Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Audi 100: Jak si soudruzi „vytunili“ auto podle svého vkusu

Audi 100: Jak si soudruzi „vytunili“ auto podle svého vkusu

Audi 100 třetí generace, v hantýrce bazaristů přezdívaná doutník, se v Evropě nevyrábí již 27 let. V zemi „za velkou čínskou zdí“ však stále platí za vcelku oblíbený automobil.

 

Audi 100 generace C3 přineslo v roce 1982, kdy bylo v Německu představeno, dodnes velmi dobře aerodynamicky řešenou karoserii s koeficientem čelního oporu vzduchu Cx rovno 0,30 u základní verze. Tehdy se jednalo o aerodynamického rekordmana. V průběhu let navíc vůz zrál, takže od roku 1985 byla nabídnuta výrazně zlepšená ochrana proti korozi zásluhou uplatnění pozinkovaných plechů. Ještě později vůz dostal speciální bezpečnostní systém Audi Procon-ten, který při čelním nárazu využívá relativního pohybu hnacího ústrojí k tomu, aby odtáhl sloupek řízení od řidiče a zároveň napnul bezpečnostní pásy. Později vůz dostal také stálý pohon všech kol Quattro. Výroba vozu s karoserií sedan a kombi Avant byla ukončena v roce 1991.

V roce 1988 se toto audi začalo vyrábět také v nejlidnatější zemi světa. Konkrétně u automobilky Hongqi, založené v roce 1958 coby značka první čínské automobilky FAW (First Auto Works), jež zahájila svoji činnost v roce 1953. Výroba vozu pak pokračovala až do roku 2006 pod označením CA7200/CA7220, coby klasický čtyřdveřový sedan.

Jenže v průběhu let nevyráběli Číňané pouze sedany, ale také jiné karosářské verze. Kromě kombi, které existovalo už v Německu, to byly například pick-upy, prodloužené limuzíny či čtyřdveřové kabriolety. Posledně jmenovaných karosářských verzí vzniklo celkem osm různých variant. Technický základ měly samozřejmě stejný na základě Audi 100. Lišily se však detaily své karoserie a dále poháněcím ústrojím.

Více si přečtěte na webu Auto.cz.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744