Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Máte off-road s ochranným rámem? Víte, proč vadí na STK?

Máte off-road s ochranným rámem? Víte, proč vadí na STK?

Jestliže při prohlídce na STK bylo až do loňského roku možné projít s různými ochrannými rámy a dalšími prvky, teď se majitelé vozů vracejí s nepořízenou. Co s tím?

 

 

 

Zpřísnění dohledu nad provozem stanic technické kontroly spojené se zavedením fotodokumentace prověřovaných aut přineslo i jednu svízel majitelům vozidel používaných v terénu. Auta vybavená nadstandardními ochrannými prvky odjíždějí počínaje lednem minulého roku od kontroly na STK často s nepořízenou. Technici jim totiž jako závady zapisují přední rámy, nášlapy, navijáky či přídavná světla, jež dříve bez problému procházely.

 

Aby majitelé těchto vozidel měli technickou pro další dva roky, mají dvě možnosti: buď rámy či další prvky demontovat, nebo získat schválení a zapsání do technického průkazu, homologaci či typový list. Nic nepomůže hořekování typu „já už to na vozidle měl, když jsem ho koupil“. Řešení je výhradně v rukou aktuálního majitele.

 

„Vyžadovat typový list musí současný provozovatel vozidla, ačkoli už je například jeho třetím vlastníkem,“ potvrzuje předseda Profesní komory STK Michal Cuc. Musí tedy vyhledat autorizovaného zástupce nebo výrobce doplňku – k tomu je podle Cuce nutné připočíst i skutečnost, že se typové listy nevydají zdarma. Majitel vozidla se tak ocitá v pozici pohádkové slepičky, která chce zachránit kohoutka – nezbývá než obíhat jednu instituci za druhou. Protože výrobci dílu nebo jejich distributoři hromadnou homologaci či typový list obvykle neřeší, musí si majitel zažádat o individuální schválení.

To vydávají jen pověřené technické zkušebny – v Česku jsou dvě, a to Dekra a TÜV Süd, obě sídlící v Praze. „Schválení samozřejmě děláme, ale majitel by měl vědět, že to není zrovna levné,“ vysvětluje Petr Říha z Dekry. Jak podotýká, jen hodina na polygonu vyjde na 3000 korun, k tomu je potřeba připočíst práci techniků. „Majitel auta by si měl alespoň dopředu propočítat, zda se mu vůbec homologace dílu vyplatí,“ uzavírá Říha.

A kolik by to stálo?

 

Čtěte pokračování článku na webu Auto.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1