Zemní plyn je aktuálně v Evropě nejvíce nedostatkovou komoditou. Ruské dodávky, na které kontinent ještě loni spoléhal ze 40 procent, zůstávají výrazně omezené. V těchto dnech z Ruska proudí jen asi devět procent evropské spotřeby; důležitý plynovod Nord Stream 1 navíc zcela „vyschnul“.
Evropu čekají s nastupujícím podzimem obtížné měsíce – jak z pohledu domácností, tak průmyslu. Ačkoliv mají evropské státy zásobníky naplněné více než ze čtyř pětin, plánují omezit svou spotřebu o 15 procent a budou se výrazněji spoléhat na dodávky zkapalněného zemního plynu, zejména toho z USA, je pravděpodobné, že plynu bude na trhu i tak nedostatek. Navíc už nyní se hraje o to, jak zabezpečit dodávky pro příští zimu.
Evropa má přitom dostatek zásob i na svém území, jedná se ale o takzvaný břidlicový plyn, kterého je tu podle odhadů asi 14,3 bilionů kubíků. Zásoby, kterými se pyšní zejména Francie s Polskem a Ukrajinou – významná naleziště jsou i v Rumunsku, Dánsku či Velké Británii –, jsou v Evropě větší než ty v USA.
Plyn: Evropa se snaží získat břidlicový plyn z USA. Má přitom zásoby břidlicového plynu pokrývající 30 násobek roční spotřeby. Nejkvalitnější zdroje jsou na Ukrajině, dále pak v Rumunsku, Německu, UK a Bulharsku. V Polsku problém s jílem, ve Francii je prioritou jádro. pic.twitter.com/oJxRAgtzNt
— David Navratil (@DavidDnavratil) May 30, 2022
Problém je zejména v tom, že těžba břidlicového zemního plynu je drastická vůči okolí a znamená značnou zátěž pro obyvatele, kteří žijí poblíž. Proto je v řadě evropských zemí takzvané frakování zakázané, v jiných jde „jen“ o kontroverzní praxi, k níž se ve velkém nepřistupuje.
Ruská ekonomická válka proti Západu však tuto praxi může změnit. Premiérka Velké Británie Liz Truss minulý týden zrušila ve snaze o diverzifikaci zdrojů zákaz frakování, který byl v účinnosti od roku 2019. A je možné, že příklad Velké Británie budou následovat i další státy.
Přestože má frakování své zápory, evropští lídři ve snaze o zajištění energetické soběstačnosti aktuálně stojí mezi dvěma zly: na jedné straně potřebují zajistit dostatečné dodávky energií a tepla pro domácnosti a pro průmysl, na straně druhé musejí vážit negativní vlivy frakování na evropskou krajinu.
Přečetli jste si část newsletteru Velký skok, který popisuje aktuální změny v energetice. Jeho odběratelé se navíc dozvěděli:
- Jak nový plovoucí LNG terminál u nizozemských břehů pomůže Česku
- Jakou novou obchodní politiku zavedl Gazprom vůči Číně
- A další energetické aktuality
