Proč se objevují kruté antisemitské útoky? A proč Židé vyvolávají tolik nenávisti? Rozebíráme to v Magazínu I

ANALÝZA MARTINA KOVÁŘE | S nadsázkou lze říci, že antisemitismus je starý téměř jako lidstvo samo. Proto nijak zvlášť nepřekvapí, že je i jedním z vážných problémů dnešního světa. Kromě muslimských zemí, především na Blízkém a Středním východě a v severní Africe, se s ním setkáváme i v současné Evropě, prakticky ve všech jejích státech. Jak ale těmto náladám čelit do budoucna, aby se už nikdy neopakovaly hrůzy holokaustu? Nejen nad tím se ve velké analýze, z níž je tato ukázka, pro dnes vycházející nové číslo Magazínu I zamýšlí profesor Martin Kovář. V běžném prodeji ho neseženete, předplatit si ho můžete tady.

Antisemitismus má v zásadě dvojí, respektive trojí podobu: zaprvé jde o klasický náboženský antisemitismus, jak ho známe spíše ze starších evropských a euroasijských dějin, zadruhé o tzv. rasový antisemitismus, což byla nejrozšířenější forma antisemitismu ve 20. století (jehož hrůzné vyvrcholení představovalo „peklo holokaustu“ za druhé světové války), a je jím vlastně i dnes; někteří odborníci i novináři a politikové pak mluví i o tzv. novém či (post)moderním antisemitismu (jedno zda radikálně pravicového, radikálně levicového či islamistického původu), jenž míří primárně proti Státu Izrael a proti jeho obyvatelům. 

Pokud by snad někdo (za)pochyboval o tom, že antisemitismus je i v moderní, demokratické a liberální Evropské unii skutečně vážný problém, stačí si připomenout slova bývalého ministerského předsedy Francie, tj. země s největší židovskou komunitou v Evropě, Manuela Vallse (v úřadu v letech 2014–2016), jenž v době své vlády opakovaně mluvil o tom, že „boj proti antisemitismu je bohužel nedílnou součástí našeho každodenního života“. Slovům premiéra se nebylo co divit, jen pouhý prostý výčet útoků proti Židům ve Francii v posledním desetiletí by bohatě stačil na celý tento článek. 

Obsah listopadového Magazínu I
Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital