tak mandát místopředsedy), a přivítal bych, aby nové vedení rady pokračovalo ve věcném, korektním a zdravě kritické přístupu. Cílem by měla být stabilní televize veřejné služby,“ napsal INFO.cz Dědič.

Nominace Karmazína na předsedu tak může přijít na řadu až ve chvíli, kdy se ukáže, že o post předsedy Rady ČT nikdo jiný nestojí. A je otázka, jak by se v danou chvíli utvářela většina. Ještě jednou: radních s mandátem od současné sněmovny je ještě pořád menšina. Vyloučit ale nelze, že se k nim přidá někdo z dříve zvolených. „Je to patová situace. V nouzi bych navrhl ostravského kolegu Reného Kühna, ale obávám se, že vzdálenost by pro něj byla přeci jen překážkou. Je to práce tak říkajíc na plný úvazek. Nikdo jiný nepřichází v úvahu,“ je přesvědčený Šarapatka. Jak jsme už zmínili, osobně by si v čele Rady ČT ve shodě s Bradáčem představoval Dědiče.

„Jako místopředseda a v minulosti také předseda ovládá veškerou agendu spojenou s vedením rady, navíc především díky jeho zásadovosti si rada vynutila na vedení ČT aktuální i dlouhodobé úspory v rozpočtu televize. Pokud ale odmítne, vážně nevidím jiného vhodného kandidáta,“ vysvětluje Šarapatka. Pokud jde o volbu místopředsedů, nepochybuje, že i oni jsou pro agendu Rady ČT velmi důležití. „Mají spoustu práce,“ říká Šarapatka. A dodává: „Bude-li za předsedu zvolen pomstychtivý politruk, místopředsedové mohou regulovat jeho excesy a jeho snahy o politické směřování rady k aktuální moci. Tipuji, že po bezskrupulózním doplnění rady hlavně politickými nominanty ANO získá podporu na místopředsedu bývalý poradce hnutí ANO Váňa.“

Vysokoškolský pedagog Daniel Váňa na dotazy INFO.cz rovněž neodpověděl. Do Rady ČT byl zvolen na sklonku května 2015, v minulosti spolupracoval s KDU-ČSL, v roce 2014 dělal ředitele mediální komunikace hnutí ANO. „Jak by jako místopředseda rady strávil tenhle zápřah práce sice uznávaný olympionik Martin Doktor, který ale díky ředitelské funkci v ČOV tráví už teď mnoho času v zahraničí, prostě nevím. Místopředseda rady není formální pozice, ale hlavně čas a práce,“ pokračuje Šarapatka. Ani bývalý olympionik Martin Doktor ale na dotazy INFO.cz nereagoval.

Šarapatka dle svých slov o kandidatuře do vedení Rady ČT neuvažuje. „Jsem v radě přímý a v postojích nekompromisní a navíc jsem vnímán jako ochránce zpravodajství a publicistiky ČT. Jak je známo, ty Babiše, jeho partu a celou tu bolševickou mašinérii dohánějí k nepříčetnosti. Věřte mi, že mě by skrze své koně v radě do jejího vedení nezvolili,“ uvažuje Šarapatka v rozhovoru pro INFO.CZ. A na otázku, v čem by se mělo nové vedení Rady ČT odlišit od toho předešlého, říká, že pokud by bylo nové vedení rady tak kvalitní, jako to předchozí, neměl by o Českou televizi strach.

„Doplnění Rady ČT o bílé koně aktuální vládní moci ale takovou variantu skoro vylučuje. Pracovat v obklíčení je děs. Podaří-li se zvolit ta jména, o kterých jsem mluvil, malá šance tu přesto je. Být dál náročný, ale objektivní k managementu ČT a ubránit její nezávislost před politickými vlivy, je úkol číslo jedna. Čekám ale spíš vnitřní boj než tvůrčí časy,“ nepochybuje Šarapatka. Zcela opačně to pak vidí nově zvolený radní Roman Bradáč, který se mimochodem v roce 2011 ucházel o post generálního ředitele České televize, a byl tedy přímým konkurentem stávajícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka

„Obecně jsem drobně překvapený tak důkladným zájmem o volbu uvnitř Rady ČT. Nepovažuji ji za zásadní. Na rozdíl od dovolení zbylých třech radních letos a pěti příští rok,“ uvedl Bradáč v reakci na dotazy INFO.cz. Se Šarapatkou se shoduje v tom, že by vhodným kandidátem na předsedu byl Jaroslav Dědič. „Ten ale kandidovat nechce,“ je si vědom Bradáč. Na otázku, zda by případně přijal nominaci do vedení Rady ČT, reaguje, že jen v nouzi a s výhradami. „Mé aktivní zkušenosti s agendou rady a způsobem jejího fungování jsou velmi malé, vysvětluje. Podle něj ve finále nejde o vedení Rady ČT.

„Jde o přístup celého orgánu. Očekávám větší aktivitu, důslednost a otevřenější jednoduchou komunikaci směrem k veřejnosti. Rada ČT musí být skutečným účinným nástrojem dohledu nad veřejnou institucí a nejen diskusním klubem,“ vysvětluje Bradáč pro INFO.cz.

Zbývají dva z pěti radních, kteří reagovali na naše dotazy. Řeckokatolický kněz, psychiatr a pedagog Maxmilián Kašparů napsal: „Vzhledem k tomu, že jsem ještě nepoznal nově zvolené členy rady a další tři nám Poslanecká sněmovna ještě dluží, nemohu se dnes zodpovědně vyjádřit.“ Ještě lakoničtěji zní reakce radního Jiřího Kratochvíla: „Tyto otázky se zodpoví až na radě. Omlouvám se.“

SDÍLET