Když ne teď, tak příště. Šance Le Penové na prezidentku porostou, říká pro INFO.CZ politolog

Lucie Bednárová

05. 04. 2017 • 08:28

I přesto, že šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová může nyní skončit před branami Elysejského paláce a nestat se příští francouzskou prezidentkou, nemusí věšet hlavu. Podle řady politologů ji její triumf teprve čeká. „Nemusí vyhrát nyní, ale v příštích nebo přespříštích volbách už ano. Čas bude hrát v její prospěch,“ myslí si český politolog francouzského původu Michel Perottino. 

Kdo si počká, ten se dočká. To může do jisté míry platit i o Marine Le Penové z krajně pravicové Národní fronty, která se v letošních prezidentských volbách ve Francii uchází o Elysejský palác. I přesto, že pravděpodobně vyhraje v prvním kole, na její úspěch v kole druhém by si už vsadil jen málokdo. Podle některých politologů však Le Penová, která v současné době působí jako europoslankyně, nemusí zoufat. Její čas prý ještě přijde.

Podobně uvažuje třeba český politolog francouzského původu Michel Perottino. „Nemyslím si, že se Le Penová stane příští francouzskou prezidentkou. Pokud ale nevyhraje nyní, tak v příštích nebo přespříštích volbách klidně ano, protože její šance budou mnohem vyšší,“ říká. „Je to i jejím cílem. Ona ví, že čas hraje v její prospěch. Situace může jednou opravdu uzrát natolik, že prezidentkou bude,“ dodal.

Stojí za tím nárůst popularity nacionalistické Národní fronty, kterou Le Penová vede od roku 2011, a tak její osoby. Strana, která sází na omezení migrace a boj proti globalizaci a klade důraz na tradiční rodinu a ochranu francouzské identity, boduje v regionálních i evropských volbách. V roce 2012 si Le Penová z neúspěšného prezidentského klání, které pro ni skončilo v prvním kole, odnesla 6,5 milionu hlasů. Letos ji průzkumy označují za jednu z největších favoritek.

„Kromě silnější podpory od voličů, kterou Národní fronta zaznamenala hlavně po nástupu Le Penové do jejího čela, můžeme pozorovat také otupování odporu vůči této straně a jejím postojům,“ řekl INFO.CZ Perottino. Národní fronta, která platí za extremistickou partaj, jíž nejsou cizí ani rasistické či xenofobní názory, se postupně více zapojuje do běženého politického života a začíná být častěji tolerována i většinovou populací. „Je to částečně dáno tím, že některé body jejího programu nebo celé postoje převzaly i jiné politické strany ve Francii, především umírněná pravice,“ vysvětluje politolog.

To, co by dříve politici z jiných stran nikdy nevypustili z úst, už pro ně nyní nepředstavuje tak velký problém. „V této souvislosti se často mluví o tzv. skleněném stropu nebo neviditelném prahu, přes který Le Penová nebo Národní fronta nemohou projít a dosáhnout lepších výsledků. Zdá se ale, že se nyní tento strop zvýšil a možná se časem i rozbije,“ doplňuje Perottino.

Podle jeho slov se něco takového stane v momentě, kdy Marine Le Penová začne být vnímána větší částí voličů jako běžný politik, který neohrožuje demokracii a demokratické hodnoty, a bude přijatelná jako vhodná alternativa. Jinými slovy voliči nebudou ve druhém kole prezidentské volby hlasovat proti ní.

Francouzský prezident se volí ve dvou kolech. V prvních kole voliči volí „srdcem“, protože si vybírají kandidáta, který je jim nejbližší. Ve druhém kole ale přichází na řadu rozum, protože voliči musí vhodit hlas kandidátovi, který by jim jako budoucí hlava státu vadil nejméně.

Prezidentské volby ve Francii proběhnou 23. dubna (1. kolo) a 8. května (2. kolo). Z průzkumu veřejného mínění, které si před několika dny nechal zpracovat deník Le Monde, vyplynulo, že by se vítězi prvního kola stali Le Penová a bývalý člen socialistické vlády, který však kandiduje jako nezávislý centrista, Emmanuel Macron. Oba by shodně získali 25 procent hlasů. Druhé kolo by ale patřilo Macronovi, který by svou soupeřku porazil poměrem 61 ku 39 procentům.

Konzervativní kandidát François Fillon by v prvním kole získal 17,5 procenta hlasů a skončil by třetí. Fillon byl přitom ještě na podzim loňského roku favoritem celých prezidentských voleb, o své vedení ale přišel kvůli kauze se zaměstnáváním své manželky coby poslanecké asistentky. Na Fillona se dotahuje s 15 procenty kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který doposud patřil spíše k beznadějným aspirantům na prezidentskou funkci.

Na francouzského prezidenta letos kandiduje celkem 11 politiků, kteří získali potřebných alespoň 500 podpisů od volených zástupců. Prezident se volí na pět let.

SDÍLET