Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kompresní poměr spalovacího motoru: Je lepší vyšší, nebo nižší?

Kompresní poměr spalovacího motoru: Je lepší vyšší, nebo nižší?

Kompresní poměr patří spolu se zdvihovým objemem, maximálním výkonem a točivým momentem k hlavním údajům o spalovacím motoru. Víte ale, co udává a kdy je vyšší komprese výhodnější?

 

Vznětové motory mají vysoký kompresní poměr, zážehové výrazně nižší. Toto jistě ví každý, kdo se alespoň trochu zajímá o auta. Abychom pochopili, co je kompresní poměr, musíme si nejprve něco říci o kompresním prostoru.

Při pohybu pístu do komprese a tedy do horní úvratě píst stlačuje nasátou zápalnou směs (zážehové motory), případně vzduch (vznětové motory). Při tom se zvyšuje jejich teplota. K největšímu stačení dojde v okamžiku, kdy píst dosáhne nejvyšší polohy ve válci, tedy horní úvrati. V daný okamžik je zápalná směs (vzduch) vtlačena do nejmenšího prostoru, jemuž se říká kompresní. Nachází se nad pístem v horní úvrati mezi ním a hlavou válců.

Kompresní poměr je tedy poměr objemu zápalné směsi (případně vzduchu) ve válci spalovacího motoru před a po stlačení. Nebo také poměr součtu objemů zdvihového a kompresního prostoru vůči objemu kompresního prostoru. Nebo ještě jinak, jde o poměr pracovního prostoru oproti kompresnímu prostoru.

Více si přečtěte na webu Auto.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1