KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Část médií i politiků si do unijního předsednictví Česka promítá nerealistická očekávání. Dobře se to ukázalo při zasedání ministrů EU, kteří v pátek řešili energetickou krizi. Výsledkem je solidní dohoda a poměrně podrobné zadání pro Evropskou komisi, které by mělo vést k přenastavení trhu s energiemi. Představa, že ho ministři kompletně narýsují od stolu, je ale zcela mimo. Právě Evropská komise je tu se svými experty od toho, aby podobné věci řešila.
Existují v podstatě tři roviny, v nichž bude velmi obtížné se shodnout, přičemž pro Česko je relevantní zejména jedna z nich. První rovina je návrh podporovaný Evropskou komisí a Německem na omezení marží podle jednotlivých energetických zdrojů. Největší omezení by přitom mělo přijít u jádra a u obnovitelných zdrojů. Existuje dohoda, že k nějakému omezení či zastropování dojde, ale teprve Evropská komise navrhne konkrétní úrovně a cestu, jak toho dostáhnout. Hlavní debata nás ale stále čeká a není nutné ji uspěchat. Trh signál dostal. Nemá smysl na něm spekulovat, protože jeho architektura se změní a to zjevně tlačí ceny dolů.
Druhá rovina jsou povinné úspory. Tady bych rozhodně výraznější shodu nečekal, protože je zjevné, že zejména Španělsko a Portugalsko energetickou krizí netrpí a celkem logicky nevidí důvod, proč by se měly uskromňovat čistě ze solidarity se zbytkem EU. Je možné, že vznikne rámec, který bude nějaké společné úspory vyvolávat, ale dá se čekat, že tohle bude spíše národní doména.
Třetí rovinou je naprosto klíčový zájem Česka a tím je zastropování ceny ruského plynu. Toto je skutečně náš základní zájem a je dobře, že se zatím daří bránit jeho zavedení. Tady je třeba pochválit ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, že podobnému kroku spolu s dalšími celkem svědomitě brání.
