Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Harley-Davidson se chce vyhnout vysokým clům. Výrobu motorek pro Evropu přesune z USA do zámoří

Harley-Davidson se chce vyhnout vysokým clům. Výrobu motorek pro Evropu přesune z USA do zámoří

Americký výrobce motocyklů Harley-Davidson se kvůli evropským clům uvaleným na dovoz výrobků ze Spojených států nechystá zvýšit ceny. Protože mu ale nová cla zvednou náklady, přesune podle svého dnešního sdělení výrobu určenou pro Evropu z USA do zámoří.

Společnost vyčísluje dodatečné náklady na zbytek letošního roku mezi 30 miliony (664 milionů Kč) a 45 miliony dolarů (997 milionů Kč). Evropské clo na dovoz jejích věhlasných motorek vyráběných v USA se totiž zvýšilo na 31 procent z původních šesti procent.

Podle vyjádření podniku ztíží clo zákazníkům možnost pořídit si jeho výrobky a poškodí jejich prodejce. V anketě mezi nadšenci pro tuto značku na hamburských Dnech Harleye umístěné na webu magazínu Der Spiegel nicméně potenciální zákazníci uvádějí, že si vytouženou motorku dopřejí i přes vyšší cenu.

Harley-Davidson loni v Evropě prodal téměř 40 000 svých strojů. To staví jeho evropský trh na druhé místo za domovské USA. Cena jedné motorky se zavedením cel podle firmy zvýší v průměru o 2200 dolarů (téměř 49 000 Kč).

EU je nyní se Spojenými státy v obchodním sporu, protože Washington zavedl cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent. Jelikož se záležitost nepodařilo vyřešit, začala EU od minulého pátku uplatňovat clo 25 procent na dovoz některého zboží z USA. Terčem nových cel jsou výrobky z oceli a hliníku, zemědělské produkty a různé další zboží, mimo jiné džíny, whiskey nebo právě motocykly.

Harley-Davidson má od roku 2011 továrnu v Indii a motorky montuje také v Brazílii, výrobnu staví i v Thajsku. Přenos produkce mimo území USA v minulosti kritizovaly americké odborové svazy.

Americký prezident Donald Trump dával v minulosti firmu z města Milwaukee za příklad amerického podniku strádajícího podle jeho názoru v důsledku obchodních bariér. Sliboval, že z firmy znovu učiní velkou značku. Harley-Davidson se nicméně vždy bránil zavádění cel, se kterými pak přišla Trumpova vláda, protože se obával jejich dopadu na své podnikání.

Legendární americká motorkářská značka loni prodala v České republice rekordních více než 500 motorek, což je podle firmy nejvyšší číslo od uvedení značky na český a československý trh v roce 1924.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.Článek

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1